V Baltském moři se točí masivní zelený vír. Není to dobrá zpráva, varují vědci

Satelitní snímek zelených spirál, které vytváří rozsáhlý rozkvět fytoplanktonu a sinic formovaný mořskými proudy. | Zdroj: NASA

Tomáš Vašek

9. 7. 2026, 16:42

Satelity zachytily nad Baltským mořem obří zelené spirály, které na první pohled připomínají neobvyklý přírodní úkaz. Odborníci ale upozorňují, že za nápadnými obrazci stojí masivní rozvoj fytoplanktonu a sinic. Ty mohou produkovat nebezpečné toxiny a představují dlouhodobý problém pro celý ekosystém Baltu. Rozsah letošního jevu navíc vyvolává další obavy.

Snímky ze satelitů Landsat-8 a Sentinel-3 ukázaly rozsáhlé zelené víry například nad Gdaňským zálivem, Finským zálivem nebo mezi Švédskem a Lotyšskem. Charakteristické spirály vytvořily mořské proudy a vítr, které zformovaly rozsáhlé květy fytoplanktonu do výrazných obrazců viditelných i z vesmíru. Záběry zveřejnil evropský program Copernicus.

Vědci zdůrazňují, že nejde o žádnou geologickou anomálii ani neznámý organismus. „Zelený vír není samostatným útvarem. Jde o stopu květu řas a sinic, který patří k největším problémům Baltského moře,“ upozorňují odborníci. K rozvoji sinic přispívají především vysoké teploty, dostatek slunečního světla a voda bohatá na živiny.

Související obsah

02:01

Satelity odhalily podivnou aktivitu v KLDR. Analytici jsou zmatení

5. 7. 2026 Eva Vaňáčová E. VAŇÁČOVÁ

​Švédský meteorologický a hydrologický ústav (SMHI) už koncem června zaznamenal výrazný rozvoj sinic na několika měřicích stanicích v Baltském moři. Ve vzorcích převažovaly druhy Aphanizomenon flos-aquae a Nodularia spumigena, přičemž vědci naměřili zvýšené koncentrace chlorofylu. Právě některé druhy sinic mohou vytvářet toxiny nebezpečné pro lidi i zvířata. Samotné satelitní snímky ale podle odborníků nedokážou určit, zda konkrétní květ toxické látky skutečně obsahuje.

Sinice už letos v červnu vedly k dočasnému uzavření několika pláží v polské Gdyni, Sopotech a Gdaňsku. Odborníci ale upozorňují, že květ na otevřeném moři automaticky neznamená riziko pro každé koupaliště. „Samotný květ v Baltském moři ještě neznamená, že se sinice objeví na každé pláži. Rozhodují hlavně místní podmínky, například vítr a mořské proudy,“ vysvětlila doktorka Justyna Kobosová z Gdaňské univerzity.

Související obsah

00:23

Meteorologové zveřejnili předpověď až do zimy. Přinesli jednu dobrou zprávu

7. 7. 2026 Tomáš Vašek T. VAŠEK

​Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje turistům jednoduchou orientační kontrolu – takzvané pravidlo viditelnosti chodidel. Stačí vstoupit do vody přibližně po kolena. Pokud člověk kvůli zakalené vodě nevidí vlastní chodidla, odborníci doporučují koupání vynechat. Kontakt s toxickými sinicemi totiž může způsobit podráždění kůže, vyrážku nebo zánět spojivek. Požití vody pak může vyvolat bolesti břicha, zvracení či průjem.

Podle vědců bude problém pravděpodobně dál sílit. Baltské moře patří kvůli své malé hloubce, omezené výměně vody s oceánem a vysokému přísunu dusíku a fosforu k oblastem, kde sinice prospívají. „Oteplování klimatu může výskyt květů sinic ještě zvýšit,“ upozornili autoři studie zveřejněné také NASA. Výzkumníci zároveň varují, že se v budoucnu mohou rozšířit oblasti s výskytem sinic produkujících nebezpečný toxin nodularin.