Konec v bolestech

Jak zabíjí koronavirus? Umírající nemohou dýchat a selhává jim srdce

V Hong Kongu dochází roušky, lidé stojí dlouhé fronty
Zdroj: APTN
Michaela Trochová
Michaela Trochová
Publikováno 31. 1. 2020
Téma:

Nový virus šířící se z čínského Wu-chanu vyvolává obavy i plno otázek. Proč tisíce nakažených, u kterých byl prokázán, nemoc přežily, zatímco už více než 170 pacientů infekci podlehlo? Na co vlastně zemřeli? A jaké signály sledovat, abyste se nákaze ubránili?

Virus se šíří od loňského prosince, mnohé tedy lékaři zatím nevědí a pracují s řadou dohadů. Prvotní nákaza zřejmě přišla od zvířat, možná od netopýrů nebo hadů. Již nyní je jisté, že nemoc se šíří mezi lidmi kapénkovou infekcí, podobně jako chřipka či jiná virová onemocnění. Zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest, ale třeba i oční sliznice.

 

Virus nedokáže přeskočit na dlouhou vzdálenost, od nakaženého se šíří maximálně do dvou metrů. Ohroženi jsou tak nejvíce ti, co s nakaženými přijdou do přímého kontaktu, jako rodina, kolegové, ale i lékaři a záchranáři či spolucestující v přeplněné dopravě. Ta letecká mimochodem napomohla rozšíření nemoci mimo Čínu. I přes četné obavy není možné nakazit se z předmětů, například z balíčků odeslaných z Číny.

 

 

Inkubační doba nemoci je proměnlivá, od jednoho dne až do dvanácti dní. Na přítomnost koronaviru upozorní horečka, tlak na hrudi, úporný kašel, dušnost, případně i rýma. Tedy příznaky snadno zaměnitelné s chřipkou nebo počínajícím zápalem plic. Jakmile se nákaza koronavirem potvrdí – nejčastěji CRP vyšetřením krve a následným rentgenem plic -, lékaři podávají dostupná antivirotika, případně léky tlumící horečku a zvyšující okysličení organismu. Vakcína přímo proti novému viru zatím neexistuje. Antibiotika nemá smysl brát, ta se zaměřují na boj s bakteriální infekcí.

 

Co vše medicína již o nemoci ví, připomíná následující reportáž:

 

 

S ohledem na zdravotní stav obětí, které si koronavirus zatím vyžádal, lékaři mohou konstatovat, že nemoc je smrtící hlavně pro chronicky nemocné, především pacienty s postižením dýchacích cest a kardiovaskulárními chorobami, ale i vysokým krevním tlakem, cukrovkou, onkologickými onemocněními nebo autoimunitními chorobami. Ohroženější je rovněž populace nad šedesát let. Napadnout ale může kohokoli bez ohledu na rasu, pohlaví či věk.

 

 

Zákeřnost koronaviru je také v tom, že může zhoršit průběh jiných onemocnění, kterým pacient trpí, v důsledku je pak nezabíjí virus ale například cévní příhoda, těžký akutní respirační syndrom, selhání ledvin nebo infarkt. U některých pacientů lékaři potvrdili, že se nemoc rozvinula v těžký virový zápal plic či bronchitidu a zabilo je následné selhání dýchání. Zásadně také oslabuje imunitní systém, pacient se tak může nakazit i dalšími nebezpečnými infekcemi, jak virovými, tak bakteriálními. V takovém případě organismu hrozí až smrtící septický šok.

 

Virus, který dostal označení 2019-nCoV, patří do skupiny koronavirů. Název pramení od jejich struktury, pod mikroskopem vypadají jako slunce obklopené koronou.

 

 

Virus 2019-nCoV je tak příbuzný koronavirů, jako je SARS nebo MERS, které v minulosti udeřily také zejména v asijských zemích. Epidemie SARS trvala několik měsíců a zabila téměř 800 lidí, MERS se objevil na několik měsíců v průběhu let 2012 až 2015, dohromady si vyžádal přes 1250 obětí. Smrtnost viru 2019-nCoV je zatím s ohledem na počet nakažených a počet zemřelých od tří do pěti procent.

 

Pro srovnání, úmrtnost u chřipky je až deset procent. Historicky to byly právě mutace chřipkového viru, které zabíjely nejmasověji. Například španělská chřipka zabila padesát až sto milionů lidí, tedy až dvacet procent nakažených.

 

Nejlepším způsobem, jak se nákaze koronavirem vyhnout, je vyhýbat se zjevně nemocným osobám. Proto nejvíce postižené země omezují dopravu, přeshraniční pohyb a ruší masové akce. Chránit by se měly především malé děti s nedovyvinutou imunitou, chronicky nemocní a senioři.

 

Podívejte se na reportáž, jak se chrání Češi:

 

 

Máte-li obavy, můžete používat antibakteriální gely nebo respirátor, naopak textilní rouška nechrání, pomáhá pouze nakaženým, aby viry nešířili dál. Dbejte také na posílení imunity vhodnou stravou, případně formou doplňků stravy. To má mimochodem pozitivní vliv i v prevenci chřipky a dalších respiračních chorob, které u nás nyní panují v mnohem vyšší míře, než čínský koronavirus.

TN.cz