Od doby, kdy vypukla pandemie covidu, se původní virus změnil takřka k nepoznání. Vystřídaly ho varianty, které se vyznačovaly především výrazně vyšší infekčností. Podívejte se na srovnání nejznámějších variant viru SARS-CoV-2 a na to, jak se změnily nejčastější příznaky, které je provází.
Virus SARS-CoV-2, který je původcem onemocnění covid-19, o sobě dal poprvé vědět na konci roku 2019. Od té doby jsme zažili již několik vln epidemie a poznali mnoho variant. A zatímco o některých veřejnost neměla ani ponětí, jiným se dostalo mnoho pozornosti.
To platí pro ty varianty, které se díky svým schopnostem staly postupně dominantními. Původní virus se tak v lidské populaci už s největší pravděpodobností nenachází.
"Potkal ho stejný osud jako dinosaury, minimálně u lidí," tvrdí epidemiolog z kalifornské univerzity George Rutherford pro deník Orange Country Register. "Byl vytlačen novějšími a konkurenceschopnějšími kmeny," doplnil ho jeho kolega Andrew Noymer.
O původním viru víme, že jeho hlavními příznaky byly suchý kašel, horečka, dušnost, únava, ztráta nebo změna čichu a chuti. Vzhledem k tomu, že se tehdy jednalo o neznámý virus, informace se neustále měnily. V březnu roku 2020 se celosvětová úmrtnost na covid-19 uváděla okolo 3,5 procenta.
Zhruba 80 % pacientů mělo pouze mírné, anebo dokonce žádné příznaky.
Zásadní zlom ve vývoji pandemie představovala varianta alfa, dříve známá jako britská mutace. Byla podstatně infekčnější než původní virus a byla to právě ona, která dala vzniknout variantám beta, gama a delta. Uvádí se, že její přenosnost byla o 43 až 90 % vyšší než u existujících kmenů v té době.
Na rozdíl od původního viru se méně často vyskytovala asymptomaticky. Podle studií měla vyšší podíl jedinců, u kterých se objevil alespoň jeden příznak.
Méně častá byla ztráta chuti nebo čichu, zatímco bolesti svalů, kašel, horečky a únava byly častější než u původního viru, ačkoliv ten rozdíl nebyl příliš výrazný. Častěji se také objevovala zimnice nebo nechutenství.
| Původní virus | Varianta alfa | |
| Nejčastější příznaky | Suchý kašel, horečka, dušnost, únava, ztráta/změna čichu a chuti | Bolesti svalů, kašel, horečka, únava, zimnice, nechutenství |
| Méně časté příznaky | Nechutenství, nevolnost, průjem | Ztráta/změna čichu a chuti |
| Infekčnost | x | O 43 až 90 % vyšší než u původního viru |
| Rizikový průběh | Zhruba 80 % pacientů žádné nebo mírné příznaky | Šance na hospitalizaci až o 65 % vyšší než u původního viru |
| Úmrtnost | Zhruba 3,5 % | O 36 až 71 % vyšší než u původního viru |
S variantou alfa se pojilo vyšší riziko hospitalizace a výrazně vyšší úmrtnost. Přesné číslo v tomto ohledu neexistuje. Exeterská univerzita uvádí úmrtnost vyšší o 70 %, Londýnská škola hygieny a tropické medicíny 71 %, Imperial College London "pouze" 36 %. Podle dánské studie byla šance na hospitalizaci po nakažení alfou o 65 % vyšší.
Paralelně s variantou alfa ve světě řádily i beta a gama, jejichž původ byl v Jihoafrické republice a Brazílii. Ke konci roku 2020 se ale objevila delta, která se stala velkým strašákem. A opodstatněně. Brzy se totiž stala dominantní variantou a převálcovala všechny ostatní.
Britští vědci odhadují, že varianta delta je o 40 až 60 % nakažlivější než alfa a zhruba o 225 % nakažlivější než původní varianta viru.
Příznaky jsou velmi podobné těm u původního viru, nástup nemoci ale bývá podle lékařských poznatků rychlejší. Častější než u předchozích variant jsou příznaky podobné nachlazení. Mezi nejběžnější symptomy delty tak patří bolest hlavy, bolest v krku, rýma a horečka.
Méně častý než u předchozích variant je naopak kašel, ztráta čichu, nevolnost nebo průjem.
| Původní virus | Varianta alfa | Varianta delta | |
| Nejčastější příznaky | Suchý kašel, horečka, dušnost, únava, ztráta/změna čichu a chuti | Bolesti svalů, kašel, horečka, únava, zimnice, nechutenství | Bolest hlavy, bolest v krku, rýma, horečka |
| Méně časté příznaky | Nechutenství, nevolnost, průjem | Ztráta/změna čichu a chuti | Kašel, ztráta/změna čichu a chuti, nevolnost, průjem |
| Infekčnost | x | O 43 až 90 % vyšší než u původního viru | O 40 až 60 % vyšší než u alfy |
| Rizikový průběh | Zhruba 80 % pacientů žádné nebo mírné příznaky | Šance na hospitalizaci až o 65 % vyšší než u původního viru | Výrazně vyšší riziko závažného průběhu a hospitalizace při absenci očkování |
| Úmrtnost | Zhruba 3,5 % | O 36 až 71 % vyšší než u původního viru | Výrazně vyšší při absenci očkování |
Řada výzkumů prokázala, že delta způsobuje častěji závažnější onemocnění než předchozí kmeny. Kanadská studie z října minulého roku například zjistila, že delta zvyšuje riziko hospitalizace o 108 %, na JIP dokonce o 235 % a riziko úmrtí zvyšuje o 133 %. Zároveň však platí, že očkování toto riziko výrazně snižuje.
Delta také častěji postihuje mladší lidi.
Loni na podzim se středem pozornosti stala varianta omikron, která pochází z Jihoafrické republiky a která je horkým kandidátem na dominantní kmen. Ten s sebou zřejmě přinese nové vlny epidemií. Už nyní v některých zemích převážil, v Česku se tento trend očekává v průběhu ledna.
Odhaduje se, že omikron je dvakrát až třikrát nakažlivější než delta. Zároveň dokáže obcházet protilátky získané při vakcinaci, je tak výrazně nakažlivější i pro očkované lidi.
Nejčastějšími příznaky, které jsou v souvislosti s omikronem hlášeny, jsou kašel, bolest svalů, velká únava, rýma, kýchání a bolesti v krku. Jedinečným příznakem pro tuto variantu je noční pocení, pro jiné kmeny tento symptom typický nebyl. U dětí pak nezvykle často způsobuje vyrážku.
| Původní virus | Varianta alfa | Varianta delta | Varianta omikron | |
| Nejčastější příznaky | Suchý kašel, horečka, dušnost, únava, ztráta/změna čichu a chuti | Bolesti svalů, kašel, horečka, únava, zimnice, nechutenství | Bolest hlavy, bolest v krku, rýma, horečka | Bolest hlavy, bolest svalů, únava, noční pocení, kýchání, rýma, vyrážka u dětí, bolest v krku |
| Méně časté příznaky | Nechutenství, nevolnost, průjem | Ztráta/změna čichu a chuti | Kašel, ztráta/změna čichu a chuti, nevolnost, průjem | Průjem, ztráta čichu/chuti, kašel |
| Infekčnost | x | O 43 až 90 % vyšší než u původního viru | O 40 až 60 % vyšší než u alfy | 2krát až 3krát vyšší než u delty |
| Rizikový průběh | Zhruba 80 % pacientů žádné nebo mírné příznaky | Šance na hospitalizaci až o 65 % vyšší než u původního viru | Výrazně vyšší riziko závažného průběhu a hospitalizace při absenci očkování | Pravděpodobně výrazně nižší než u předchozích variant |
| Úmrtnost | Zhruba 3,5 % | O 36 až 71 % vyšší než u původního viru | Výrazně vyšší při absenci očkování | Pravděpodobně výrazně nižší než u předchozích variant |
Odborníci očekávají, že bude pravděpodobně způsobovat daleko častěji infekce i u mladších lidí a dětí. Zatím se neví, jakým způsobem přispěje k nárůstu hospitalizací a těžkých případů, zkušenosti z jiných států ale ukazují, že způsobuje mírnější průběh než delta.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz