STATISTIKA

Česko má mnohem více obětí covidu, než uvádí, říká šéf lékařské komory

Roman Dolejský
Roman Dolejský
Aktualizováno 2. 2. 2021 10:09
26.1. 2021 5:40
Téma:

Koncem loňského roku začaly rychle narůstat celkové počty zemřelých Čechů. Ovšem i v případě, že celkové počty úmrtí snížíme o oběti koronaviru, je znatelný velký nárůst oproti předcházejícím rokům. Redakce TN.cz oslovila prezidenta České lékařské komory (ČLK), který okolnosti vysvětlil.

Počty zemřelých Čechů za jednotlivé týdny v letech 2015 až 2019 se od průměru za dané období liší v desítkách, maximálně dosáhnou stovky. Ovšem v roce 2020 i bez započítání oficiálně uváděných obětí covidu-19 se oproti týdennímu průměru za předcházející léta zvedl počet zemřelých až téměř o tisícovku.


Redakce TN.cz sledovala deset týdnů mezi 28. zářím a 13. prosincem loňského roku, kdy začalo rapidně přibývat úmrtí na koronavirus. Vycházeli jsme z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) a ministerstva zdravotnictví. Nejhorší byl zatím 44. týden (26. října až 1. listopadu), kdy přibylo 2160 zemřelých oproti průměru 2015 až 2019. Bez oficiálních obětí koronaviru zemřelo navíc 806 lidí. Velké nárůsty se ale objevily v celém sledovaném období.

 

Týdenní počty zemřelých za konec roku 2020 vzhledm k průměru 2015 až 2019:

 

Týdenní počty zemřelých za roky 2015 až 2020:


"Rozdíl je dán tím, že řada pacientů, kteří zemřou na covid-19, není ve statistikách, protože se u nich neprokázal, a jsou to lidé, kteří zemřeli doma. Po úmrtí se u nich testy na covid-19 neprovádí a před tím testováni nebyli," vysvětlil prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek.

 

 

Anketa

Museli jste kvůli epidemii covidu-19 odložit plánovanou návštěvu lékaře či zákrok?

Hlasovalo 461 lidí.


Již dříve se mluvilo o odkládání lékařské péče kvůli vytíženosti zdravotního systému. "Některé případy mohou být, že se lidé bojí jít k lékaři a zemřou, to vyloučit nelze. Mohou to být dopady toho, že zdravotnictví několik měsíců funguje v nouzovém režimu, že se odkládají plánovaná vyšetření, operace, preventivní prohlídky a tak dále. Očekáváme, že se to negativně bude projevovat postupně v delším časovém horizontu. Celá společnost se s dopady epidemie bude vyrovnávat roky," dodal Kubek.

 


V České republice je podle Kubka prozatímní podíl zemřelých na covid-19 8,1 procenta, nadúmrtnost (zvýšený počet úmrtí vzhledem k obvyklé úmrtnosti) je 12,6 procenta. "V Německu vykázali, že podíl pacientů, kteří zemřeli na covid-19 ze všech zemřelých, je 3,9 procenta. Nadúmrtnost v loňském roce mají tři procenta. Jednak je vidět, že situace u nás je asi čtyřikrát horší než v Německu, a je také vidět, že není pravda to, že bychom úmrtí vykazovali příliš pečlivě, právě naopak. Situace s covidem-19 je horší, než vykazují statistiky," řekl Kubek. Kompletní vyjádření Milana Kubka si poslechněte pod titulkem článku.

 

Podobně se vyjádřila také Markéta Pechholdová z katedry demografie na Vysoké škole ekonomické (VŠE). "Nejvyšší nárůsty i disproporce pozorujeme u starších věkových skupin. Je proto pravděpodobné, že pozorovaná "nadměrná" úmrtí (tzv. excess deaths") přímo souvisí s pandemií a jsou odrazem nekompletního testování zemřelých. Spíše než o domácí úmrtí se může jednat o úmrtí v domovech důchodců, hospicech, institucích dlouhodobé péče. Pozorovaná situace není v rámci Evropy ojedinělá – téměř u všech zemí se – minimálně během první vlny – počty evidovaných zemřelých "s covidem" výrazně lišily od odhadu "nadměrných" úmrtí," popsala. Celé její vyjádření si můžete přečíst zde: Vyjádření Markéty Pechholdové [pdf]

 

Pandemie a krize se letos výrazně podepíšou i na výplatách. Podívejte se na reportáž TV Nova:

 

VOYO

Sledujte Televizní noviny ve Full HD a bez reklam na Voyo.cz

Související témata:
TN.cz