Volby prezidenta České republiky se pomalu blíží. Potvrzených kandidátů už je celkem 15. Redakce TN.cz přináší přehled těch, kteří svou kandidaturu na Hrad potvrdili. V anketě na konci článku pak můžete hlasovat, komu byste dali svůj hlas.
První kolo prezidentských voleb proběhne 13. a 14. ledna 2023. Případné druhé kolo se bude následně konat o dva týdny později. Svou kandidaturu už potvrdilo celkem 15 uchazečů.
Kandidátem může být pouze svéprávný občan České republiky, kterému je minimálně 40 let. Zvolený prezident následně může funkci vykonávat dvě volební období. Opětovně kandidovat tak může pouze jednou. Funkční období hlavy státu je pět let.
Za největšího favorita v boji o Hrad je považován generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel. Svou kandidaturu oznámil oficiálně 6. září 2022. Podporuje ho řada významných osobností a podle některých politologů je jeho velkou předností, že na rozdíl od některých jiných kandidátů tolik nepolarizuje společnost. Další informace se dozvíte v tomto článku na TN.cz.
Ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová oznámila svou kandidaturu 31. května 2022. Na konci ledna 2018 ji prezident Miloš Zeman jmenoval do rektorské funkce a stala se historicky první ženou v čele Mendelovy univerzity v Brně a zároveň nejmladší rektorkou v Česku. Podle některých analytiků by mohla mít u voličů šanci stejně jako před lety na Slovensku Zuzana Čaputová.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula oznámil svou kandidaturu 5. května 2022 na sociální síti Twitter. V letošním roce dokonce obhájil svou předsednickou funkci v ČMKOS. Právě Středula byl jedním z těch, koho jmenoval prezident Miloš Zeman mezi kandidáty, kteří dle jeho slov "mají šanci být zvoleni". Další podrobnosti naleznete zde.
Lékař a bývalý rektor Univerzity Karlovy potvrdil svou kandidaturu na prezidenta redakci TN.cz 26. května 2022. Univerzitu vedl v letech 2014 až 2022. V letošním roce jej ve funkci nahradila Milena Králíčková. Pozornost na sebe upoutal v době pandemie, kdy kritizoval protiepidemická opatření zavedená vládou Andreje Babiše (ANO). Rozhovor se Zimou si můžete poslechnout v tomto článku.
Senátor Pavel Fischer chce už podruhé kandidovat na post prezidenta republiky. V prezidentských volbách v roce 2018 skončil na třetím místě s 10,24 %. Své rozhodnutí se chystá oficiálně oznámit koncem října, že se bude díky podpoře kolegů v Senátu o Hrad ucházet, ale v pondělí zprávu potvrdil TN.cz Fischerův asistent.
Znovu kandidovat je rozhodnutý také senátor a lékař Marek Hilšer. Svou účast ve volbách oficiálně potvrdí na konci října. Hilšer bojoval o Hrad podobně jako Fischer v roce 2018. Tenkrát ale nesehnal dostatečný počet podpisů od občanů. Nakonec tak musel oslovit senátory, jejichž podpisy ho do souboje propustily. V prvním kole prezidentské volby pak získal podporu téměř 455 tisíc voličů, tj. 8,83 %, a skončil pátý.
Svou kandidaturu potvrdil také podnikatel Tomáš Březina. Ten již před několika měsíci oznámil, že sesbíral 50 tisíc podpisů, které jsou potřeba, a ve sběru pokračuje dál. V letech 1996 až 1998 byl poslancem ODS. Později krátce působil v Unii svobody. V roce 2013 měl kandidovat na lídra za hnutí ANO ve Středočeském kraji, nakonec si to však rozmyslel.
IT podnikatel Karel Diviš oznámil svou kandidaturu na prezidenta v lednu. Jako důvod tehdy uvedl, že nevidí nikoho, komu by chtěl dát svůj hlas. Je zakladatelem a zároveň šéfem technologické firmy IDC-softwarehous.
Matematik a miliardář Karel Janeček představil svou volební kampaň 7. září 2022, a to ve smíšené realitě. Tedy jak při osobním setkání, tak i ve virtuálním světě metaverzu. O svém úmyslu však již veřejně hovořil na konci ledna letošního roku.
Armádní generál ve výslužbě a současný europoslanec zvolený za SPD Hynek Blaško informoval o své kandidatuře na facebooku. Tam vyzval své příznivce, aby ho podpořili podpisem do petičních archů. Do Evropského parlamentu (EP) se dostal za hnutí v roce 2019, letos se s ním ale rozešel krátce poté, co SPD na prezidenta nominovalo Jaroslava Baštu. V minulosti byl také velitelem Společných sil Armády ČR.
Vystudovaný teolog a mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické Ivo Mareš svou kandidaturu potvrdil na začátku května, kdy svolal tiskovou konferenci. Věří, že jako prezident by mohl mít vliv na to, co bude pro české politické špičky prioritou. Chce se věnovat také otázce chudoby.
O funkci prezidenta republiky se bude ucházet rovněž soukromý ombudsman v Moravskoslezském kraji Jiří Kotáb. V červnu informoval, že se mu povedlo nasbírat nutné podpisy pro předložení prezidentské kandidatury. Od mládí má III. stupeň invalidity a sám se označuje za prvního tělesně postiženého kandidáta na českou hlavu státu.
Dostatek podpisů poslanců má bývalý velvyslanec v Rusku i na Ukrajině Jaroslav Bašta. Ten je kandidátem hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Působí také v komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby. Dříve patřil k předním politikům sociální demokracie. Jejím členem se stal v roce 1994. Zasedal také jako ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana.
Do boje o Hrad poslala svého kandidáta Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM). Tím je bývalý místopředseda strany Josef Skála. Musí však nejprve nasbírat 50 tisíc podpisů, jelikož strana nemá zastoupení mezi poslanci ani senátory.
V srpnu ohlásila dostatek podpisů pro kandidaturu na hlavu státu bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková. Uchytit se v politice se Vitásková snažila už v roce 2016, kdy kandidovala v senátních volbách na hnutí Úsvit-Národní koalice.
Očekává se, že se boje o Hrad zúčastní také bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Ten však stále svou kandidaturu nepotvrdil. Koho ANO nominuje, tak zatím není stále jasné. Babiš ale ujišťoval, že vše oznámí na konci října.
Bývalý předseda vlády je přitom podle průzkumů agentur jedním ze žhavých favoritů. Spolu s generálem ve výslužbě Petrem Pavlem se totiž často přetahují o první pozici.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz