český prezident

Masaryk abdikoval kvůli zdraví. Stav prezidenta předtím znalo jen pár lidí

Masaryk abdikoval kvůli zdraví. Stav prezidenta předtím znalo jen pár lidí
Zdroj: Profimedia

Tomáš Garrigue Masaryk se v roce 1918 stal prvním prezidentem Československa. Do funkce nastupoval už jako postarší muž. V době, kdy se stal prezidentem, mu bylo 68 let. Přesto byl podle historičky Dagmar Hájkové ve velmi dobré kondici. Závažné zdravotní problémy se u něj vyskytly o roky později a vyústily až v jeho abdikaci. Před abdikací veřejnost neznala přesnou prezidentovu diagnózu a jeho ošetřující lékař měl situaci zlehčovat.

Při nástupu do funkce prvního československého prezidenta byl Masaryk v plném zdraví. "Celý život si dával pozor na svůj fyzický stav, z našeho pohledu žil dost zdravým způsobem života. Dbal na odpočinek, znal jeho sílu," popsala životní styl prvního prezidenta pro redakci TN.cz historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR.

Masaryk začal ve starším věku jezdit na koni. "Předtím v podstatě neexistují doklady, že by na tom koni jezdil. Dokázal se starat o to svoje fyzično až do vysokého věku. Ráno cvičil a jeho strava byla velmi střídmá. Zhruba v padesáti letech přestal úplně pít alkohol a velmi se angažoval v protialkoholickém hnutí," popsala Hájková s tím, že Masaryk si byl vědom negativních věcí, které alkohol dokáže způsobit.

Ošetřující lékař

Během svého života trpěl Masaryk na chřipky a v roce 1921 prodělal jednu obzvlášť těžkou. "Byla to komplikovaná nemoc se zánětem osrdečníku, znamenalo to mnohaměsíční nemoc. V té chvíli už vycházely zprávy České tiskové kanceláře, které o té chorobě informovaly," sdělila Hájková. Ve zprávách tehdy byly i záznamy o jeho teplotách a jak se prezidentův zánět vyvíjí. "Prezident to zřejmě tehdy považoval za důležité, aby veřejnost tyto informace měla," dodala Hájková k tehdejší informovanosti občanů.

Související obsah

Prezident Masaryk měl po celou dobu působení v prezidentském úřadu svého ošetřujícího lékaře Adolfa Maixnera. "Když přišli Masarykové na Hrad, tak jim byl doporučen jako rodinný ošetřující lékař. Na konzultace si zval přední české lékařské kapacity, například Rudolfa Jedličku, Josefa Pelnáře a další," vysvětlila Hájková.

Masaryk jezdil na takzvané rekondiční pobyty. Na jeden takový odjel i před prezidentskými volbami v roce 1927. "Řekl, že když bude zvolený, tak bude zvolený. Všechno tu nechal a odjel," řekla Hájková s tím, že rád cestoval a jezdil na různé podobné pobyty. Poté se Masaryk stal prezidentem už potřetí.

Zhoršující se zdraví

Ve třicátých letech se Masarykovo zdraví začalo postupně zhoršovat. Na situaci před abdikací v roce 1935 později vzpomínal prezidentův tajemník Antonín Schenk. Jeho vzpomínky byly otištěny v publikaci TGM: Proč se neřekne pravda? "Dne 28. října 1933 jel ještě Masaryk na koni Prahou, evidentně v dobrém zdraví. Zdravily ho zástupy. V dubnu a květnu jej postihly ataky mrtvice," připomněla tajemníkovy vzpomínky Hájková s tím, že podle něj osobní lékař Maixner prezidentův stav zlehčoval.

"Ale protože v té chvíli bylo po smrti Antonína Švehly, nebyl v té době v podstatě žádný vhodný a silný kandidát na prezidenta republiky, a v té době ještě nebyl politicky vyjednaný Edvard Beneš, podstoupil Masaryk v roce 1934 poslední 'krušnou volbu'," sdělila Hájková.

Informování veřejnosti

Maixner před občany prezidentův stav po atacích mrtvice ve zprávách bagatelizoval, a tak vznikaly a kolovaly nejrůznější dohady o prezidentově zdraví. "Ochabnutí ruky měl za revmatického původu a okolí prezidenta, včetně rodiny, uklidňoval. Tím, jak se odsouvaly návštěvy diplomatů, vznikaly nejrůznější dohady. Dcera Alice chtěla dát zprávu do tisku, což Maixner nechtěl, aby se 'zbytečně nezneklidňovala veřejnost'," popsala Hájková tehdejší postup Maixnera při informování veřejnosti.

"Maixner chtěl zřejmě mít vliv na to rozhodnutí, zda Masaryk bude abdikovat, nebo nebude. Byly v tom tehdy i různé politické tlaky. Tehdy to bylo veliké politické vyjednávání, kdo se stane prezidentem. Někteří si i přáli, aby byl Masaryk doživotním prezidentem," vysvětlila Hájková tehdejší situaci.

Související obsah

Nakonec byla 9. května vydána zpráva podepsaná Maixnerem, která měla spekulace vyvrátit. Lékař do ní napsal, že prezident má lehký chrapot, a proto nepřijímá návštěvy. "Právo lidu tuto zprávu uveřejnilo s titulkem 'Prezident republiky zdráv'. Masarykův program se upravil, aby se mu ulehčilo," přiblížila Hájková s tím, že 27. května absolvoval poslední prezidentskou volbu.

Poslední prezidentská volba pro něj nebyla jednoduchá. "Přes obtížný zdravotní stav (byl poloslepý) se prezidentský slib musel naučit nazpaměť. Slova při jeho odříkávání komolil. Zakolísání v řeči si museli všimnout rozhlasoví posluchači. Stejně tak při audienci diplomatů bylo vidět, jak obtížně se prezident vyjadřuje," uvedla Hájková.

Další zdravotní problémy

Veřejnost o Masarykově stavu informována nebyla. "Přiznávala se pouze jarní chřipka. Nakonec vyšla 9. června opět Maixnerova zpráva, která hovořila o prezidentově vyčerpání z přepracování a o tom, že onemocnění oka je zapříčiněno přílišným čtením. Stálo v ní, že prezident se zotavuje a chodí na procházky," popisovala Hájková.

Následovalo ochrnování končetin, kvůli němuž bylo vyrobeno razítko s Masarykovým podpisem. "V srpnu se objevily potíže s mluvou, mluvil částečně anglicky, částečně česky. Poté se jeho stav vylepšil, stále měl zájem o dění, přijímal návštěvy, korigoval své knihy rozhovorů a byl schopen přijímat rozhodnutí," řekla Hájková k vývoji zdravotního stavu prezidenta Masaryka.

Související obsah

Začátkem září 1934 se v Praze konal filozofický kongres. Podle Hájkové všichni očekávali, že se prezident s jeho účastníky uvidí, proto 11. září vyšla podrobná zpráva o zdravotním stavu pana prezidenta. "Konstatovala poruchy vidění, omezený pohyb prstů, ale neporušený intelekt, celkový vzhled i stav dobrý. Zájem veřejnosti o prezidentovo zdraví uspokojila další zpráva z 25. září, která hovořila o vylepšujícím se zdraví a o tom, že nepříznivé zvěsti se nezakládají na pravdě," sdělila Hájková.

Konec v úřadu

Podle historičky i další zprávy hovořily o vylepšujícím se zdraví, ale v podstatě neexistovaly vyhlídky na zlepšení prezidentova stavu a bylo jen otázkou času, kdy bude Masaryk abdikovat. "Masaryk to reflektoval sám a rozhodoval se sám. Viděl, jak jeho síly slábnou," popsala Hájková. 

V roce 1935 se Masaryk poprvé neúčastnil parlamentních voleb a na podzim oznámil svou abdikaci. "V úzkém kruhu to řekl 28. října 1935, veřejnost to v té době nevěděla, dozvěděla se to až v prosinci," dodala Hájková. Masaryk nakonec abdikoval 14. prosince 1935 a o čtyři dny později se druhým československým prezidentem se stal Edvard Beneš.

Související obsah

Masaryk po zbytek života žil na zámku v Lánech, kde trávil čas s rodinou a někdy i přijímal hosty. Zemřel 14. září 1937 v Lánech za přítomnosti nejbližší rodiny a manželů Benešových. Po smrti Masaryka jeho ošetřující lékař Maixner sepsal, jak se zdravotní stav prezidenta vyvíjel v úplně posledních dnech jeho života. Rodina Masaryka mu ale spisek nedovolila vydat.

V pitevním protokolu byla za příčinu smrti označena "hnisavá bronchopneumonie pravého dolního laloku plicního a oboustranná hypostáze plicní". Státní pohřeb se konal 21. září 1937, začal na Pražském hradě a skončil uložením ostatků na lánském hřbitově.

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

K tématu český prezident

Důležité Události

Píše se na Deník.cz