První výhled počasí na zimu je děsivý. Předpověď odhaluje jednu silnou anomálii

Ilustrační fotografie | Zdroj: Getty Images

Tomáš Vašek

21. 6. 2026, 05:50

První dlouhodobé modely pro zimu 2026/2027 naznačují znepokojivý scénář. Meteorologové sledují souběh dvou výrazných jevů – rychle sílícího super El Niña a rekordně nízké rozlohy arktického ledu. Právě tato kombinace může výrazně narušit cirkulaci v atmosféře a přinést extrémy i do Evropy. Největší obavy budí jedna anomálie – mimořádně oslabený polární vír.

První sezónní výhledy pro nadcházející zimu ukazují na neobvyklý vývoj v severní polokouli. Podle meteorologického webu Severe Weather Europe vstupuje Arktida do hlavní fáze tání s rekordně nízkým množstvím mořského ledu pro polovinu června. Zároveň v Tichém oceánu rychle sílí velmi silný jev El Niño.

„Nízký rozsah arktického ledu a silné El Niño společně vytvářejí důležitý raný signál pro zimní počasí 2026/2027 v USA, Kanadě i Evropě,“ uvádí Severe Weather Europe. Meteorologové upozorňují, že nejde jen o izolované jevy – oba procesy se mohou vzájemně zesilovat a měnit proudění vzduchu nad celou severní polokoulí.

Související obsah

00:21

Výhled počasí na začátek prázdnin: Druhý týden v červenci přinese zklamání

18. 6. 2026 Tomáš Vašek T. VAŠEK

​Nejsledovanější anomálií je stav polárního víru, tedy obrovské cirkulace studeného vzduchu nad Arktidou. Když zůstává silný a stabilní, drží mrazivý vzduch u pólu. Když ale zeslábne nebo se rozpadne, studený arktický vzduch se může vyvalit daleko na jih – včetně Evropy. Jev ve svém textu popsal i americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). 

Cesta k vrtkavé zimě

Právě to nyní modely naznačují. „Během zim se super El Niñem bývá polární vír slabší a častěji narušený stratosférickou oblastí vysokého tlaku,“ píše server. Takový vývoj zvyšuje pravděpodobnost náhlých vpádů výrazně chladného vzduchu i do oblastí, kde by jinak panovala mírnější zima.

Související obsah

00:36

Změnili předpověď na zimu. Počasí ovlivní hned tři meteorologické jevy

12. 6. 2026 Kateřina Drgáčová K. DRGÁČOVÁ

​K oslabení víru může přispět i samotná Arktida. Menší plocha mořského ledu totiž znamená více odkryté tmavé oceánské hladiny, která pohlcuje teplo a ohřívá okolní vzduch. To následně narušuje teplotní rozdíly mezi pólem a nižšími zeměpisnými šířkami – a právě na nich stabilita polárního víru stojí.

Pro Evropu to zatím neznamená absolutní jistotou tuhé zimy. Dlouhodobé modely ale ukazují vyšší šanci na blokace proudění, prudké teplotní výkyvy a častější extrémy. Jinými slovy: místo stabilní zimy může přijít sezóna plná kontrastů – od nezvykle teplých epizod až po náhlé arktické vpády se sněhem a mrazem.