NEJ 09: Obama, smrtící chřipka a pád airbusu. HLASUJTE

Zdroj: TN.cz

Zahraničím v roce 2009 hýbaly události, které měly dopad také na Česko. Která z nich byla nejdůležitější?

Podívejte se sestřih důležitých okamžiků inagurace 40. prezidenta USA:

Inaugurací pod volným nebem ale sláva neskončila. Obamu čekal oběd se senátory, na kterém skolaboval Edward Kennedy.

Co se dělo u nás i ve světě? Podívejte se na kalendář.

Pak prezidentova manželka Michelle protancovala střevíčky na 10 inauguračních plesech. Už tam bylo zřejmé, že se prezidentova žena stala módní ikonou. Přítomní skládali poklonu ženě v bílé šifónové róbě s vlečkou a s načechranými aplikacemi.

Jiný než Bush

Obamova politika byla od počátku odlišná od jeho předchůdce George Bushe. Hned v lednu se odhodlal, že zavře kontroverzní věznici na Guantánamu. V listopadu ale připustil, že to nestihne v původním plánu do 22. ledna 2010.

Poté se vyhranil proti politice Bushe novou strategií pro Afghánistán. Zatímco Bush do země vyslal kvůli teroristům vojáky, Obama odmítl zvyšovat jejich počet. Jeho plán ale dostal na konci roku trhliny. V prosinci oznámil, že USA vyšlou během dalšího půl roku 30 tisíc mužů a žen v uniformách.

Česko den poté oznámilo, že chce do Afghánistánu vyslat dalších 100 vojáků. NATO si jich přeje nově vyslat pět tisíc.

Obama v Česku

Obamovo prezidenství se v dubnu bezprostředně týkalo i Čechů. Prezident USA si Prahu vybral jako město, kde přednese projev o jaderném odzbrojování.

Obamovu návštěvu provázela mimořádná bezpečnostní opatření - uzavření ulic, odstřelovači na střechách nebo policejní doprovod prezidentské kolony. Důležitou kulisou návštěvy byli také Obamovi fanoušci a davy lidí.

Na Ruzyni Air Force One dosednul v sobotu 4. dubna 30 minut po 18.  hodině. Do Prahy dorazil se zpožděním a i přes očekávání novinářů, večer s manželkou Michelle nevyšli z hotelu.

V neděli 5. dubna se Obama setkal na Hradě s prezidentem Václavem Klausem a manželkou Livií. S prezidentem a tehdejším premiérem Mirkem Topolánkem jednal za zavřenými dveřmi.

Poté se přesunul na Hradčanské náměstí, kde pronesl klíčový projev. Obama se v něm nejprve odkazoval na Masaryka, pak Prahu nazval "zlatým městem" a poté oznámil, že USA budou usilovat o úplné zastavení jaderných zkoušek ve světě.

Americký prezident z Prahy odletěl po 17. hodině. Mířil do Turecka a Iráku.

Nobelova cena a pokles popularity

V dubnu ještě vše vypadalo, že lidé prezidentovi USA bezvýhradně věří, ať je v Česku, doma nebo třeba na Blízkém východě. Za pár měsíců se ale obrovská popularita zlomila a začala klesat. Podle analytiků kvůli vysoké nezaměstnanosti v USA a zmatkům v reformě zdravotnictví.

V říjnu přišel šok: Nobelův výbor udělil Obamovi cenu za mír.

Ocenění rozdělilo odborníky i veřejnost. Někteří ho Obamovi přáli, jiní se ptali, za co je dostal. Velké plány totiž Obama za rok ve funkci nestačil uvést v život. Podívejte se na bilanční reportáž, které hodnotí první rok prezidentování Baracka Obamy:

"Nejsem si jistý, že si zasloužím být ve společnosti tolika osobností, které měnily svět a které tuto cenu dostaly," reagoval 9. října oceněný Obama.

Nový kmen chřipky z Mexika

Dění kolem Obamy přehlušila na jaře pro svět studená sprcha v podobě nového kmene chřipky. V dubnu dorazila do Česka z Mexika zpráva, kterou nikdo nepodceňoval: rychle tam rostl počet lidí s chřipkou a pacienti na ni začali umírat

Prvním pacientem, který se novým kmenem chřipky v Mexiku nakazil, byla podle úřadů šestiměsíční holčička. Symptomy měla v únoru.

Novému typu chřipky se začalo říkat "mexická", "nová" nebo "prasečí".  USA a EU se ale později proti názvu "prasečí" ohradily. Prý poškodil vepře.

Případů nakažených rychle přibývalo. Chřipka se nejprve rozšířila do Spojených států amerických, Kanady, Brazílie, Argentiny, Norska, Švédska, Polska nebo Japonska.

Na konci dubna byla u hranic s Českem - v Německu a Rakousku. V květnu už řádila v Rusku, Německu i Itálii.

Asi nejvíc ale chřipka drtila Ukrajinu. 9. listopadu tamější úřady hlásili už 155 mrtvých a milion nemocných. Epidemiologická hranice byla překročena ve 13 oblastech a v ukrajinském hlavním městě Kyjevě. Podívejte se na reportáž z 2. listopadu, kdy Ukrajina hlásila 67 mrtvých:

V červnu vyhlásila kvůli prasečí chřipce Světová zdravotnická organizace pandemii. Stalo se tak poprvé za 40 let. Svět se začal bát nové chřipkové vlny, která začne ve velkém kosit lidi.

Cestovní kanceláře v Česku v tu dobu již rušily zájezdy do Mexika a nový premiér Jan Fischer urychlil hledání ministra zdravotnictví. Jako první z nového kabinetu oslovil Danu Juráskovou a ta jeho nabídku přijala. V květnu vláda oznámila, že nakoupí vakcíny proti této nemoci.

25. května už byla prasečí chřipka dorazila v Česku. Nechtíc si ji z New Yorku přivezl pilot dopravního letadla.

První nakažený Čech se brzy uzdravil v domácí karanténě. Lidé s virem prasečí chřipky v těle začali umírat v Česku až později. 22. října zemřela v Karlovarské krajské nemocnici mladá pacientka, která měla v těle vir prasečí chřipky, ale také problémy se srdcem.

O měsíc později začala vakcinace zdravotníků a vybraných pacientů.

V listopadu měla chřipka první oběť na Slovensku. Osmačtyřicetiletá žena zemřela v bratislavské fakultní nemocnici. Jejímu stavu nepomohly ani zdravotní problémy se srdcem.

Airbus skončil v oceánu, zemřelo 228 lidí

Lidem letos nenahnala strach jen chřipka. Báli se také létat. Obavy přišly po pádu letadla do Atlantského oceánu. V pondělí 1. června se Airbus A330 letecké společnosti Air France ztratil z radarů. Stalo se tak při letu z brazilského Ria de Janeira do Paříže.

Na palubě stroje bylo kromě dvanáctičlenné posádky také 216 cestujících z 32 zemí. Většinou šlo o Francouze, Brazilce a Němce. Všichni lidé z letadla při nehodě zemřeli

Tragédie zasáhla také rodiny tří Slováků. V letadle zemřeli třiapadesátiletí Daniel Benčať a Michal Hudec z vesnice Kozárovce. První z nich byl někdejším starostou obce, druhý místní podnikatel. Třetí slovenskou obětí byl třiatřicetiletý Arnold Gergely z Ipeľských Úľan. Dlouhá léta žil v Irsku, kde pracoval na letišti.

Své dramatické životní příběhy měli i ostatní cestující. Jedni dostali výlet do Brazílie za odměnu, druzí chtěli poznávat její krásu.

Poslední minuty života pasažérů dodnes obestírají nejasnosti. Úřadům se totiž nepodařilo najít černé skříňky letadla, které skončily stejně jako zbytky letadla na dně oceánu a nevysílají už žádný nouzový signál. Vzdušné pátrání po obětech z letadla skončilo po 23 dnech.

První těla začali záchranáři na mořské hladině objevovat po několika dnech, když vypluly také části letadla - kusy křídel, sedadel, trupu a také zavazadla a osobní věci pasažérů. Hlavní části trupu dodnes ovšem omývá mořská voda. Zůstaly totiž na dně.

Jaká síla poslala letadlo do oceánu, se dodnes s přesností neví. Letoun se pravděpodobně rozpadl ještě ve vzduchu. Na počátku vyšetřování existovalo pět verzí - úder blesku, turbulence, technická závada, teroristický útok a požár na palubě.

Verzi o terorismu později úřady vyvrátily. Objevilo se podezření, že letadlo mohlo spadnout kvůli závadě a obvinění, že airbusy mají vadné výškoměry. Šéf firmy Tom Enders se proti jakémukoliv obviňování ale ostře ohradil.

Kvůli podezření na výrobní vadu byly v dalších týdnech závady těchto typů letadel ostře sledovaným tématem. Nevyhnulo se ani Česku. 14. června porucha zdržela let ČSA. Dvě stovky turistů strávily nedobrovolně noc na ostravském letišti.