Nejen covid teď. Koronaviry udeřily na lidi už před 20 tisíci lety, zjistili vědci

Zdroj: Getty Images

Petr Zelený

Aktualizováno 07:04, 6. 7. 2021 6. 7. 2021, 06:13

V uplynulých 20 letech se lidstvo muselo vyrovnat s několika epidemiemi nemocí, které vyvolaly viry z podskupiny koronavirů - například s vlnou SARS či MERS. A nyní s covidem-19, který už déle než rok trápí většinu planety. Jenže lidstvo podle nového výzkumu podobným nemocem čelilo už před více než 20 tisíci lety v pravěku.

Tým vědců ze Spojených států a Austrálie shromáždil důkazy, podle nichž vypukla epidemie koronaviru před více než 20 tisíci lety ve východní Asii. Tvrdí to ve studii, která vyšla ve vědeckém žurnálu Current Biology (Současná biologie) a na níž upozornila americká CNN.

V rámci studie experti prozkoumali genomy více než 2500 lidí z 26 různých kultur z celého světa. A díky tomu se jim podařilo určit moment, kdy lidstvo poprvé přišlo do přímého kontaktu s koronaviry, protože to nechalo otisk v DNA obyvatel východní Asie až do současnosti.

Související obsah

01:51

Diabetikům s poruchami spánku hrozí vyšší riziko předčasné smrti, zjistili vědci

12. 6. 2021 Lucie Staničková L. STANIČKOVÁ

Genomy, které měli výzkumníci k dispozici, obsahují evoluční informace, které sahají statisíce let hluboko do minulosti, uvedl vedoucí výzkumného týmu Yassine Souilmi. Lidský genom se přitom podařilo rozluštit teprve před několika lety.

Vědec upřesnil, že viry fungují tak, že vytvářejí kopie sebe sama. Jenže k tomu postrádají vlastní "nástroje," takže potřebují hostitele, jehož "zařízení unesou" a využijí k vlastnímu namnožení.

A tento únos zanechá v lidských buňkách stopy, které je možné nyní zkoumat a získat tak konkrétní důkazy, že naši předci byli v dávnověku vystaveni koronavirům a dokázali se jim přizpůsobit.

Související obsah

00:29

Jasno za 80 sekund. Vědci vyvinuli přístroj, který vyčmuchá covid

6. 6. 2021 Petr Zelený P. ZELENÝ

Tým vědců objevil genetické signály odkazující na koronaviry v celkem pěti různých populacích v Číně, Japonsku a Vietnamu. Podle Souilmiho se epidemie mohla rozšířit i dál, ale vědci neměli z okolních regionů dostatek dat. Výzkumníci odhalili, že u části lidí zasažených virem se vyvinula výhodná mutace, která jim poskytla před koronavirem ochranu. A měli tak podle vědců náskok v šanci na přežití, což časem vedlo k tomu, že lidé s touto mutací v populaci převážili.

"Tohle zanechává velmi jasnou stopu v genomu potomků těchto lidí. Je to podpis, kterým dokážeme tuhle starobylou epidemii vystopovat a také časově zařadit," vysvětlil šéf výzkumníků Souilmi.

Vědci nicméně nevědí, jak pravěcí lidí epidemii koronaviru prožívali - zda přicházela sezónně jako chřipka, či zda se v populaci šířila vytrvale. Podobně jako teď covid-19.