APLIKACE TN.CZ
Nastartujme Česko

Velké firmy lákají zákazníky na ekologii, popsala Hengalová. Často ale něco zamlčí

Pozvání do pořadu Naše Česko na TN Live přijala výzkumná pracovnice z institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová. S moderátorkou Míšou Indrákovou probraly greenwashing a novou směrnici Evropské unie na ochranu spotřebitelů.

Greenwashing se někdy překládá jako lakování nazeleno. Označuje to snahu některých firem předkládat některé svoje produkty jako víc ekologické, než ve skutečnosti jsou.

Tímto problémem se zabývá i Evropská unie, od roku 2026 má platit směrnice o ochraně spotřebitele, podle které je greenwashing ilegální. Tu měla doplnit další směrnice, kterou už ale Unie smetla ze stolu.  

"Ta nová směrnice, která aktuálně je upozaděná, měla specifikovat, za jakých podmínek a za dodržení jakého setu indikátorů firma dokáže, že ten její výrok není klamavý, a dokáže, že to, co říká o svých výrobcích, je pravda. Také ta směrnice měla zavádět seznam nestranných institucí a orgánů, které by potvrdily pravdivost těch výroků," přiblížila Hengalová.

Související obsah

​Boj proti greenwashingu je podle Hengalové důležitý. Spotřebitelům má být umožněno snadno získat informace o tom, že co si kupují, je ekologické, aniž by museli složitě daný výrobek studovat a dohledávat si fakta.

Podobně jako lidé dnes například z obalu sušenek zjistí, jaké v nich najdou ingredience nebo odkud pochází kakaové boby, stejně jednoduché by to mělo být i v případě zjišťování informací o ekologičnosti výrobku, či zda bylo vyrobeno za dodržování podmínek práce a bezpečnosti.

Hengalová upozornila, že Evropská unie si udělala studii, ve které odhalila, že asi polovina tvrzení o ekologičnosti produktů byla klamavá. "Je důležité uvést taky na pravou míru, že některá ta tvrzení nejsou schválně klamavá, ale ta firma je třeba nedostatečně velká, nemá takové zdroje na to, aby si ověřila, jestli to, co říká, je opravdu v konečném důsledku pravdivé," upozornila.

Související obsah

​Některé společnosti například nereflektují celý proces výroby a všechny náležitosti. "Nejznámějším příkladem je Dieselgate, kdy Volkswagen jakýmsi umělým způsobem reportoval, že jejich auta mají mnohem menší podíl znečištění, než opravdu měla. Dalším případem je Coca-Cola, kdy vlastně nejde tak úplně o lži, ale jde o nějaké odvedení pozornosti, kdy ta společnost řekne: 'My děláme tuto část strašně dobře, za to nás prosím podporujte tím, že budete nakupovat naše výrobky.' Ale o další velké části už nemluví, neříká to vůbec nahlas," popsala.

"Ve chvíli, kdy Coca-Cola říká, že její plastové láhve jsou z 25 % z recyklovaného plastu, tak ve spoustě spotřebitelů to budí dojem, že Coca-Cola se snaží. Je to obrovská společnost, a když teda čtvrtina z jejich láhve je recyklovaná, tak to je dobře a podporuje ochranu životního prostředí. Co už ale takováto společnost nekomunikuje, je, že je třeba zodpovědná za naprostou většinou znečištění plastem v oceánech, v národních parcích a podobně. Že je to právě její produkce a proces," vysvětlila Hengalová.

Jako další příklad Hengalová uvedla kapsičky pro miminka s výživou, na kterých je napsáno, že jsou kompostovatelné. "Spotřebitel to pak hodí do té popelnice, kterou mu přistaví zejména třeba v Praze zdarma, ale takovýto výrobek je kompostovatelný pouze v průmyslových podmínkách, kde je určitá teplota, aby se to rozložilo," zmínila.

Podobně je to s kalíšky na kávu, na nichž je vytištěná zelená kytička. "Je tam napsané, že se to dá hodit do kompostu. Ale když to člověk hodí do kompostu na zahradě, tak to tam bude dalších 40 let. Určitě se to nerozloží," prohlásila.

Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, celý díl najdete níže. K dispozici jsou české titulky generované pomocí umělé inteligence.

TN Live, rod | Text vznikl s přispěním umělé inteligence

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz