Zhruba 1,5 milionu dospělých Čechů nemá žádnou finanční rezervu. Většina z nich ze svého příjmu sotva pokryje náklady na bydlení, energie a jídlo. Podle ekonomů si ale zhruba čtvrtina lidí peníze odložit může, jenže je raději utratí za spotřební zboží nebo dovolenou. Sociologové tvrdí, že právě tato skupina často spoléhá na to, že to nějak dopadne a případně se o ně někdo postará.
Nemít stranou peníze na nenadálé situace, třeba rozbité auto nebo ztrátu práce, je dnes realita pro stále více Čechů. „Mám doma svůj šuplíček. Nějakou chvilku bych z toho snad vyžil – týden,“ prozradil student. „Z čeho bych dělala nějaké rezervy? No nejhorší situace je s tím bydlením, že jo,“ řekla seniorka.
„Ta situace je trvalejší, je to problém právě z hlediska rozevírání sociálních nůžek,“ okomentoval ekonom Lukáš Kovanda. „Kdybychom to srovnali s loňským rokem, tak se jedná o růst pět procentních bodů,“ sdělila mluvčí Provident Financial Jana Austová Pikardová.
„Jde o to, abychom minimalizovali počet těchto lidí, protože jeden a půl milionu lidí je stále velká suma,“ dodal Kovanda. Tři čtvrtiny lidí z celkového počtu prý sotva zaplatí své základní potřeby.
„Dvacet procent domácností s těmi nejnižšími příjmy nemá opravdu dostatek peněz na to, aby v zásadě vyšly se svými životními náklady,“ informoval ekonom Pavel Peterka.
Zbývající třetina by prý peníze dokázala ušetřit, raději si ale dopřává. „Aktuální spotřeba má větší váhu než ta spotřeba nebo užitek odložený. Do určité míry spoléhají na to, že v budoucnu to nějak dopadne nebo o ně bude nějak postaráno,“ vysvětlil sociolog Jiří Remr. A tak své peníze utratí třeba za oblečení nebo dovolenou.
Finanční rezerva by podle ekonomů měla pokrýt tři až šest měsíců výdajů člověka. Pokud úspory lidé nemají, při nenadálých výdajích si pak půjčují – od rodiny, ale i od bank nebo nebankovních institucí. A často potom spadnou do dluhové spirály.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz