Po začátku invaze na Ukrajinu se řada evropských politiků vzdala svých výdělečných míst v ruských korporacích. Francouzský expremiér Fillon nebo jeho italský protějšek Renzi nechtěli za daných okolností pobírat peníze z Ruska. Mnozí další se ale svých míst v dozorčích radách energetických společností stále drží.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder je podle zahraničních médií ztělesněním všeho špatného na německém přístupu k Rusku. Kvůli jeho působení v ruských firmách od něj odešli všichni jeho zaměstnanci.
Schröder se svých postů odmítá vzdát. Je členem představenstva Nord Stream 2, šéfem rady energetické společnosti Rosněfť a brzy by mohl vstoupit i do plynárenského Gazpromu a brát další desítky milionů korun.
"Gerhardu Schröderovi mohu jedině poradit, aby se těchto postů vzdal. Povinnosti kancléře nekončí s uplynutím mandátu, pokračují dál," řekl německý kancléř Olaf Scholz.
V hledáčku médií se kvůli vztahu s Putinem ocitla i bývalá rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová. Se šéfem Kremlu tancovala na své svatbě a nevidí důvod, proč by se svého vyhřátého, mnohamilionového místa v radě Rosněftu měla vzdát. Před kritikou v Rakousku utekla do francouzské Provence.
"Utekla jsem, neodešla jsem dobrovolně. Nikdy by mě nenapadlo, že se budu muset vzdát všeho, co jsem vybudovala. Nikdo mě už nezaměstná," prohlásila Kneisslová.
V ruských firmách působili i bývalý francouzský premiér Francois Fillon, někdejší italský premiér Matteo Renzi nebo bývalý šéf finské vlády Esko Aho. Ten byl členem rady Sberbank. Všichni ruská místa opustili krátce po začátku invaze.
Ještě pár dní po začátku války byl členem rady ropného gigantu Lukoil bývalý rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. Před čtyřmi dny se ale postu vzdal, Lukoil den předtím navíc jako první velká ruská firma vyzval k ukončení války na Ukrajině.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz