Česko je prý připraveno na nejhorší možný vývoj na Ukrajině, prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Přidává se tak k dalším státům NATO, které jsou ochotny Kyjevu dodávat zbraně na obranu před možnou ruskou agresí. I když Moskva tvrdí, že útok na Ukrajinu nechystá, desetitisíce vojáků na ukrajinských hranicích vzbuzují na mezinárodním poli velké obavy.
V Rusku probíhá jedno vojenské cvičení za druhým, mnohá z nich jen nedaleko hranic s Ukrajinou. V únoru budou ruská vojska dokonce cvičit s těmi běloruskými´, stíhačky už jsou na cestě.
Ruská vojska se nachází na okupovaném Krymu, u Doněcké a Luhanské oblasti, které kontrolují separatisté, ale i u severovýchodních a severních hranic Ukrajiny. Útok by mohl přijít i z Běloruska.
Podle západních médií by se do něj mohlo zapojit až 175 000 ruských vojáků. "Vojska, která tam jsou, jsou dostatečná k nějakému omezenému útoku v jihovýchodní Ukrajině," míní bezpečnostní expert Andor Šándor.
Satelitní snímky ukazují tanky, obrněná vozidla, děla, samohybné houfnice, vícehlavňové raketomety, rakety země-vzduch a balistické střely krátkého doletu. Ruskou armádu by kromě Běloruska nejspíš podpořily tisíce ozbrojenců ze separatisty kontrolovaných území v Donbasu.
"Rusové jsou schopni velmi dobře posilovat svá vojska. A mají dobré strategické přepravní kapacity velkokapacitními letouny," pokračoval Šándor.
Na ukrajinské straně hranic vznikají kromě plotů s ostnatými dráty i protitankové příkopy, ty by mohly případnou invazi minimálně zpomalit.
"Tahle oblast je vybavená bezpečnostními kamerami, takže jakýkoliv náznak útoku uvidíme. Díky tomu budeme moci včas varovat naše ozbrojené síly a připravit obranu," uvedl Jurij Trubačov z ukrajinské pohraniční stráže.
Ukrajina má přes 200 tisíc aktivních vojáků, před okupací v roce 2014 jich měla jen 40 tisíc. Do bojů by se ale zapojily zřejmě až statisíce mužů a žen v zálohách, dobrovolníci i civilisté. "Máme čtvrt milionu lidí v aktivních zálohách, kteří už drželi v rukou zbraně a ti dobře vědí, jak bojovat s okupanty," prohlásil dobrovolný voják Roman Balabojko.
Ukrajina v posledních letech navýšila výdaje na armádu, nakoupila tanky, obrněná vozidla a dělostřeleckou techniku, zlepšila zásobování i organizaci. Její armáda je ale stále daleko slabší než ta ruská. Pomoci se snaží někteří členové NATO, hlavně Spojené státy – přislíbily pomoc ve výši zhruba 14 miliard korun.
"Teď přišla první zakázka amerických protitankových střel Javelin, to jsou střely s poměrně dlouhým doletem a Britové tam začínají navážet protitankové zbraně na krátkou vzdálenost," uzavřel Šándor.
Na Ukrajinu míří i zásoby pohonných hmot, potravin a zdravotnických potřeb. Česko Ukrajině daruje dělostřeleckou munici ráže 152 milimetrů. S nelibostí Moskva sledovala i Turecko, které Ukrajině prodalo své bezpilotní letouny Bayraktar. Rusko a proruští separatisté v Donbasu tvrdí, že je to Ukrajina, kdo se chystá zaútočit.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz