Koronavirus má 200 tisíc obětí! Za poslední týden zemřelo 40 tisíc lidí

Zdroj: Profimedia

Kateřina Kotyzová, Lucie Staničková

25. 4. 2020, 07:08

Ve světě zemřelo s koronavirem více než 200 tisíc pacientů. Z nemoci se vyléčilo přes 823 tisíc nakažených. V České republice zemřelo k sobotnímu večeru 218 infikovaných, nemoc porazilo 2453 lidí.

Hlavní události

- Česko doposud eviduje 7352 případů nákazy koronavirem, z čehož 218 pacientů zemřelo a 2453 se uzdravilo

- Podle serveru Worldometers zemřelo ve světě již více než 200 tisíc pacientů nakažených koronavirem

- Během pátku přibylo 86 nakažených, čísla tak od pondělí přestala klesat a znovu stoupla. Jedná se však o druhý nejnižší denní nárůst od poloviny března

- Na konci článku najdete aktualizovanou mapu s počtem nakažených v krajích České republiky

- Velikonoce neměly negativní vliv na vývoj epidemie v ČR, jak se předpovídalo, vláda se proto rozhodla zrychlit plán uvolňování opatření

- Lidé se už mohou sdružovat ve skupinách do 10 osob, obchody by se podle vicepremiéra Havlíčka mohly otevřít už 11. května

- Češi budou moct od pondělí vycestovat, kam se jim zlíbí, podle vicepremiéra Hamáčka si však musí všechno zařídit sami. Podmínkou pro návrat je navíc negativní test na Covid-19

- Ve světě se koronavirem nakazilo 2,8 milionu lidí. Pandemie si vyžádala již 200 tisíc životů

Na česko-polské hranici v Českém Těšíně i sousedním polském Těšíně v sobotu proběhly protesty proti uzavření hranic. Toto opatření mnoha lidem znemožnilo dojíždění do práce a také rozdělilo rodiny.

"Chodíme a nahlas říkáme: Nechte lidi pracovat a otevřete hranice,“ napsala na svůj facebook starostka města Cieszyn Gabriela Staszkiewiczová.
 

Černé scénáře se v Česku nenaplnily - situace se po Velikonocích vyvíjí dobře. Po celý týden klesal počet nově nakažených, pouze páteční čísla ukázala opětovný nárůst. Přestože to opět stouplo, jednalo se o druhý nejnižší denní nárůst v tomto týdnu. Nejlepší byla situace ve čtvrtek, kdy přibylo pouze 55 nových případů - nejméně od poloviny března.

Stovky lidí vyrazily na trhy. Podívejte se na záběry z pražské náplavky:

Vzhledem ke slibnému vývoji se vláda rozhodla zrychlit rozvolňování opatření. V pátek přestal platit zákaz omezení volného pohybu osob. Počet lidí, kteří se venku mohou shlukovat, se zvýšil na deset. Lidé mohou od pondělí vycestovat za hranice, platí však, že se musí při návratu prokázat negativním testem na Covid-19.

Přestože se situace v Česku zlepšila, vláda se v pátek shodla na tom, že chce prodloužit nouzový stav do 25. května, což je zároveň termín pro poslední vlnu rozvolňování opatření. Svou žádost předloží ke schválení Poslanecké sněmovně.

Související obsah

48:05

Opatření se mění, na školáky se zase zapomnělo. Co si počít jako rodiče?

24. 4. 2020 Michaela Trochová M. TROCHOVÁ

"Nechceme, abychom museli rušit veškerá opatření k 1. květnu. Hrozilo by obrovské riziko masivního nárůstu počtu pacientů s nemocí covid-19. Na tom je shoda s odborníky. Proto je jedinou cestou prodloužení nouzového stavu do 25. května,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Koronavirus ve světě

Celkem se ve světě koronavirem nakazilo 2,8 milionu lidí. Nemoc si vyžádala už téměř 200 tisíc životů. Nejvíc postiženou zemí jsou s velkým náskokem Spojené státy, které evidují přes 920 tisíc nakažených a více než 50 tisíc mrtvých.

Koronavirová pandemie má stále větší dopad na světovou ekonomiku:

V Evropě se vývoj razantně zlepšil. Státy uvolňují svá opatření a pomalu se vrací zpět do normálního života. Ne všude však mají vyhráno. Očekává se, že Německo teprve čeká to nejhorší.

Lidé se kvůli koronaviru bojí navštěvovat nemocnice:

Související obsah

Tesco kvůli Covid-19 zlevnilo základní potraviny. Reagují i další řetězce

24. 4. 2020 Lucie Staničková L. STANIČKOVÁ

Celý svět usilovně pracuje na vývoji vakcíny. Ve srovnání s ostatními vakcínami je tento proces daleko rychlejší, protože je na výzkumné ústavy kladen obrovský tlak. Podle amerických výzkumníků by mohla být připravena již za 12 až 18 měsíců. Zdá se to sice jako dlouhá doba, vývoj vakcíny je však obvykle záležitostí let až desetiletí. "Existují infekční choroby, proti kterým stále po desítkách a desítkách let nemáme vakcíny, jako ja například HIV nebo žloutenka typu C," řekl pro CNN vědec Amesh Adalja z Univerzity Johnse Hopkinse. 

Spojené státy kvůli vývoji vakcíny dokonce obvinily Čínu z kybernetických útoků. Těch v zemi poslední dobou výrazně přibylo - napadány jsou vládní agentury, výzkumné laboratoře, zdravotnická zařízení, farmaceutické společnosti. Podle amerického ministerstva spravedlnosti se čínští hackeři snaží dostat k americkému výzkumu koronavirové infekce. V současné době totiž podle šéfa národní bezpečnosti Johna Demerse není nic cennějšího, než vývoj vakcíny.

Mapa nakažených v krajích ČR

Některé města už mají stop stav pro plošné testování. Více informací se dozvíte v reportáži TV Nova: