Čtyři roky války s Ukrajinou se na Rusku tvrdě podepsaly. Podle ekonomů je ekonomika země naprosto vyčerpaná, a brzy se tak dá očekávat velký zlom.
Ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že válka s Ukrajinou potrvá jen pár dní, ale ani po více než čtyřech letech není konec na obzoru. Tvrdě to dopadá jak na napadenou Ukrajinu, tak i na Rusko a jeho ekonomiku. Ta nyní vykazuje jasné známky strukturálního vyčerpání, tvrdí ekonomové ve zprávě, kterou zveřejnil Kielský institut pro světovou ekonomiku a Stockholmský institut pro transformační ekonomiku.
Kielská zpráva „Konec hry: Stav ruské ekonomiky“, jejíž autory jsou přední mezinárodní experti na ruskou ekonomiku, dochází k závěru, že fiskální rezervy Moskvy jsou z velké části vyčerpány. To podle expertů otevírá dveře Západu k důrazným krokům.
„V prvních letech války proti Ukrajině se ruská ekonomika ukázala být odolnější, než mnozí očekávali, ale nyní jsou její rezervy vyčerpány,“ řekl prezident Kielského institutu pro světovou ekonomiku a spoluautor přehledové kapitoly zprávy Moritz Schularick. „Fiskální rezervy jsou z velké části vyčerpány, růst se zastavil a závislost na Číně je stále výraznější. Zároveň vyšší ceny ropy v důsledku války v Perském zálivu budou mít pravděpodobně pouze dočasné fiskální dopady,“ varuje Schularick.
Zpráva dochází k závěru, že likvidní aktiva ruského suverénního investičního fondu klesla z 6,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na začátku války na pouhých 1,8 procenta v dubnu 2026. Zároveň deficit federálního rozpočtu již v prvních třech měsících roku 2026 překročil vládní cíl na celý rok, zatímco příjmy z ropy a plynu se v prvním čtvrtletí roku 2026 propadly o 45 procent ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.
Zpráva však tvrdí, že ruská výzva už není čistě finanční. Autoři dokumentují, jak se Kreml stále více spoléhá na mimorozpočtové financování, rychlou úvěrovou expanzi a nepřímou podporu bankovního systému, aby udržel vojenské výdaje. Od začátku války dramaticky vzrostl dluh ruských společností, protože banky přesměrovávají zdroje do odvětví souvisejících s válkou.
„Základním omezením, kterému dnes Rusko čelí, není přístup k penězům, ale přístup k pracovní síle, technologiím a výrobní kapacitě,“ varuje Matthew C. Klein, autor ekonomického blogu „The Overshoot“ a kapitoly o ruském financování války. „Zatímco vláda může mobilizovat dodatečné finanční zdroje, vzhledem k rekordnímu nedostatku pracovních sil a sankcím omezujícím přístup ke klíčovým dovozům zvýšené výdaje stále více riskují, že spíše vyvolají inflaci než posílí vojenskou schopnost,“ upozorňuje.
Klíčovým zjištěním zprávy je rostoucí ekonomická závislost Ruska na Číně. Čína nyní představuje přibližně 35 procent celkového ruského zahraničního obchodu a dodává převážnou většinu kritického zboží, civilního i vojenského.
Podle zprávy je Čína zodpovědná zhruba za tři čtvrtiny nárůstu ruského dovozu sankcionovaných, kritických vojenských komponent od roku 2022. Ačkoli toto partnerství pomohlo Rusku zmírnit dopad západních sankcí, vědci tvrdí, že vztah se stává stále asymetričtějším a Čína neustále získává vliv na ruský obchod, finance a průmyslové dodavatelské řetězce.
Zpráva tvrdí, že ruský obrat k Číně je motivován spíše nutností než vůlí. Vzhledem k omezenému přístupu na západní trhy, technologie a finanční infrastrukturu je Moskva stále více závislá na čínské poptávce po svém exportu a na čínských společnostech po klíčovém dovozu. Tato závislost sice krátkodobě pomohla udržet ruskou válečnou ekonomiku, ale dlouhodobě snižuje ruskou ekonomickou autonomii a vyjednávací sílu.
Špatná ruská ekonomika je Putinovi jedno, udělá pro výhru vše, říká rusista (12/12/2024):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz