Volby do Poslanecké sněmovny 2021

Volby 2021: Jak funguje sněmovna, kolik je poslanců a co dělají

Volby 2021: Jak funguje sněmovna, kolik je poslanců a co dělají
Zdroj: Petr Topic

Poslanecká sněmovna je dolní komora českého parlamentu. Jedná se o zákonodárný sbor složený ze 200 přímo volených poslanců, kteří schvalují zákony a provádějí kontrolu nad vládou. Občané budou nové poslance vybírat v pátek 8. a v sobotu 9. října 2021.

Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří se volí vždy na čtyřleté období. Většinou jsou zároveň členy některé z politických stran, anebo kandidují za ni jako nestraníci. Pokud poslanec ze strany během volebního období vystoupí, mandát mu zůstává a stane se z něj nezařazený poslanec.

Sídlo má v několika domech a palácích v ulicích Sněmovní a Thunovská na Malé Straně. Hlavní jednací sál se nachází v Thunovském paláci postaveném v 17. století.

Hlasování o zákonech

Dolní komora českého parlamentu především projednává a následně schvaluje či odmítá zákony, včetně ústavních. Aby byla usnášeníschopná, v lavicích musí být přinejmenším třetina poslanců, tedy 67.

K přijetí běžného zákona stačí prostá, nadpoloviční většina hlasů přítomných poslanců. V případě ústavních zákonů a mezinárodních smluv je zapotřebí kvalifikovaná většina, kterou představuje 120 poslanců. To stejné platí pro ústavní žalobu proti prezidentovi.

Související obsah

Po hlasování ve Sněmovně míří návrhy zákonů do Senátu, který je buďto schválí, nebo zamítne (poslanci ho mohou přehlasovat nadpoloviční většinou) či vrátí s pozměňovacími návrhy (stačí prostá většina, pokud poslanci změny nepřijmou, hlasují o původním návrhu a potřebují nadpoloviční většinu). Sněmovna nemůže Senát přehlasovat v případě ústavních zákonů, volebních zákonů a zákona o styku obou komor parlamentu i některých mezinárodních smluv.

Poslanci musejí dát dohromady absolutní většinu, tedy 101 hlasů, když chtějí přehlasovat prezidentské veto nebo vyslovit nedůvěru vládě.

Poslanecké kluby, funkce a orgány

Poslanci, kteří jsou členy politických stran, jsou rozdělení do jednotlivých poslaneckých klubů na základě své stranické příslušnosti. Nezařazení poslanci, kterých bývá minimum, kluby nemají. Poslanecké kluby mívají před hlasováními porady a dohadují se o tom, jak budou hlasovat, není to ale závazné a každý poslanec může hlasovat podle svého vlastního přesvědčení.

Jednání Poslanecké sněmovny řídí předseda a místopředsedové, do funkcí je tajnou volbou vybírají poslanci na základě návrhů poslaneckých klubů. Sněmovna má předsedu, prvního místopředsedu a čtyři řadové místopředsedy.

Související obsah

Kromě běžných plenárních schůzí poslanci pracují ve výborech, jejichž počet je proměnlivý, momentálně jich je 18. Každý z nich se zabývá jinou oblastí. K nejdůležitějším patří Hospodářský výbor, Rozpočtový výbor, Ústavně právní výbor, Výbor pro obranu, Výbor pro zdravotnictví nebo Zahraniční výbor.

Poslanci jsou také členy několika stálých či dočasných komisí, jež se zřizují vždy ke splnění vybraných úkolů. Existuje třeba Stálá komise pro bankovnictví, Stálá komise pro reformu veřejné správy či Stálá komise pro otázky Ústavy České republiky.

Rozpuštění Sněmovny

Poslanecká sněmovna může být rozpuštěná z řady různých důvodů. Pokud se tak stane, končí její zasedání, skončí mandáty všech poslanců a do 60 dnů se musejí uskutečnit nové volby. Rozpustit ji nelze tři měsíce před koncem čtyřletého volebního období.

O rozpuštění může rozhodnout prezident, přičemž Ústava počítá se čtyřmi situacemi, kdy je to možné:

- Sněmovna se do tří měsíců neusnese o vládním návrhu zákona, který vláda spojila s otázkou důvěry

- Sněmovna přeruší zasedání na déle než 120 dní

- Sněmovna dvakrát nevysloví důvěru nové vládě, jejíhož předsedu prezident jmenoval na návrh předsedy Poslanecké sněmovny nebo podruhé vybral sám

- Sněmovna není déle než tři měsíce usnášeníschopná (na schůze nechodí alespoň 67 poslanců)

Související obsah

Poslanecká sněmovna může rozhodnout o svém rozpuštění i sama a prezident takovému usnesení musí vždy vyhovět. Poslanci ho ale musejí přijmout kvalifikovanou většinou, je tedy nutný souhlas nejméně 120 poslanců.

Po rozpuštění Sněmovny má do mimořádných voleb Senát pravomoc vydávat zákonná opatření týkající se neodkladných otázek.

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Píše se na Deník.cz