Návrh Evropské komise

EU dá na obnovu ekonomik biliony. Jak plán vypadá a kolik dostane ČR?

Evropský parlament - ilustrační
Zdroj: European Parliament
Ilustrační foto
Eva Pavelková
Eva Pavelková
Publikováno 3. 7. 2020

Česko má od Evropské unie na obnovu ekonomiky dostat více než půl bilionu korun. Zástupci členských států se ale zatím na přesném plánu neshodli. Návrh, který předložila Evropská komise, se nelíbí třeba ani českému premiérovi. Přečtěte si, jak by měla finanční pomoc EU vypadat a co některým zemím vadí.

Jak má pomoc vypadat

Evropská komise zveřejnila nový návrh víceletého finančního rámce, kterému se přezdívá "unijní rozpočet", pro období 2021 až 2027 na konci května. V rámci něj představila i nový plán na podporu evropských ekonomik. Členské státy si mají rozdělit celkem 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) - 500 miliard formou dotací, 250 miliard formou úvěrů.

 

Peníze si chce Evropská komise jménem celé EU půjčit na finančních trzích. Splácet by je měla začít nejdříve v roce 2028 a dluhu se chce zbavit během 30 let. Finance se mají čerpat podle tří kritérií - počtu obyvatel, nezaměstnanosti a hrubého národního produktu.

 

 

Kdo je pro a kdo proti

Právě způsob rozdělování peněz se nelíbí českému premiérovi Andreji Babišovi (ANO). "Nesouhlasím s tím, aby klíčovým ukazatelem byla míra nezaměstnanosti za uplynulých pět let. S řešením dopadů krize to nemá nic společného a snižuje to alokaci pro ČR zhruba o šest miliard eur," napsal Babiš na twitteru. Česko mělo před krizí nejnižší nezaměstnanost v EU.

 

 

Na plánu se musí shodnout všechny členské země, k tomu je ale zatím daleko. Kromě Česka s návrhem nesouhlasí ani Maďarsko a takzvaná šetrná čtyřka Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko, které chtějí půjčku snížit na méně než 750 miliard eur. Pro rychlé schválení je naopak Francie, Německo, Itálie a Španělsko, ale také zbytek Visegrádské čtyřky - Polsko a Slovensko.

 

 

Naděje vkládané do příštího summitu

Nástroj pro obnovu evropské ekonomiky má mít tři pilíře. Prvním jsou investice a reformy přímo v členských státech, druhým soukromé investice a třetím podpora zdravotnictví. Část peněz má jít i na dosažení dlouhodobých cílů EU - uhlíkovou neutralitu nebo digitalizaci.

 

Evropská rada by měla o plánu znovu debatovat v polovině července, kdy se premiéři a prezidenti členských zemí poprvé po koronavirové krizi sejdou osobně v Bruselu. Dosud o návrhu diskutovali jen prostřednictvím videokonference, kde se podle šéfa Evropské rady Charlese Michela už shoda začala rýsovat.

 

Také německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron věří, že se na červencovém summitu podaří víceletý finanční rámec, který plán obnovy obsahuje, schválit. Oba apelovali na své kolegy z jiných evropských států, aby se snažili najít kompromis a plán jen nezavrhli.

 

 

Výzva von der Leyenové

Česko by mělo na obnovu ekonomiky dostat celkem 19,2 miliardy eur (zhruba 510 miliard korun). Více než 10,5 miliardy by měl stát čerpat ve formě půjček, zbytek dotacemi. Podle Babiše by se ale peníze měly rozdělovat podle skutečného dopadu pandemie na ekonomiky.

 

Kromě členských zemí musí návrh schválit ještě Evropský parlament, kde ho na konci května představila sama předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Většina europoslanců ho přivítala.

 

Podle von der Leyenové je teď nejdůležitější, aby Rada "rozpočet" schválila před letní pauzou. "Musíme zjistit, jestli se to povede napoprvé, nebo bude nutný druhý summit. V každém případě musíme pracovat rychle," sdělila v rozhovoru pro portál handelsbatt.com.


Podívejte se na reportáž TV Nova o finanční pomoci od EU:

TN.cz