Přesně před 45 lety v Národním divadle vyvrcholila největší mediální kampaň normalizačního režimu. Stovky umělců ten den podepsaly "Provolání československých výborů uměleckých svazů", později známé jako Anticharta, a vymezili se tak proti Chartě 77. Ta vyzývala tehdejší komunistický režim k dodržování lidských práv v Československu.
Přesně před 45 lety se konala jedna z nejviditelnějších propagandistických akcí té doby, podepisování takzvané Anticharty. Ta byla odpovědí tehdejšího režimu na Chartu 77.
"Všechny nejlepší síly utajené v lidu a jeho schopnostech, v jeho společenských snahách i v celé národní kultuře směřovaly vždy k jednomu cíli. Učinit tuto zemi šťastným domovem člověka, domovem člověka stále bohatšího a radostnějšího," uvedla při podpisu Anticharty herečka Jiřina Švorcová.
"V tom období normalizace, kdy se zdálo, že režim má všechno plně pod kontrolou, tak se objevila skupina intelektuálů, kteří tu petici sepsali a režim měl skutečně obavy, že se to může rozšířit mezi lidi a může to vyvolat nějaké protirežimní nálady," vysvětlil historik Libor Svoboda.
Do Národního divadla na žádost komunistické strany 28. ledna 1977 dorazily stovky umělců a známých osobností. Antichartu podepsal třeba Jan Werich, Karel Höger, Radovan Lukavský, Karel Gott nebo Eva Pilarová. Ta o mnoho let později přiznala, že nebyla tak statečná jako třeba Marta Kubišová.
"Našla se celá řada lidí, která se odmítla k té akci připojit, a ty následky, které to na ně mělo, nebyly nulové. Pak se neobjevovali v televizi nebo rádiu," sdělil překladatel Michael Žantovský.
Někteří z nich tvrdili, že nevěděli, co podepisují, a mysleli, že jde například o prezenční listinu. Celkem Antichartu podepsalo skoro 7,5 tisíce umělců.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz