Zatímco dříve české učitele trápily hlavně nízké platy, dnes prý trpí tím, že jsou nedostatečně uznávaní. Většina z nich je podle průzkumu přesvědčena, že si jejich práce společnost neváží, a to včetně médií a politiků. Svoji profesi tak spousta učitelů nevnímá jako prestižní. I kvůli tomu prý mezi mladými zájem o učitelské povolání stále klesá.
Podle mezinárodního průzkumu má pouze pětina učitelů v Česku pocit, že je jejich profese veřejností uznávaná. „Rodiče si často pletou školu a školství s nějakými placenými službami. Učitelé často suplují roli psycholožky, socioložky, kamaráda a snažíme se formovat tu budoucnost dětí, budoucí generace. A právě v tom je to těžké,“ myslí si učitelka Magdaléna Kučerková z pražské ZŠ Pod Žvahovem.
„Já když půjdu k zubaři, tak mu nebudu dávat rady, jak mě má ošetřit. A to samozřejmě spousta rodičů nám ty rady dává, co bychom měli udělat líp,“ přidává k tomu učitel tělocviku Lukáš Recht. „Máme mnohem asertivnější rodiče, máme samozřejmě i spoustu výchovných problémů ve školách, což se nakonec projevuje i v nějaké verbální agresi vůči učitelům,“ říká učitel Michal Kaderka.
Přestože učitelé jsou dnes spokojenější se svými platy, atraktivita povolání podle nich stále klesá. „Už mě peníze tolik nepálí, ale spíš bych viděla mentální přehlcenost těch učitelů. Řekla bych, že to veřejnost bere jako samozřejmost, že to vlastně není ani vidět,“ domnívá se učitelka Martina Studniczka.
„Co naopak učitelé vnímají jako rozporuplné a negativní, je pocit neuznání jejich profese, té jejich práce, a to jak ze strany společnosti, tak ze strany médií i politiků,“ reagoval ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. „Pokud tyhle dvě skupiny budou vystupovat směrem k učitelům pozitivně, tak samozřejmě i ten obraz bude potom vnímán mnohem lépe,“ doplnil Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů ZŠ.
Pouze 15 % kantorů si myslí, že je politici dokáží ocenit. Zároveň se prý výrazně snižuje počet mladých lidí, kteří mají učitelskou profesi jako první volbu při rozhodování o své budoucí kariéře. Mladé prý často od volby učitelského povolání odrazuje i nedostatečný výhled na kariérní postup. „Kariérní systém je věc, kterou se snažíme prosazovat už dlouhodobě. A to jak u učitelů, tak i například u ředitelů škol. Kdy skutečně ten člověk by měl mít nějakou šanci, pokud se bude snažit, pokud bude chtít, pokud bude mít zájem, postupovat v kariérním systému někam dál,“ vysvětlil Zajíc.
Zavedení kariérního systému je klíčové i podle České školní inspekce. Pomohlo by to prý přilákat novou generaci pedagogů a zajistit, aby školy měly dostatek kvalitních učitelů i v budoucnu.
Přes 130 tisíc žáků na základních školách vyžaduje nějaký stupeň podpůrných opatření. Péči o ně zajišťují asistenti pedagoga, původně však měli do škol nastoupit i psychologové či speciální pedagogové. Inkluze stojí až 12 miliard ročně a dvě třetiny učitelů o její prospěšnosti pochybují.
Asistent pedagoga je přidělený ke konkrétnímu žákovi, stará se o něj například i o přestávkách nebo během oběda a zpravidla s ním prochází celou základní školou, pokud to žákův stav vyžaduje. Inkluze byla zavedena před 20 lety. Finanční ohodnocení je podprůměrné. Asistenti jsou v průměru zaměstnáni na 60 % úvazku, jejich plat se tak pohybuje kolem 15 tisíc. Na 32 tisíc asistentů pedagoga ministerstvo školství eviduje přibližně 23 tisíc plných úvazků.
„Snažím se dětem pomáhat v tom, co zrovna nestíhají. Pokud to ty děti zvládají s naší dopomocí, tak jsem tam pro ostatní,“ vysvětluje asistentka pedagoga Kamila Hurdálková.
Asistenti nemusí mít žádné pedagogické vzdělání. „Pokud má středoškolské pedagogické vzdělání, tak mu to stačí, pokud nemá, musí absolvovat 200hodinový kurz asistenta,“ poznamenal František Majer, ředitel ZŠ Komenského v Náchodě.
Od nového školního roku bude podle ministerstva potřeba minimálně 1 000 nových asistentů pedagoga, s navýšením rozpočtu se prý počítá. Otázka je, jestli se podaří všem ředitelům škol státem požadovaná místa zaplnit.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz