Česko

Německé volby vyhrála SPD, CDU/CSU se dostala na historické minimum

Volební místnosti v Německu se zavřely s úderem šesté hodiny večer a už první prognózy předpovídaly vítězství sociálních demokratů (SPD). Strana nakonec vyhrála německé parlamentní volby s 25,7 procenta hlasů. Křesťansko-demokratická koalice (CDU/CSU) skončila druhá, se ziskem 24,1 procenta spadla na historické minimum. Zelení jsou třetí (14,8 procenta).

Německá kancléřka Angela Merkelová po 16 letech opouští křeslo kancléře. Rozhodla se totiž, že v parlamentních volbách svou pozici už obhajovat nebude. V Německu v neděli v osm ráno odstartovaly jedny z nejdůležitějších voleb za posledních několik let, a to také kvůli tématům, se kterými šly strany do boje. Lidé volili do šesti hodin večer.

Sociální demokracie (SPD) nakonec vyhrála s 25,7 procenta hlasů, konzervativní CDU/CSU skončila druhá s 24,1 procenta. Jde o vůbec nejhorší výsledek strany v poválečných dějinách. Oproti tomu Zelení se 14,8 procenty na třetí příčce dosáhli historického maxima. Následují liberální svobodní demokraté (FDP) s 11,5 procenty. Na pátou příčku se dostala s protiimigrační politikou Alternativa pro Německo (AfD) s 10,3 procenty. Postkomunistická Levice obdržela 4,9 procenta hlasů.

Volební lídr SPD Olaf Scholz prohlásil, že udělá vše pro to, aby se stal příštím německým kancléřem. Stejné ambice má však stále také kandidát CDU/CSU Armin Laschet. Zásadní tak bude, s kým budou chtít do vlády třetí Zelení a čtvrtí svobodní demokraté (FDP).

Související obsah

Do 14. hodiny stihlo podle německého portálu local.de odvolit 36,5 procenta Němců, což je ale o 4,6 procentního bodu méně než ve stejnou dobu při předcházejících volbách. Do tohoto výsledku ale nejsou zatím započtené hlasy zaslané poštou. Tou letos volí nejméně 40 procent voličů, při předcházejících volbách to bylo 28,6 procenta.

Témata voleb

Mezi hlavní témata voleb v Německu patří především klimatické otázky, přechod na bezuhlíkové energetické zdroje či obnova hospodářství po pandemii nemoci covid-19. Jednou z trojice kandidátů je členka německé strany Zelených Annalena Baerbocková, která má šanci stát se historicky první kancléřkou za Zelené.

​Strana původně vznikla spojením ekologických hnutí, ale v průběhu let si v Německu získala množství příznivců. Ve volbách mají Zelení v programu například snížení povolené rychlosti na dálnicích, ale také třeba otázky týkající se snižování emisí. Do roku 2030 by navíc chtěla strana v Německu vypnout uhelné elektrárny úplně. Ke stejnému roku požaduje Baerbocková také zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory.

Kdo má šanci stát se kancléřem

Novým kancléřem se ale podle politologů stane buď Olaf Scholz, nebo Armin Laschet. Scholz je kandidátem Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a zároveň současným ministrem financí. I Scholz však ve svém volebním programu zahrnuje především "zelenou dopravu". SPD chtějí, aby Německo do roku 2040 vyrábělo elektřinu výhradně z obnovitelných zdrojů.

Související obsah

Armin Laschet je stejně tak jako Angela Merkelová členem Křesťansko-demokratické unie (CDU), a tudíž ho mnozí považují za jejího nástupce. Laschet chce podle jeho vyjádření i nadále pokračovat v politickém kurzu, který během 16 let svého působení nastolila Merkelová.

V průzkumech každopádně zatím vede strana SPD s 26 procenty a hned za ní je konzervativní koalice CDU/CSU. Pod vedením Armina Lascheta konzervativcům uvadá voličská přízeň a teď by je volilo jen zhruba 22 procent lidí. Zelení by mohli podle průzkumů získat až 17 procent.

Vliv německých voleb na Česko

Volba nového kancléře by však vztahy s Českou republikou neměla nijak výrazně ovlivnit. "Naše vztahy s Německem už jsou natolik standardizované a natolik dobré, že si myslím, že nikdo z těch kandidátů na kancléře už s tím nic moc neudělá," myslí si politolog a germanista Lukáš Novotný z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Ovlivní německé volby vztahy s Českem? Poslechněte si názory politiků:

​"Je důležité si taky uvědomit, že Olaf Scholz je klíčovým ministrem ve vládě Angely Merkelové. To znamená, že on už má trochu tu zahraniční politiku nacítěnou. Když si vezmeme Armina Lascheta, tak ten pochází z nejzápadnější spolkové země, ze Severního Porýní-Vestfálska, ten tady nemá přátele jako Angela Merkelová, ale všichni tři kandidáti uznávají, že Česko je jejich základním partnerem," vysvětlil Novotný.

Jak je Německo pro Česko důležité? Podívejte se na reportáž:

Podle Novotného se v současné době v Německu hraje především o to, jestli vláda bude spíše více pravicová, nebo více levicová, ale zahraniční politika se podle něj nezmění. "Německá politika sice vypadá, že je tam pravicový kandidát a levicový kandidát, ale ve skutečnosti ty německé politické strany jsou si v těch klíčových bodech vlastně podobné. Důkazem toho je, že všechny ty tři strany jsou spolu schopny kooperovat. Můžou vzniknout koalice. Může pokračovat i ta koalice, která vládne v Německu nyní," myslí si politolog.

Související obsah

Změna tak může nastat především na úrovni politiky v Evropské unii. "Nás jako Českou republiku může zajímat pouze to, jak se ten kancléř bude profilovat na poli Evropské unie. V případě, že budou hrát velkou roli Zelení, tak budou rezonovat i názory ohledně Zelené dohody. Česká republika Zelenou dohodu ale odmítá," dodal Novotný. Hlavním cílem Zelené dohody (Greendeal) pro Evropu je dosáhnout toho, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální.

Letošní volby se oproti těm předešlým liší i v tom, že mnoho lidí volí poštou, a to hlavně kvůli pandemii koronaviru. Přímo k urnám pak lidé chodili v neděli. Volební místnosti byly otevřeny od 8:00 do 18:00. Výsledky voleb byly známé v noci z neděle na pondělí.

Jak lidé v Německu hodnotí výsledky voleb, zjistíte v reportáži TV Nova:

lud, TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

K tématu Česko

Důležité Události

Krátká zpráva

EMA schválila třetí dávku vakcíny od Moderny

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila podávání třetí dávky vakcíny proti covidu-19 od firmy Moderna. Posilovací dávka vakcíny může být aplikována lidem starším 18 let půl roku od naočkování druhou dávkou, oznámila EMA v pondělí.

Krátká zpráva

Hamáček skončil v čele ČSSD, nahradit jej chce Maláčová

Po neúspěšných volbách do Poslanecké sněmovny rezignoval ministr vnitra Jan Hamáček na post předsedy ČSSD. Své odstoupení oznámil na pondělním zasedání předsednictva strany. Nahradit by jej mohla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Ta uvedla na twitteru, že bude kandidovat na post předsedkyně strany.

Píše se na Deník.cz