Poslanci dnes budou řešit válečnou daň. Neshodnou se na ní ani členové vlády

Lukáš Richtár

Aktualizováno 22:34, 25. 10. 2022 25. 10. 2022, 12:28

Sněmovna bude v úterý jednat o mimořádném "válečném" zdanění bank, energetických a dalších firem. Kontroverzní návrh rozděluje vládní koalici i odborníky. Návrh budou poslanci projednávat ve druhém čtení, schůzi můžete od 14:00 sledovat živě na TN Live.

Mimořádné zdanění ve výši 60 procent by mělo platit od příštího roku pro elektrárenské firmy, obchodníky s energiemi a pohonnými hmotami, velké banky, těžební společnosti, koksovny a rafinérie. Týkat se jich to bude v případě, že jim stoupnou zisky v následujících třech letech o 20 procent nad průměr let 2018 až 2021.

Alternativní návrh daně z neočekávaných zisků do Sněmovny poslali na poslední chvíli také Piráti. Ti žádají 40 procent zdanění nadměrných zisků už za letošní rok, rovněž ale počítají s tříletým obdobím. Daň by se podle nich tedy měla uplatňovat za roky 2022 až 2024.

Související obsah

02:04

Mimořádná daň by měla platit od roku 2023. Vláda ji spojí s daňovým balíčkem

19. 10. 2022 Kateřina Herodesová K. HERODESOVÁ

​Válečná daň nedělí jen vládní koalici, ale i experty na státní finance. Kritizují ji dokonce i vládní konzultanti z řad ekonomů, například Štěpán Křeček. Ten tvrdí, že to není ideální řešení a otevírá se tím Pandořina skříňka velmi vysokého zdanění pro vybraná odvětví. Návrh Pirátu by pak považoval za zcela neakceptovatelný.

"Tato vládní koalice vůbec nemusela řešit windfall tax, kdyby zavčas dala na naše doporučení a rady a zastropovala ceny energií. Oni je nechali místo toho utrhnout z řetězu. Dnes se veškerá energie prodává za tyto vysoké ceny a ty teď zastropovávají u obchodníků. To byla úplně špatná filozofie," útočila poslankyně Alena Schillerová (ANO).

Stát by měl podle vládního návrhu z válečné daně v prvním roce získat 85 miliard. V následujících letech pak necelých 39 a 26 miliard korun.

"Těch 100 miliard skončí u lidí. Použijí se na kompenzace na zastropované ceny. Máme dvě možnosti. Buď těch 100 miliard vezmeme lidem pomocí daní nebo těm největším firmám, které profitují.  Neříkám, že vydělávají úmyslně, ale ze shody okolností," hájil rozhodnutí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).