Přiznaná ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022. Ruská federace však napadla Ukrajinu již v roce 2014, když zabrala poloostrov Krym a nepřiznaně válčila na východní Ukrajině.
V únoru a březnu 2014 využila ruská vláda prezidentský puč na Ukrajině k tvrzení, že jsou údajně v důsledku puče v ohrožení Rusové obývající Krym. Ruská federace proto obsadila Krymský poloostrov a od té doby ho okupuje, připomíná v rezoluci Organizace spojených národů (OSN).
V únoru 2022 Rusko napadlo Ukrajinu kvůli snaze o změnu jejího mezinárodního směřování, informuje encyklopedie Britannica. Rusko dosud nevyhlásilo Ukrajině válku. Oficiálně se o válce na Ukrajině hovoří z ruské strany jako o speciální vojenské operaci.
Ruská federace obhajuje okupaci Krymského poloostrova včetně autonomního města Sevastopol výsledky vypsaného referenda o připojení Autonomní republiky Krym k Ruské federaci a obecního referenda v Sevastopolu, uvádí agentura Reuters. Ruské Černomořské loďstvo přitom mělo uzavřenou dlouhodobou nájemní smlouvu na přístav v Sevastopolu. Válku na Ukrajině zahájenou v roce 2022 obhajuje ruský prezident Vladimir Putin zejména údajným růstem vlivu fašismu či nacismu v ukrajinské politice a společnosti.
Ruská federace uzavřela v roce 1994 takzvané Budapešťské memorandum. Na jeho základě se Ukrajina vzdala svých jaderných zbraní. Rusko, Spojené státy a Velká Británie jí za to „papírově“ garantují územní celistvost.
Územní celistvost Ukrajiny však narušila již okupace Krymu a přístavního města Sevastopol od roku 2014. Na východní Ukrajině následně probíhala válka, kterou ruská vláda popírala.
Referendum na Krymu a místní referendum v Sevastopolu byly ukrajinským ústavním soudem shledané protiústavními, tedy ilegálními, upozorňuje web televizní stanice BBC. Referenda navíc probíhala nestandardně. Neuznala je proto velká většina států světa.
Podle Spojených států i některých dalších vlád bylo připojením Krymu k Ruské federaci porušeno z ruské strany Budapešťské memorandum.
Na Krymu tvoří většinu obyvatel Rusové, konstatuje web deníku The Wall Street Journal. Začali tam hromadně přicházet od konce 18. století, kdy Rusko Krym dobylo. Podíl Rusů se tam zvýšil také v důsledku masového násilného vyhánění krymských Tatarů i dalších krymských národů komunistickým diktátorem Josifem Stalinem za druhé světové války.
Civilisté z Ruské federace (Rusové či Čečenci) se účastnili bojů na východní Ukrajině již od roku 2014 neskrývaně, upozorňuje například agentura Reuters. Ruská vláda nepopírala, že o nich ví. Ruští dobrovolníci byli nabíráni i oficiálně, prostřednictvím ruské armády.
Tehdejší švédský ministr zahraničních věcí Carl Bildt potvrdil na summitu Severoatlantické aliance v září 2014, že má od rozvědných tajných služeb informace, že na východní Ukrajině působí armáda Ruské federace. Podivil se tehdy, že takové informace nemá český prezident Miloš Zeman, který ruské válčení na Ukrajině popíral, uvedla tehdy ČTK, jak připomíná web Patria.cz.
Podezřelé přitom už tehdy bylo také „bezdůvodné“ vyznamenání od ruského ministra obrany pro výsadkáře z Pskovské oblasti, na západní hranici Ruské federace. Některé státy Severoatlantické aliance tehdy potvrdily, že se na východní Ukrajině podle satelitních snímků nachází velké množství moderní vojenské techniky.
Jeden z dřívějších vůdců separatistů, veterán ruské armády Igor Girkin, známý také jako Strelkov, krátce po sestřelení malajsijského dopravního letadla v Doněcké oblasti uvedl na sociální síti, že právě sestřelili v inkriminovaných místech vojenský transportní letoun, připomíná archiv sociální sítě VKontakte. Tato zpráva se objevila na sociálních sítích u více separatistů.
Ukrajinská vláda tehdy neměla pod kontrolou značnou část rusko-ukrajinské hranice. Ruská vláda však odmítla zajistit kontrolu hranic ze své strany, ačkoli měla podle Severoatlantické aliance podél této hranice ve velkém rozsahu své armádní jednotky.
Ruský prezident Putin před okupací Krymu tvrdil, že v ukrajinské Autonomní republice Krym nejsou přítomní žádní neoznačení ruští vojáci, a nejsou tedy ani pachateli zločinů vůči místní správě či civilistům, které se tam krátce před okupací Krymu děly. Následně jim však udělil vyznamenání.
Vyhýbá se jednání, řekl Zelenskyj o Putinově pozvání. Kreml varoval i NATO (9/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz