V Kyjevě zemřela novinářka a producentka z Rádia Svobodná Evropa. Dům, ve kterém žila, totiž zasáhla ruská střela. Rakety explodovaly v ukrajinském hlavním městě ve chvíli, kdy ho navštívil generální tajemník OSN António Guterres. Jedna ze střel dopadla poblíž hotelu, kde byl ubytován.
Ukrajinskou producentku a novinářku z Rádia Svobodná Evropa Viru Hyryčovou zabila v noci na pátek v Kyjevě ruská střela. Rádio v pátek informovalo o tom, že tělo novinářky nalezli záchranáři pod troskami jejího domu.
Útok na Kyjev, při kterém Hyryčová zemřela, proběhl ve chvíli, kdy byl zrovna v hlavním městě šéf OSN. Jedna raketa dokonce dopadla poblíž hotelu, kde Guterrese ubytovali. Ten v té chvíli pobýval v prezidentském sídle Volodymyra Zelenského.
Necelou hodinu před útokem přitom hovořil Guterres před novináři o frustraci z faktu, že Rada bezpečnosti OSN nedokázala válce zabránit nebo ji ukončit. Výbuch raket v Kyjevě ho šokoval. On i jeho tým jsou v bezpečí, bez újmy vyvázla i delegace v čele s bulharským premiérem Kirilem Petkovem, která rovněž pobývá v ukrajinském hlavním městě. Jedna z raket zasáhla 25patrový obytný dům a zranila nejméně deset civilistů.
Rusové přitom na Kyjev nezaútočili už téměř dva týdny. Podle bezpečnostního analytika BBC Franka Gardnera je Putin frustrován dodávkami západních zbraní na Ukrajinu a "nevyrovnaným" výkonem své armády, proto přiostřuje. Jednou z možností eskalace jsou útoky na ukrajinská velitelská a vládní centra v srdci Kyjeva nebo na diplomatická zastoupení západních zemí v hlavním městě i ve Lvově.
Putin rovněž podle Gardnera zintenzivní raketové útoky na dodávky zbraní ze Západu. Další variantou eskalace konfliktu je chemický útok v obydlené oblasti, který se Rusové pravděpodobně pokusí připsat Ukrajincům, či obří kybernetické napadení spřátelených západních zemí. Putin by také mohl nařídil útok na leteckou základnu či sklad zbraní pro Ukrajince na území některé ze zemí NATO.
Za nejzávažnější Putinův možný krok bezpečnostní expert považuje "malý" taktický jaderný úder na Ukrajině, který by zničil oblast velikosti fotbalového stadionu, ale měl by obrovský strategický účinek v podobě radioaktivního spadu a prolomení 77letého celosvětového embarga na použití jaderných zbraní.
Britští armádní a zpravodajští důstojníci podle Gardnera považují Putinovy jaderné hrozby za odstrašování NATO kvůli pomoci Ukrajině, ale v případě neúspěchu v bitvě o Donbas se ruský vůdce k nějaké formě eskalace konfliktu může uchýlit.
O čtvrtečním dění na Ukrajině si můžete přečíst zde.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz