Ekonomika

SROVNÁNÍ: Jak ještě pomoci s drahotou? Tato opatření zavedly okolní státy

SROVNÁNÍ: Jak ještě pomoci s drahotou? Tato opatření zavedly okolní státy
Ilustrační obrázek | Zdroj: Mediafax / Jan Soukup

Rakouská vláda chystá regulaci cen elektřiny, Německo chystá balíček opatření, která mají lidem ulevit od prudce rostoucí inflace. S vysokými cenami se snaží pomáhat i na Slovensku a v Polsku. V Česku chce kabinet pomáhat hlavně příspěvkem na bydlení či úsporným tarifem. Ekonomové řekli, kde se můžeme inspirovat.

"Nenecháme vás padnout," slíbili už v červnu premiér Petr Fiala (ODS). Česko se totiž stejně jako jeho sousedé potýká s vysokými cenami energií a prudkým zdražováním. Náklady tak rostou a každá ze zemí to řeší jinak.

Rakousko

Rakouská vláda se dohodla na razantním kroku. Připravila takzvanou cenovou brzdu pro elektřinu. Domácnosti by tedy měly platit regulované ceny energií. Jejich spotřeba ale bude muset být maximálně na 80 procentech průměrné roční spotřeby tříčlenné rodiny. Průměrně by tak podle vlády měla rodina ušetřit asi 500 eur ročně (asi 12 300 korun), sdělil deník Kurier. Celkem si na tento krok rakouský kabinet připravil 2,5 miliardy eur (asi 61 miliard korun).

V Rakousku zároveň vyplácí jednorázové příspěvky, které vláda schválila už v červnu. Každému dospělému tak vyplácí 500 eur (asi 12 300 korun), na dítě dostávají Rakušané 150 eur (asi 6 150 korun) a důchodcům přichází příspěvek 300 eur (asi 7 400 korun).

Související obsah

Německo

Německá vláda v minulém týdnu připravila balík opatření o objemu 65 miliard eur (1,6 bilionu korun). Opatření zahrnují rozšíření slev na veřejnou dopravu, daňové úlevy pro 9 000 energeticky náročných podniků. Kancléř Olaf Scholz to řekl stanici ZDF.

Na energie zároveň Německo přispěje důchodcům jednorázově 300 eur (asi 7 400 korun), studenti jako kompenzaci vysokých cen dostanou jednorázově 200 eur (asi 5 000 korun). Polepší si i rodiny s dětmi. V zemi se totiž zvýší příspěvky na děti. Lidé, kteří pobírají dávky na bydlení, navíc dostanou jednorázový příspěvek na vytápění. Už dříve vláda schválila dva podobné balíčky, které dohromady stály 30 miliard eur (asi 738 miliard korun). 

Vláda také dočasně snížila DPH na plyn z 19 procent na sedm. Zároveň doporučuje nevytápět prázdné místnosti.

Související obsah

Polsko

V Polsku už v lednu snížili u plynu DPH. Z 23 procent klesla na osm, později daň odpustili úplně, u elektřiny a tepla je DPH pětiprocentní. Domácnosti, které vytápějí černým uhlím, dostanou od státu příspěvek 3 000 zlotých (asi 15 500 korun). Poláci šetří své uhlí na zimu a ve velkém dováží elektřinu.

Slovensko

Slovenská vláda už v únoru zastropovala cenu elektřiny. Až do roku 2024 tak má platit cena 61,21 eura (asi 1 506 korun) za megawatthodinu. Stát má totiž v tamní energetické společnosti Slovenské elektrárně (SE) 30procentní podíl.

Tamní vláda nyní chystá systém kompenzací. Za plyn si totiž podle odhadu tamního ministra hospodářství Karola Galeka připlatí 30 až 40 procent. 

Související obsah

Česko

Hlavním nástrojem vlády pro pomoc lidem s vysokými cenami je úsporný energetický tarif. Každý odběratel plynu a elektřiny, který má s dodavatelem uzavřenou smlouvu, může získat slevu až 16 tisíc korun. Ta se projeví ve vyúčtování. Týká se to ale pouze domácností. 

Zároveň vláda od srpna vyplácí příspěvek 5 000 korun na dítě. O pomoc mají navíc lidé žádat pomocí příspěvku na bydlení. Ohledně řešení vysokých cen energií se chce domluvit na celoevropském postupu. V pátek proto proběhne mimořádné jednání evropských ministrů pro energetiku. 

Co by Česko mělo dělat?

Podle ekonoma Štěpána Křečka, který je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV), by se, pokud nebude celoevropské řešení, vláda mohla inspirovat zastropováním cen energií. "Možností je, že se společnostem EPH a Seven Energy poskytne, podobně jako dříve ČEZu, půjčka, která jim umožní skládat garance na burze," prohlásil. "Problém garancí spočívá v tom, že aby výrobce energie mohl tu energii prodat na burze, musí složit garance. A s tím, jak roste cena elektřiny, roste i cena těch garancí a dostali jsme se tak do situace, že garance jsou tak velké, že výrobci energií je nedokáží složit, proto na burzu jde málo elektřiny a je drahá," dodal.

Mělo by podle něj také dojít k oddělení ceny plynu od elektřiny. "Cena elektřiny na burze se vypočítává na základě posledního zdroje, který je potřeba zapnout, aby se na burze vyrovnala nabídka s poptávkou. A tento poslední zdroj je plyn, tak dochází k tomu, že vysoká cena plynu se přenáší na cenu elektřiny. To by se mělo změnit," vysvětlil pro TN.cz. "Z plynu se v Evropě vyrábí jen malá část energie a ostatní zdroje jsou levnější," dodal.

Následně by podle něj mohla se současnými vládními opatřeními zima být zvládnutelná. "Nějaké další plošné rozhazování peněz nedávalo příliš velký smysl, a to i s ohledem na státní rozpočet, který je v tuto chvíli v hlubokém deficitu, nová opatření budou taktéž něco stát a plošně rozdávat další peníze jenom proto, že se to dělá v Německu, to si myslím, že by na základě rozpočtové zodpovědnosti nastat nemělo," uvedl. "Situace se však mění velmi dynamicky a v případě, že by se dál prohlubovala energetická krize, nepochybuji, že se na to bude dál reagovat," sdělil. "Občas se říká, že dosavadní opatření jsou nedostatečná, ale vláda reagovala na předchozí fázi energetické krize, která byla podstatně méně vyhrocená," doplnil.

Související obsah

Podle ekonoma Jakuba Seidlera by inspirace mohla spočívat ve snížení DPH. "Obecně si myslím, že když nějaká komodita násobně roste, je možné přemýšlet o snížení DPH, čemuž se vláda hodně brání, ale myslím si, že by se dalo snížit na nějakou nižší sazbu, ne na nulovou, protože v tuhle chvíli, když komodita roste násobně, tak samozřejmě roste výběr daní, a stát cenu tím ještě posouvá nahoru," řekl TN.cz. "Bude to záviset na tom, jak se opatření poskládají," dodal.

"Pořád platí to, co ekonomové říkají, že je potřeba dělat opatření spíše adresnější, a tam klidně víc, než zalívat ekonomiku penězi, protože to nám tu inflaci dále bude posilovat, takže celý problém je, že kvůli tomu, jak máme veřejnou správu propojenou, různé databáze nejsou dost propojené, špatně se proto vyhledává správné zacílení," prohlásil Seidler. "Pořád platí, co ekonomové říkají už od dob pandemie a různých opatření, že je potřeba dobře cílit, což se ale ukazuje za posledních x let, že je velice obtížné," dodal.

Ministr průmyslu a obchodu předloží návrhy, jak zajistit dodávky energií pro školy a nemocnice:

TN.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz

Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz