Barboru Špotákovou čeká o víkendu první oštěpařský závod v olympijské sezoně. Spolu se sportovní přípravou musela řešit i výuku svého syna a ředitelé škol by se podle ní měli spojit, aby školy začaly lépe fungovat. Díky koronaviru alespoň se svými syny mohla sportovat více než kdy dříve.
Tento víkend Barbora Špotáková vstoupí do oštěpařské sezony na závodě v Zadaru. Konkurence tam bude velká, v krátké olympijské sezoně chtějí všechny soupeřky využít možnosti kvalitního závodu.
"Nemám moc naházeno, byla zima, takže se nedalo pořádně házet, žádná kvalita nešla udělat. Za téhle situace je složité cestovat. Byli jsme na jednom soustředění v Turecku, ale tam byla také zrovna zima. Myslím si, že ten začátek bude zajímavý, protože nemám moc hodů z plného rozběhu, takže je to takové skočení rovnýma nohama do závodu,“ uvedla s tím, že od prvního závodu nemá velká očekávání.
"Příprava byla fajn, bavilo mě to, pořád trvá takové to nadšení. Je to jiné a to nadšení mě drží," prozradila, že i přes komplikace spojené s koronavirem se jí trénovalo dobře. "Příprava to byla jedna z nejpříjemnějších. Velká část byla doma, do toho jsem byla učitelkou, kuchařkou," zmínila i starost o své dva syny.
A právě sportování se syny bere jako výhodu této komplikované doby. "Já jsem se v té pandemii připojila k olympijskému programu Rozhýbejme děti s Katkou Emmons, kde jsme dávaly návody rodičům a tohle jedna z těch pozitivních věcí, které jsem našla na pandemii.
Janek (sedmiletý syn) měl podle mě daleko víc sportu, než když by chodil do školy. Vždycky děláme, že on má hodinu výuky a pak se musí vyběhat. Našel si vztah ke sportu a našel si i kamarády v okolí, se kterými se odpoledne sešel, a jak se nikam nesmělo, tak byli nucení si sami najít zábavu, takže sportovali úplně spontánně, což mi připomnělo má mladá léta, kdy jsme kopali někde za barákem.
Dvakrát je tam rozháněla policie. V naší zemi se rozhánějí děti, které si hrají... Ale z tohoto jsem měla dobrý pocit, že toho sportu měl hodně. Sportovat ho baví a mě baví u toho být a koukat na ně, i na toho mladšího, jak jsou nabití," vyprávěla s nadšením
Související obsah
V přípravě tedy dvojnásobná olympijská vítězka musela trávit nezvykle mnoho času s dětmi, které nemohly chodit do školy. "Já se vždycky snažím v tom najít něco pozitivního a je v tom i něco pozitivního, ale každý rodič mi asi potvrdí, že je to těžké. Nejhorší na tom je, že nemluvíme v minulém čase, ale v přítomném, protože to, co vymysleli za rotační výuku s testováním dvakrát týdně, kde děti v první, druhé třídě nosí roušku uvnitř stále, tak za těchto podmínek Janek chodit do školy nebude," postěžovala si na současná pravidla ve školství.
Navrhla ale také, jak by se mohl tento problém posunout: "Podle mě by se měli spojit ředitelé škol, kteří by měli stát za svými žáčky, protože si myslím, že ani těm ředitelům škol to nepřijde normální. Pokud se ty školy neozvou hromadně, tak se asi nic dít nebude."
Loni Špotáková hodila dvakrát limit pro olympijské hry, ale výsledky se nakonec nepočítaly. Rodačka z Jablonce nad Nisou si ale s limitem těžkou hlavu nedělá: "Doufám, že bych to v sezoně měla hodit. Asi ne na začátku, tomu nevěřím, ale v průběhu sezony bych ten ostrý limit měla hodit a myslím, že bych měla být v klidu i přes ten žebříček, takže stresovat mě to nemusí."
Hlavní motivací, proč se Špotáková vrátila k oštěpu po druhém porodu, je olympiáda v Tokiu. Z Japonska stále chodí zprávy, že místní obyvatelé povětšinou olympijské hry pořádat nechtějí, ale trojnásobná mistryně světa věří, že se hry uskuteční. "Asi mě to neznervózňuje. Neustále nás ujišťují, že olympiáda bude. Věřím tomu a snažím se vůbec si nepřipouštět, že by nebyla. Kdyby nebyla, tak se svět asi také nezboří, ale bylo by lepší, kdyby byla," dodala s úsměvem.
Loni špičková oštěpařka Špotáková musela kvůli odložení olympiády vyhodit domácí ručně vyrobený kalendář odpočtu dní: