Obézním dětem by mohly zdravotní pojišťovny hradit léky na hubnutí. Dnes to oznámil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Konkrétní podmínky by určoval Státní ústav pro kontrolu léčiv. Podle odborníků jsou léky proti obezitě bezpečné, přesto mohou mít vedlejší účinky. Zároveň upozorňují, že bez změny jídelníčku a životního stylu nemá léčba smysl.
Přibližně každé páté dítě v Česku má nadváhu a zhruba každé desáté je obézní. Zdravotní pojišťovny by jim nově mohly hradit léky na hubnutí. Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha se týká dětí ve věku od 12 do 18 let.
„Pokud těmto dětem na začátku života se pomůže, tak ten potenciál pak, že se dostanou řekněme do lepšího zdravotního stavu a udrží se v něm, je větší,“ uvedl ministr.
Léky by měly pojišťovny hradit dětem, které mají ve 12 letech BMI 24 a víc. Od 15 let by to bylo 28 a víc. BMI neboli index tělesné hmotnosti hodnotí poměr výšky a váhy. A ukazuje, jestli je dítě v normě, anebo má nadváhu. U těchto hodnot už jde o výraznou nadváhu až obezitu.
„Léčbu musí doprovázet pohybové aktivity a vlastně intervence týkající se výživy,“ upozornil ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Tomáš Boráň. „Současná antiobezitika mají minimální nežádoucí účinky, takže jsou bezpečná,“ řekla obezitoložka Alena Váchová.
„Šetrné jsou, ale neexistuje lék, který by neměl vedlejší účinky,“ argumentoval bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). „Máme sníženou chuť k jídlu po celý den, pomaleji se nám vyprazdňuje žaludek, takže se cítíme déle nasycení,“ vysvětlila efekt léků na hubnutí nutriční terapeutka Andrea Klus Neradová.
Odborníci se ale shodují, že léky na hubnutí by v případě dětí měly být až tou nejzazší možností. Důležité je hlavně vést děti k pohybu a celkově změnit jejich stravovací návyky. „Když nezmění stravovací návyky, tak ten lék nemá takové účinky a v podstatě by ho ani nikdy nemohli vyřadit,“ konstatovala Klus Neradová. Podle ministra Vojtěcha má být o změnách v hrazení léčby obézních dětí jasno do konce roku.
„Jedná se o jedny z nejbezpečnějších léků na obezitu v historii a ty nežádoucí účinky jsou opravdu převážně velmi nezávažné jako nějaké nevolnosti, pocity na zvracení, pálení žáhy, zácpa nebo průjem,“ uvedl obezitolog Evžen Machytka a doplnil, že vážnější komplikace jsou velmi vzácné a týkají se především diabetiků.
Machytka potvrdil, že léky se nasazují až při opravdu výrazné obezitě. „U dětí se řídíme především podle takzvaného percentilu. V tomto případě se jedná o děti, které jsou obéznější než 97 procent populace, to znamená takzvaný 97. percentil,“ pokračoval.
Obezitolog připustil, že léky možná budou některé děti užívat celý život. „Úplně stejné je to s vysokým krevním tlakem, cukrovkou a celou řadou jiných onemocnění. U obezity je největším nebezpečím, pokud ji neléčíme. Jde o chronické onemocnění,“ odůvodnil.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz