Michaelu Krmenčíkovi se v indonéské lize daří. V dresu celku Persija Jakarta nastřílel v osmi zápasech pět branek, díky čemuž je nejlepším kanonýrem týmu. Angažmá v exotické lokalitě si tak nemůže vynachválit. V exkluzivním rozhovoru pro TN.cz popsal, jak je nadšený z tamních fanoušků, a také vysvětlil, proč slaví góly stejně jako Cristiano Ronaldo. Případnou pozvánku do reprezentace by také neodmítl, hrát za národní tým je pro něj stále čest.
V indonéské lize se vám v posledních týdnech daří. Ve třech zápasech jste vstřelil čtyři góly. Jak se na hřišti cítíte?
Už se cítím líp. Musel jsem si zvyknout na zdejší počasí, ale už jsem tady skoro tři měsíce, takže jsem si na to vedro zvykl. Myslím, že je to vidět i na hřišti. A bude to jenom lepší.
Je to vaše první angažmá mimo Evropu. Jak náročná byla aklimatizace?
Chce to čas si na to zvyknout, protože je tady velká vlhkost a vedra okolo 36 stupňů. Nic příjemného, ale dostal jsem nějaké prášky, abych doplnil tekutiny, které jsem vypotil, takže tím to pro mě bylo snazší. Ale už se cítím líp a je to znát na hřišti.
A jak se vám celkově v Indonésii líbí? Jak trávíte volný čas?
Je to tady úplně jiné, nádherné. Je to velikánské město a my bydlíme v takovém resortu. Jsou tady bazény, vyžití pro děti a rodinu. Máme super školku, takže všechno tu je v pořádku a krásné.
Proč jste si před pár měsíci zvolil právě přestup do Jakarty? Měl jste i jiné nabídky?
Ano, měl jsem jich spoustu. Společně s mým manažerem Danielem Smejkalem jsme to řešili, ale vybral jsem si tuhle, protože jsem prostě chtěl.
Můžete prozradit, kde o vás měli zájem?
V německé, řecké a belgické lize.
FANOUŠCI JSOU NEUVĚŘITELNÍ
Pomáhá vám v novém angažmá i přítomnost vašich bývalých spoluhráčů ze Slavie Ondřeje Kúdely a Júsufa Hilála?
S Kudym se známe už mnoho let. S Jusim jsme se viděli až tady poprvé, ale věděli jsme o sobě. Navzájem si pomáháme. Když člověk ví, že je tam i bývalý spoluhráč ze Slavie a reprezentace, tak mu to na psychice přidá. Hraje se mi s nimi dobře.
Co jazyková bariéra? Dorozumíte se se spoluhráči a trenéry bez problémů?
Naprosto, mluvíme anglicky. Trénuje nás Thomas Doll, legenda německého fotbalu, který mluví anglicky. Domácí hráči mají překladatele, který jim to tlumočí do indonéštiny. Všechno funguje tak, jak má. Navíc máme ještě v realizačním týmu pana Klímu, který dělá trenéra gólmanů, což je úplně super.
Jak byste charakterizoval indonéskou ligu? Vy osobně jste hrál v Česku, Řecku a Belgii. K jaké soutěži byste to přirovnal?
Je to podobné řecké lize. Lepší týmy hrají do šestého místa, ale zbytek nemá Evropany ani asijské hráče. Je to dobrá liga. Hodně lidí v Česku to podceňuje, co jsem tak četl, ale mohli by si to jít zkusit zahrát. Určitě to není nic jednoduchého.
A jací jsou v Indonésii fanoušci?
Fanoušci jsou naprosto neuvěřitelní. V celé Indonésii máme největší fanouškovskou základnu my jako Persija. Když si otevřete sociální sítě, uvidíte ten humbuk. Mají třeba tři a půl milionu odběratelů. Na každý domácí zápas je vyprodáno. Když hrajeme venku, třeba dvě hodiny letecky, tak si čas najdou a letí tam také. To jsem ještě v životě nezažil. Opravdová nádhera.
Zastavují vás na ulici, když jdete třeba nakoupit?
Určitě. Stejně to má i Kudy nebo místní kluci. Každý se s vámi chce vyfotit, poznávají nás. Je super, že máme takhle skvělou fanouškovskou základnu. Byl jsem v hodně klubech, ale tohle je opravdu nádhera. A je radost před takovým publikem hrát.
PĚT VÝHER V ŘADĚ? HISTORICKÝ ÚSPĚCH
Zaujaly mě také vaše oslavy gólů, které nápadně připomínají Cristiana Ronalda.
Dělám to proto, aby se čeští fanoušci měli na co ptát (směje se). Když dám gól, tak mě to prostě napadne a udělám to jako on. Vím, že se s ním určitě srovnávat nemohu, ale dělám to kvůli tomu, aby Češi měli nasazeného brouka v hlavě, proč to dělám.
Fanoušci v Indonésii na to nějak reagují?
Ale jo. Když to udělám, tak celý stadion zařve to "Siuuu". Není v tom žádná přímá souvislost s Ronaldem. Líbí se mi to, proto to dělám.
Jakartě se daří i jako celku. Posledních pět zápasů jste vyhráli a na čelo tabulky ztrácíte už jen dva body. Jaké máte ambice?
Nebudeme si nic nalhávat, ambice máme ty nejvyšší. Posílili jsme a určitě nějaká očekávání v klubu mají. Já osobně musím říct, že přemýšlím nad těmi nejvyššími příčkami a chci být úspěšný. Já i moje rodina jsme tady nesmírně šťastní a moc se nám tady líbí. Musím makat, abych se udržel. Je to jedna z nejlepších destinací, kde jsem hrál.
V týmu Persija Jakarta máte ještě platnou smlouvu 2,5 roku. Přemýšlíte, že byste se ještě vrátil hrát do Evropy, nebo existuje varianta, že kariéru dokončíte v Indonésii?
Hodně lidí tuhle ligu podceňuje, ale není k tomu vůbec důvod. Jsou tady kvalitní hráči. Hraje tady spousta brazilských kluků, kteří hráli všude ve světě. V každém týmu mohou hrát jenom tři Evropané. Já jsem tady šťastný, všem se nám daří. Udělali jsme historický úspěch, kdy jsme vyhráli pětkrát za sebou, což se Persije ještě nikdy nepovedlo.
REPREZENTACE JE ČEST
Váš spoluhráč Ondřej Kúdela byl nominovaný do reprezentace na Ligu národů. Vy jste byl v kontaktu s trenérem Šilhavým?
Nebyl. Ale musím říct, že Ondrovi to moc přeju. Zaslouží si to za to, jak tady hraje a co týmu odvádí.
Vy osobně máte stále ambice hrát za reprezentaci?
Říkám to pokaždé. Reprezentace je pro mě čest. Trenér Šilhavý ví, jaký jsem a co ode mě může čekat. Kdyby mě potřeboval, tak sedám na první letadlo, které letí do Česka. Teď tam má plejery, kteří jsou více na očích, ale kdyby hořelo, tak pomohu.
Sledoval jste cestu Viktorie Plzeň do Ligy mistrů? Co říkáte na její úspěch?
Jediné, co mohu říct, je, že jsem to sledoval a přeju jim to. Chci, aby alespoň jeden zápas vyhráli.
Vy osobně jste si Ligu mistrů v dresu Plzně také zahrál. Proti CSKA jste vstřelil dva góly. Jak na ta utkání vzpomínáte?
To už brousíme do historie. Spoustě fanouškům se to bude příčit, ale když jsem hrál v Plzni, byli jsme skvělá parta. Dokázali jsme spolu spoustu věcí. Vzpomínky, které mám, mi už nikdo nevezme. A vzpomínám na to hrozně rád.
Krmenčíkův spoluhráč z Persije Jakarta Ondřej Kúdela byl nominován do reprezentace na nejbližší zápasy Ligy národů: