Epidemická situace v Česku se stále zhoršuje. Počet nových případů nákazy koronavirem odhalených v pondělí byl nejvyšší od 27. dubna. Po klidném letním období čísla postupně rostou již od září, rozdíly mezi jednotlivými týdny ale ukazují, že epidemie zrychluje. Většinu nově nakažených tvoří neočkovaní lidé, od léta se ale zvýšil i podíl plně očkovaných nakažených a hospitalizovaných.
Minulé pondělí laboratoře odhalily 1 341 nakažených, což je o 1 180 méně než tento týden. Jedná se tak o nárůst o 88 procent. "To je pro nás zásadní zpráva," okomentoval vývoj mluvčí ministerstva zdravotnictví Daniel Köppl ve Snídani s Novou.
Statistická data přitom ukazují, že většinu nově nakažených tvoří neočkovaní lidé. Z pondělních 1 521 infikovaných bylo téměř 72 % neočkovaných. Jejich průměrný věk byl 28 let. Za úterý laboratoře odhalily dokonce 3 246 případů. Data o tom, kolik z nich bylo neočkovaných, ale zatím nejsou.
Takřka totožná čísla můžeme nalézt v souhrnu od začátku října. Téměř 75 % nakažených v období od 1. do 18. října bylo neočkovaných, jejich průměrný věk byl 27 let. Virus se tak aktuálně šíří především mezi mladými neočkovanými lidmi.
Včera bylo nahlášeno 2 521 nově diagnostikovaných pacientů s COVID-19. To je téměř o 1200 více než minulý týden. Z potvrzených 2 521 případů je 72 procent neočkovaných. Pokud ještě nejste očkovaní, registrujte se prosím co nejdříve na https://t.co/UEQfoQ2cMn.
— Chytrá karanténa (@ChytraKarantena) October 19, 2021
Lidé s ukončeným očkováním tvoří čtvrtinu nově nakažených v říjnu, jejich průměrný věk je 50 let. Aktuální data ukazují, že podíl nakažených očkovaných mírně roste. V září se jednalo o 18,6 %, v srpnu 11,4 %.
Co se dětí týče, nákaza se šíří především u mládeže ve věku 12 až 19 let (viz graf).
Podle Köppla se situace zhoršuje v celém Česku. "Ohnisko je plynule rozložené po celé republice," uvedl. V některých krajích je ale situace o něco horší než v jiných. Nejhůře jsou na tom Moravskoslezský, Jihočeský a Olomoucký kraj, kde se počty nakažených na 100 tisíc obyvatel za posledních 7 dní pohybují od 147 do 172.
Podstatně lépe jsou na tom kraje na severu Česka (Liberecký, Královéhradecký), kde za posledních 7 dní vychází zhruba 30 nakažených na 100 tisíc obyvatel.
Jak upozornila minulý týden hlavní hygienička Pavla Svrčinová, hlavním problémem není nárůst počtu nakažených, ale rostoucí počet hospitalizací. Už od začátku pandemie totiž odborníci poukazovali na to, že nebezpečí covidu tkví v jeho potenciálu přehltit zdravotní systém.
"Ten nápor na nemocnice začíná být větší," zhodnotil stávající situaci mluvčí ministerstva zdravotnictví. V pondělí v nemocnici skončilo s covidem 68 nových pacientů, z nichž necelých 65 % bylo neočkovaných. Jejich průměrný věk byl 58 let.
Zbylých 24 (35 %) nových pacientů mělo ukončené očkování, jejich průměrný věk byl 76 let. Jedná se tedy především o seniory, kteří mají četné zdravotní komplikace.
Obdobný poměr mezi očkovanými a neočkovanými je i na jednotkách intenzivní péče. V říjnu se na JIP dostalo 187 pacientů s covidem, z nichž 66 % nemělo očkování. Jejich průměrný věk byl 60 let. Přes 30 % pacientů v těžkém stavu mělo očkování ukončeno, jejich průměrný věk byl 76 let.
Již v létě bylo odborníkům jasné, že do září česká společnost nedosáhne kolektivní imunity. V této souvislosti upozorňovali na to, že na podzim začnou čísla opět růst a nová vlna se bude týkat především neočkovaných lidí. Varoval před tím například epidemiolog Petr Smejkal, který použil termín "epidemie neočkovaných", se kterým přišel americký prezident Joe Biden.
"K nějaké epidemii neočkovaných může dojít, i když ne tak masivně jako ve Spojených státech," řekl Smejkal v srpnu. S varováním přišel na konci července i prezident České lékařské komory Milan Kubek. "Pokud se epidemie nedej bože zase rozjede, tak to právě budou ti neočkovaní, kteří budou umírat," uvedl tehdy.
Tento scénář se nicméně nenaplnil. Pokud se podíváme na úmrtí v říjnu, neplatí, že většinu tvoří neočkovaní lidé, je to spíš půl na půl s mírnou převahou neočkovaných. V souvislosti s covidem zemřelo tento měsíc 91 pacientů, z nichž neočkovaní tvořili necelých 52 %, lidé s první dávkou vakcíny zhruba dvě procenta a zbytek měl ukončené očkování.
Nejzranitelnější skupinou zůstávají senioři. Mezi neočkovanými obětmi covidu byl průměrný věk 74 let, mezi očkovanými 78 let.
Nenaočkovaných seniorů nad 60 let je stále více než 400 tisíc. Právě u nich ale hrozí, že budou častěji končit na JIP, což potvrzují i aktuální data. Ministerstvo za podpory Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) vypracovalo tři scénáře možného vývoje, a to optimistický, realistický a rizikový, který je nejčernější.
Vzhledem ke skokovému nárůstu počtu nakažených situace v Česku aktuálně odpovídá právě rizikovému scénáři. "Přesouváme se ve vývoji epidemie do rizikového scénáře. Týdenní počet nových případů při relativně vyrovnaném počtu testů překročil stovku na 100 tisíc obyvatel. Ve vývoji je celá řada dalších varovných signálů. Jde především o to, jaký je potenciální zdravotní dopad nových nákaz a ta predikce je teď opravu riziková. Myslel jsem si, že to už nebudu muset nikdy říkat. Proočkovanost naší populace je bohužel nedostatečná," řekl v rozhovoru pro Radiožurnál ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
Covid a Vánoce? Vojtěch řekl, jaká opatření nás v blízké době čekají:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz