Čeští reprezentanti v curlingu a zároveň manželé Zuzana a Tomáš Paulovi čelili během olympiády i po ní nezvykle velké popularitě, na kterou nebyli zvyklí. Před hrami v Pekingu, kde se umístili na šestém místě, je znalo jen několik málo sportovních nadšenců, ale nyní se stali průkopníky svého sportu v Čechách. V exkluzivním rozhovoru pro TN.cz promluvili o tom, jak se ke curlingu dostali, jak probíhá jejich příprava nebo jaké mají další ambice.
Proč jste se před dvaceti lety rozhodli zrovna pro curling, který měl tehdy ještě menší popularitu než dnes?
Tomáš Paul: U mě to byla víceméně náhoda, protože kamarád se na gymnáziu dostal nějakým způsobem ke curlingu a bylo jich málo, tak potřebovali další hráče. Ale kdyby přišel s tím, že hraje šipky, tak bych asi hrál šipky.
Zuzana Paulová: Já to mám podobné. S curlingem jsem začala v deseti letech, což je věk, kdy se člověk o tom úplně sám nerozhoduje, byla jsem pořád dítě. Halu nám postavili de facto před domem, takže přes nábor dětí v základní škole jsem se k tomu dostala. Ač to nebyla láska na první pohled, tak jsem si to zamilovala. Tak jiný sport, tak jiná aktivita.
Zkoušeli jste během dětství a dospívání i jiné sporty?
Zuzana Paulová: Do těch deseti let jsem vyzkoušela všechno. Myslím, že jsem měla talent na míčové sporty, třeba na basketbal, volejbal, vybíjenou, to mě moc bavilo, ale byly to týmové věci. A Tom hodně běhal.
Tomáš Paul: Já jsem vždycky měl rád sport, ale nikdy jsem ho nedělal na vyšší úrovni. Takže jsem prostě běhal, hrál fotbal, míčové hry. Až v šestnácti jsem se dostal ke curlingu, takže poměrně pozdě.
Vy dva jste se setkali přímo v curlingové hale, nebo vás osud svedl náhodně dohromady mimo led?
Tomáš Paul: Úplně náhodně jsme se potkali na curlingu (směje se). Šlo o jeden mezinárodní turnaj, který se hrál u nás v Praze. Tam jsme každý hráli za svůj tým a začali kolem sebe kroužit.
A kdo vyhrál?
Zuzana Paulová: Tomáš.
Tomáš Paul: No, ale my jsme nehráli přímo proti sobě.
Zuzana Paulová: Jo takhle, já myslela, kdo vyhrál to kroužení (smějí se oba).
VÍTĚZ OLYMPIÁDY NÁS PŘEKVAPIL
Jak hodnotíte své vystoupení na olympiádě? Jste spokojeni?
Tomáš Paul: My jsme tam jeli s cílem skončit pátí až sedmí, což se nám podařilo splnit, takže za nás je to splnění cíle a spokojenost. Samozřejmě nějaké zápasy jsme hráli, bych řekl, pod naše možnosti, ale s tím se asi při tak dlouhém turnaji počítá, že všechno úplně nevyjde.
Jaké konkrétní zápasy máte na mysli?
Tomáš Paul: Bylo to poznat výsledkově, hlavně teda Itálie a Švýcarsko, kdy jsme prohráli velkým rozdílem.
Už jste si stihli udělat nějakou analýzu, proč se ty zápasy nepovedly?
Zuzana Paulová: U těch prostředních tří zápasů nám utekl začátek. Před každým utkáním probíhají předzápasové tréninky, kdy každý tým má něco přes sedm minut. A v těchto zápasech jsme začínali jako první. To si myslím, že nám nevyhovovalo, protože jsme byli vytržení z rutiny. Na to se nechci vymlouvat, to určitě ne, ale z nějakého důvodu nám to nesedlo. Na normálních turnajích to probíhá tak, že máme trénink, soupeř trénink a hned se jde hrát. Tady jsme museli ještě někam odběhnout, nasadit respirátory, čekat na zahájení. A nám pak trvalo, než jsme se dostali do tempa. Na to se musíme do budoucna zaměřit, co s tím dělat.
Předpokládám ale, že nijak neovlivníte, kolikátí budete trénovat. Je nějaký způsob, jak se na to připravit?
Zuzana Paulová: Musíme se snažit jít rychleji do zápasu, třeba vynechat trénink a rovnou začít zápasem, abychom byli jakoby na ledě poprvé.
Ze zlatých medailí se nakonec radovali Italové před Norskem a Švédskem. Překvapilo vás toto pořadí, nebo to bylo podle očekávání?
Tomáš Paul: Asi poměrně překvapilo, hlavně ten vítěz, protože Itálie je samozřejmě jeden z nejlepších týmů, ale přece jen jsme tipovali Kanadu, Švédsko nebo Británii. Že Italové vyhráli medaili, není takové překvapení, ale že vyhráli zlato, je pro nás dost velké překvapení. Ale vzhledem k tomu, jakou měli úspěšnost odhozů, je jejich výhra naprosto zasloužená. Nedali soupeřům šanci.
Norsko, které získalo stříbro, jste dokázali na začátku turnaje porazit. Ceníte si tohoto úspěchu?
Zuzana Paulová: Snažíme se to tak nebrat. Všechny ty týmy známe a s každým máme nějakou bilanci. Víme, že umíme porazit každého a prohrát s kýmkoliv. Chceme se vyvarovat myšlenek typu – tenhle má zlato, tento stříbro. Do zápasů se snažíme jít, jako by ty výsledky před tím neexistovaly.
Pro vás to byla první olympiáda, takže nemáte přímé srovnání, ale jak složitá pro vás byla pandemická opatření?
Tomáš Paul: Co se týče pandemických opatření, tak nás nic moc nepřekvapilo ani neovlivnilo. Už rok a půl se všude nosí respirátory, testuje se. Spíš pro nás byl nezvyk čas, který jsme strávili rozhovory, komunikací s médii a celkový zájem, který o nás byl, a větší tlak na naše výsledky.
LIDÉ SE S NÁMI BAVÍ O CURLINGU
Pociťujete zvýšený zájem i teď po hrách? Poznávají vás třeba lidé na ulici?
Zuzana Paulová: Opravdu znatelný obrat z nuly na sto. Když jsme odjížděli na olympiádu, tak nás nikdo neznal, a vrátili jsme se do světa, kde nás zastavují na ulicích, v metru, tramvaji, v domě, což je největší překvapení, protože bydlíme na pražském sídlišti, to se nám taky ještě nikdy nestalo. Lidé se s námi chtějí bavit o curlingu, co viděli v televizi, líčí nám svoje zážitky, když si zkusili curling třeba na Olympijském festivalu. Opravdu vidíme velký rozdíl a jsme strašně moc šťastní, že se nám podařilo prodat curling.
Ten zvýšený zájem si stále užíváte, nebo byste radši chtěli větší klid?
Tomáš Paul: Tak půl na půl. Samozřejmě je hrozně příjemné, když se s námi lidi chtějí bavit o curlingu a jak se nám dařilo na olympiádě, ale zabere to nějaký čas, který jsme chtěli věnovat třeba návštěvám rodiny a tak. Malinko to narušilo naše plány.
Myslíte, že zvýšený zájem o curling v České republice může mít kontinuální progres, nebo jde jen o krátkodobý boom, který brzy splaskne?
Zuzana Paulová: Já myslím, že částečně splaskne. Na druhou stranu doufám, že se podaří prodloužit tu trvanlivost na co nejdelší dobu. Za pár dní jedeme na mistrovství republiky a pokud vyhrajeme, pojedeme na mistrovství světa, které doufám, že by mohlo být také sledováno, a pokud by se zadařilo, tak to prodlouží zájem o curling. Máme tady spoustu dalších šikovných týmů, muže a ženy, tak bude na co se dívat. Pokud se podaří curling dostat do vysílání, mohl by o něj zájem přetrvat.
Ozval se vám po olympiádě někdo ze známých sportovců nebo jiných slavných lidí, aby vám pogratuloval nebo se pobavil o curlingu?
Zuzana Paulová: Ano, napsalo nám i dost lidí, kteří jsou veřejně známí, ale to si necháme pro sebe. Nevíme, jestli by chtěli, abychom to zveřejňovali.
CURLINGU VĚNUJEME CELOU DOVOLENOU
Změnilo se nebo se změní účastí na olympiádě něco na způsobu přípravy?
Tomáš Paul: Jsme zpátky týden a půl, takže jsme stihli několik tréninků v hale na Roztylech ve standardním režimu, na který jsme byli zvyklí, to znamená třikrát týdně, a pokud je volno až čtyřikrát, ale liší se to od koncové přípravy před olympiádou, kdy jsme chodili dvakrát denně na led, takže nyní se příprava podobá normální sezoně, kdy chodíme do práce, a tak to bude pokračovat až do mistrovství světa.
Curlingovou kariéru se vám tedy daří s prací skloubit bez problémů?
Zuzana Paulová: Určitě se snažíme to skloubit tak, abychom mohli dělat zaměstnání na plný úvazek. Celý náš curlingový plán si děláme podle toho, kolik máme dovolené, nebo chodíme trénovat po práci. Kloubíme to tak, abychom primárně stíhali práci, protože to je to, co nám platí účty. Zatím se situace olympiádou nijak nezměnila. Curlingu tak věnujeme celou naši dovolenou a volný čas po práci.
Je v českých podmínkách vůbec možné dělat curling na profesionální úrovni? Co by se muselo změnit?
Tomáš Paul: Celé to je o financích a o čase, což jsou spojené nádoby. Ve chvíli, kdy je ten sport adekvátně zaplacený, tak si můžeme dovolit nechodit do práce a strávit curlingem mnohem více času. Finance pak mohou přivést specialisty a trenéry ze zahraničí, případně rozšířit o jiné experty. Měli bychom lepší zázemí, co se týče fyzioterapie nebo mentální přípravy.
Posledních šest let hrajete spolu pouze smíšené dvojice. Co vás vedlo k tomu, že se věnujete pouze této disciplíně?
Zuzana Paulová: Bylo to čistě pragmatické a těžké rozhodnutí, protože máme rádi čtyřkový curling, který má své kouzlo a trochu nám také chybí sociální kontakt, protože je na ledě více hráčů. Každopádně jsme tušili, že jsme oba kvalitní hráči, a tak jsme si řekli, že největší šance, jak se dostat na olympiádu, je specializovat se na tuto disciplínu. Věřili jsme a stále ještě věříme, že kdybychom se na tuto disciplínu plně soustředili a neřešili ještě nějakou jinou bokem, tak nám to mohlo dodat nějaké drobné plusové body. Zlepšili jsme komunikaci, hodně jsme se soustředili na strategii. Myslím si, že v těchto dvou faktorech jsme opravdu světová špička. Stále pokulháváme v exekuci. Potřebovali bychom být přesnější v jednotlivých odhodech.
NA MISTROVSTVÍ SVĚTA CHCEME MEDAILI
Dá se curling trénovat i jinak, než že odhazujete kameny, nebo jsou i jiné speciální metody, jak vylepšit hru mimo led?
Tomáš Paul: Asi bych to rozdělil na přípravu na ledě a přípravu, která se týká komunikačních věcí a strategie, což je třeba nakoukávání zápasů. Samotné odhozy se mimo specializovaný led trénovat nedají.
Trénujete vždy společně, nebo i každý zvlášť podle časových možností?
Zuzana Paulová: 98 % tréninků máme společných, ale někdy trénujeme i sami. Občas se stane, že někomu něco nejde, má nějakou prekérku v technice, kterou potřebuje řešit. V tu chvíli je lepší si objednat individuální trénink, protože pak toho druhého jenom zdržujete.
Tomáš Paul: Z pohledu obsazenosti haly je těžké sehnat tréninky v dvojnásobném počtu, kdy bychom si to museli platit sami, takže z tohoto důvodu trénujeme spolu.
Zmínili jste, že vás ještě za pár dní čeká mistrovství republiky. Je to postavené tak, že jste jednoznačnými favority, nebo vás může někdo reálně ohrozit?
Tomáš Paul: Je to asi postavené tak, že jsme jednoznačnými favority. Bylo by překvapení, kdybychom nevyhráli, ale jsou tam dva týmy, které nás můžou určitě překvapit. Nebudeme to mít úplně zadarmo.
Je asi trochu rouhání o tom spekulovat, když tam ještě nejste, ale jaké cíle byste měli na mistrovství světa?
Zuzana Paulová: Tuto sezonu jsme měli dva cíle. Páté až sedmé místo na olympiádě a na mistrovství světa brát bronz. Pokud půjdeme po našich cílech, tak bychom chtěli určitě skončit na medailové pozici, protože v první desítce jsme byli mnohokrát, jednou jsme byli třetí, párkrát čtvrtí, teď by bylo fajn zopakovat medaili.
Tomáš Paul: Je to tak. Pod pódiem jsme už byli mnohokrát, takže dávat si menší cíle by bylo neambiciózní.
A máte i nějaký kariérní cíl, kterého když dosáhnete, tak si na konci řeknete, že jste spokojení?
Zuzana Paulová: Kdybyste se nás zeptal v květnu, tak by to byl postup na olympiádu, ale ten už jsme si splnili, takže když jsme se tam dostali, už to druhý den bylo málo (směje se). Myslím si, že naším ultimátním cílem je samotná cesta. Mně by se samotné líbilo zaokrouhlit počet vítězných turnajů světové tour, kterých máme zatím sedm. Kdybychom to zaokrouhlili na desítku, tak by to bylo pěkné. Také se chceme držet dál ve světové špičce
Jak dlouho se dá hrát curling na té nejvyšší úrovni?
Tomáš Paul: Nám je okolo třiceti, což už je takový vyzrálejší věk, ale řekl bych, že záleží hlavně na motivaci. Pokud se chce člověk neustále zlepšovat, může hrát dalších deset až patnáct let. Záleží i na čase, který tomu chce obětovat.
Zatímco Zuzana a Tomáš Paulovi svůj cíl v Pekingu splnili, čeští hokejisté z turnaje odjeli s nejhorším výsledkem v historii. Takto to komentoval trenér Filip Pešán:
