Jeden problém za druhým představuje pro Rusko Krymský poloostrov. Území, jehož anexi v roce 2014 považuje ruský prezident Vladimir Putin za triumf, je kvůli ukrajinským úderům čím dál více izolované a bez zdrojů. Pro Rusko je tak stále těžší ho udržet, jeho ztráta by ale pro Putina byla fatální.
Zabrání Krymu v roce 2014 bylo pro ruského prezidenta vítězstvím. Poloostrov se měl stát nedílnou součástí ruského území. Pro počáteční invazi Ukrajiny v roce 2022 jej využila i ruská armáda. Od té doby se však z velké kořisti stal problém.
Ruská nadvláda nad Krymem je totiž v ohrožení. Ukrajinské údery na poloostrov způsobují velké potíže se zásobováním z pevniny. Symbolem je Krymský most přes Kerčskou úžinu spojující poloostrov s Ruskem. Ten se Ukrajincům podařilo už několikrát poškodit, čímž narušili zásobování i image ruské armády, která měla most chránit.
I přesto však Krym působil jako neoddělitelná součást Ruska. „Moje matka byla přesvědčená, že ani Rusko, ani Ukrajina na Krym nezaútočí. I když na Krym létaly ukrajinské rakety, tak říkala, že je Krym speciální,“ řekl portálu Politico Oleksandra, jejíž matka žije na okupovaném poloostrově.
Krym v současnosti čelí nedostatečným dodávkám potravin, paliv, elektřiny i pitné vody. Ukrajinské drony a rakety cílí na vojenská zařízení na poloostrově i energetickou infrastrukturu. Stejně tak tam často nefunguje telefonní spojení. Od konce června tam tak ruské úřady vyhlásily krizový stav, poznamenalo Rádio Svobodná Evropa.
Zhoršující se situace na Krymu vedla řadu jeho obyvatel k evakuaci, to už ale teď není tak snadné kvůli omezení dopravních možností i nedostatku paliv. Ruská armáda pracuje s možností, že se Ukrajinci pokusí dobýt poloostrov zpět. Jednou z připravovaných variant, se kterou Rusové počítají, je námořní invaze.
Ukrajina má v současnosti výhodu v dronové válce, kterou naplno využívá pro údery na kritickou ruskou infrastrukturu. Součástí strategie útoků je mimo jiné snaha o přinucení ruské armády, aby soustředila více sil na Krymu, kvůli čemuž by musela oslabit tlak na jiných částech fronty.
Zrovna tak si Ukrajinci pohrávají s myšlenkou dobytí Krymu. Pro Putina by to byla stěží představitelná rána hned z několika důvodů. Krym představuje počátek jeho ambicí na obnovení ruského impéria. Jeho ztrátu by doprovázela velká nespokojenost v jeho okolí a šlo by o masivní ránu pro Putinovu reputaci.
Význam Krymu ale není jen ideologický. Poloostrov slouží i jako důležitá vojenská základna a přístaviště. Rusko díky němu mohlo zásobovat například režim syrského prezidenta Bašára Assada v letech 2015 až 2024. „Krym je zlatým klíčem k ruským imperiálním ambicím,“ poznamenal pro Politico bývalý ředitel ukrajinských tajných služeb Ilja Pavlenko.
Pro Ukrajinu by konec ruské kontroly nad Krymem byl nejen demonstrací síly, ale také nesmírně důležitým vyjednávacím prostředkem. Uznání vlastnictví poloostrova Rusko dlouhodobě požaduje u jednacího stolu a pro Putina je nesmírně důležité. Vyvíjení tlaku na Krym by mohlo přimět ruské vyjednavače k upuštění od části požadavků.
Koalice ochotných vyslala Rusku vzkaz. Chystá další pomoc Ukrajině:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz