Francouzský prezident Francois Hollande prohlásil v pondělí ve francouzském parlamentu, že Francie je ve válce. Podle Hollanda Francie neválčí s jinou civilizací, protože teroristé žádnou civilizaci nezastupují, ale s terorismem.
Francie už v neděli zintenzivnila údery na pozice radikálů z Islámského státu. Bombardovala jeho centrum v syrském městě Rakká. Americké nálety zase v noci na pondělí a v pondělí ráno zasáhly cisterny, které ISIS používá k pašování ropy, jednoho z hlavních zdrojů příjmu. Byly to jen symbolické kroky nebo začátek koordinované ofenzívy proti teroristům?
Do Středozemního moře dnes vplula francouzská letadlová loď Charles De Gaulle. Její nasazení v bojích s ISIS bylo dlouhodobě plánováno. Loď poháněná nukleárním reaktorem nese až 40 letounů Rafale a Super Étendard. Francie proti islamistům nasazuje také letouny ze základen na Blízkém východě, ale operace z paluby letadlové lodě údery výrazně urychlují.
Kdo bude v Sýrii bojovat?
Pro budoucnost Sýrie bude rozhodující, jestli někdo najde odvahu k pozemní operaci, nebo zda budou spojenci pouze letecky podporovat místní skupiny, které ale spíš než s ISIS bojují mezi sebou. Americký prezident Barack Obama už v pondělí prohlásil, že je sice v silách Spojených států poslat do Sýrie 50 tisíc vojáků a města ovládaná ISIS obsadit. Podle Obamy by to nebylo udržitelné řešení a navíc by zřejmě vyvolalo poptávku po podobných zásazích v Libyi a Jemenu.
Výhrady k pozemní operaci proti Islámskému státu mají i představitelé české vlády. Podle premiéra Sobotky bude pozemní operace k poražení ISIS nutná, ale není nutné, aby se jí účastnily armády evropských států. Výhrady má i ministr zahraničí Zaorálek, který se obává, že by intervence vedla k posílení extremistů.
Prezident Hollande ale v parlamentu prohlásil, že Francie bude žádat Radu bezpečnosti OSN, jejíž stálým členem je, aby schválila rezoluci, ve které bude požadovat zničení Islámského státu. To by mohl být první krok ke společné operaci pod záštitou OSN. Hollande také prozradil, že o situaci v Sýrii bude jednat s prezidenty Obamou a Putinem.
Česko by mohlo nabídnout chemiky a nemocnici
Francie by mohla o pomoc požádat Severoatlantickou alianci. Článek 5 její zakládací smlouvy totiž říká, že pokud je v Evropě nebo v Severní Americe napaden některý z členských států NATO, pomohou mu ostatní státy s obranou. Tento článek byl aktivován pouze jednou během dlouhé existence aliance, po útocích 11. září 2001.
Jak by mohlo Česko k takové operaci přispět? Podle prezidenta Zemana by mohla česká armáda poskytnout například protichemickou jednotku nebo polní nemocnici. Schopnosti českých vojáků plně prověřila válka v Afghánistánu, kde Češi ukázali, že vedle těchto dvou jednotek, které nasazovali v konfliktech pravidelně, mohou přispět i vrtulníkovou jednotkou nebo skupinou speciálních sil.
Proti čemu vlastně Evropa stojí?
Proti čemu vlastně Evropa čelí? Přesný počet ozbrojenců, kteří za ISIS bojují, není znám. Drtivá většina se nachází na území Sýrie a Iráku. Kurdové, kteří na severu obou zemí s islamisty bojují, odhadují jejich počet na 200 tisíc. Ruský odhad hovoří o 70 tisících. Sami džihádisté tvrdí, že jich za chalífát bojuje 100 tisíc. Odhad americké CIA je nejskromnější, teroristé by měli mít k dispozici jen něco mezi 20 a 30 tisíci muži. Další tisíce stoupenců ISIS se nacházejí v dalších arabských státech a bohužel také v Evropě.
Svými bleskovými taženími dokázal ISIS rozehnat demoralizované armády Sýrie a Iráku. Díky tomu spadla do klína islamistům špičková bojová technika americké (v Iráku) a ruské (v Sýrii) výroby. ISIS tak dohromady disponuje desítkami děl, až 200 tanky, stovkami obrněných vozidel, tisíci lehkými bojovými vozidly jako třeba americký stroj HMMWV, kterých v Mosulu nechala Irácká armáda přes 2 tisíce.
Vojáci v poli se mohou spolehnout na sovětské útočné pušky AK-47, kterých má ISIS minimálně pro 30 tisíc vojáků, nebo na americké pušky M-16, které ukořistil ze skladů irácké policie a armády v Mosulu.
Hlavní zbraní ISIS je ale strach, díky kterému dokázal obracet na úprk syrské a irácké vojáky. U většiny techniky je navíc velmi nepravděpodobné, že by měl ISIS dostatek zkušených vojáků, kteří by byli schopni s ní bojovat. Moderní armády západních států nebo Ruska by jeho nadvládu nad Sýrií a Irákem zřejmě ukončili v horizontu několika dní.
Bez dohody mocností ISIS nezanikne
Pak se ovšem nabízí otázka, co potom. ISIS během roku a půl nadvlády dokázal zfanatizovat velkou část obyvatel okupovaných měst, kteří se zaujetím chodí sledovat brutální popravy. V případě pozemní ofenzivy se zřejmě bojovníci ISIS budou chtít schovat mezi prostým obyvatelstvem. V oblasti navíc nebude klid, pokud v Sýrii budou válčit další ozbrojené skupiny.
Alespoň v tomto směru se možná blízká na lepší časy. Rusko totiž zřejmě bude ochotné obětovat prezidenta Bašára Asada a bude souhlasit s jeho odchodem. Výměnou za což mu budou státy NATO zřejmě tolerovat vojenské základny v Sýrii, jejichž zachování Rusko k účasti v konfliktu motivuje.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz