V Česku přibývá infarktů mezi mladými lidmi. Výjimkou prý nejsou ani pacienti mladší 40 let. Na vině je podle lékařů nezdravý životní styl, zvýšený stres nebo genetika. Celkově se ale počet infarktů daří snižovat, a to hlavně díky kvalitnější prevenci a lepší akutní péči. Za posledních 15 let ubylo případů o více než čtvrtinu.
Když se 38letému Petrovi udělalo z ničeho nic nevolno, vůbec nepomyslel na nejhorší. Problémy přičítal stresu z přepracování. Lékaři ale měli brzy jasno – prodělal infarkt myokardu.
„Byl to pro mě velký šok, protože já k lékaři často nechodím, žádné problémy víceméně nepociťuji. Jsem nekuřák, ale mám sedavý způsob zaměstnání, toho pohybu není tolik, kolik by mohlo být,“ připustil.
Mladé lidi se selháním srdce mají lékaři na operačním sále čím dál častěji. Varovným signálem bývá dušnost nebo bolest a tlak na hrudi. Projevy ale můžou být i netypické. „Třeba ho cítíme, že jde do levé končetiny, ale může být do obou končetin, často do krku. Měli jsme pacienta, který si myslel, že má angínu. Můžou bolet lokty, ruce,“ popsala zástupkyně primáře interního oddělení v Nemocnici Hořovice Jana Ziková.
Mezi hlavní rizikové faktory patří nezdravý životní styl – kouření, obezita a nedostatek pohybu. Na problém ale zadělává i chronický stres. „To, co často vidím ve své ordinaci, je, že lidé přemíru pracují, nemají work-life balance. Zhoršuje se trávení, zhoršuje se krevní oběh, takže když se bavíme o infarktu myokardu, tak dochází ke zvýšení tlaku, ke změně v ukládání lipidů a vůbec metabolismu,“ uvedla psycholožka Lenka Čadová.
Praktičtí lékaři můžou rizikové pacienty odeslat na specializované vyšetření, které odhalí, jak jejich srdce funguje při zátěži. Usazený cholesterol, který vede k infarktu, zase ukáže ultrazvuk krčních tepen. Infarktem v nižším věku jsou ohroženější muži, u žen stoupá riziko zejména po menopauze.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz