Domácí

Babišova vláda vs. Fialova: Co udělaly pro české občany? SROVNÁNÍ

Babišova vláda vs. Fialova: Co udělaly pro české občany? SROVNÁNÍ
Petr Fiala (ODS) a Andrej Babiš (ANO) Zdroj: Ladislav Křivan / MAFRA / Profimedia

Už přes pět měsíců funguje kabinet Petra Fialy (ODS). Podobně jako jeho předchůdce Andrej Babiš (ANO) Fiala nevládne v lehkých časech. Pandemii vystřídala válka na Ukrajině a lidé v důsledku krize čelí zdražování a těžkým životním situacím. Podívejte se na srovnání, jaké zásadní věci pro své občany udělala současná a předchozí vláda.

Každá vláda, a to nejen v České republice, se vždy potýká s tím, že část občanů má pocit, že toho pro ně nedělá dost. Zaměřili jsme se proto na klíčové oblasti a porovnali, jaké kroky podnikly kabinety současného a předchozího premiéra. Je samozřejmě potřeba vzít v úvahu, že Petr Fiala je u moci zatím pět měsíců, zatímco Andrej Babiš v Česku vládl od roku 2017, tedy osmkrát déle.

Důchody

Andrej Babiš rád často opakoval, že jeho vláda každoročně zvyšovala důchody, což je pravda. V roce 2018 vládní novela změnila výpočet starobních důchodů a důchody v roce 2019 zvýšila nad zákonnou valorizaci. Takové zvýšení prosadila i o rok později, a navíc důchodcům dala jednorázový příspěvek, tzv. rouškovné, ve výši 5 000 korun. Těsně před volbami vláda také rozhodla, že důchody opět zvýší nad rámec valorizace, a to o 300 korun.

Související obsah

​Vláda Petra Fialy rozhodla, že z důvodu vysoké inflace mimořádně zvýší důchody i od června. Všem důchodcům se procentní výměra zvedne o 8,2 procenta. Průměrný starobní důchod tak vzroste o 1 017 korun.

Mzdy a platy

Babišův kabinet během svého funkčního období několikrát zvýšil minimální mzdu. Na začátku jeho první vlády činila 12 200 korun, na konci roku 2021 byla o tři tisíce vyšší. Ještě před koncem funkčního období Babišova vláda rozhodla o zvýšení minimální mzdy o tisíc korun od začátku nového roku.

Fialův kabinet toto rozhodnutí nezměnil a od roku 2022 tak vzrostla na 16 200 korun. Minimální mzda se většinou zvyšuje od 1. ledna, odbory ale vzhledem k inflaci požadují po vládě, aby ji mimořádně zvýšila i od června. Takové rozhodnutí ale zatím není na stole. Fiala uvedl, že se chce plošným krokům vyhnout. "Nemůžeme si dovolit roztáčet inflační spirálu dál a dál," vysvětlil.

Související obsah

​Na konci svého funkčního období Babišova vláda také rozhodla o plošném růstu platů státních zaměstnanců o 1 400 korun. Nová vláda to ale při svém nástupu zatrhla a přidala jen některým, konkrétně zdravotníkům, policistům, hasičům, vojákům, učitelům a pracovníkům v sociálních službách. Naopak ústavním činitelům a státním úředníkům na rok platy zmrazila.

Daně

Během svého působení Babišova vláda i přes odpor koaliční ČSSD díky hlasům hnutí ANO a ODS zrušila superhrubou mzdu, díky čemuž se lidem zvýšila čistá mzda. Dále rozhodla o zvýšení slevy na poplatníka a slevy na druhé dítě. Předchozí kabinet ale některé daně i zvyšoval. Například v roce 2020 se zvýšila spotřební daň u alkoholu a tabákových výrobků. Zdanila také výhry v loterii.

Fialova vláda v programovém prohlášení slíbila, že daně zvyšovat nechce a zatím tak skutečně neučinila. Zato snížila spotřební daň z nafty a benzínu a také zrušila silniční daň pro vozidla do 12 tun.

Související obsah

Sociální dávky

Největší změnou v oblasti dávek bylo za Babišovy vlády zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc na 300 tisíc korun (a 450 tisíc u vícerčat). Za zmínku stojí také zákon o náhradním výživném, podle kterého za rodiče neplatiče může alimenty platit stát. Zvýšila se také částka u přídavku na děti a rozšířil se okruh rodin, které na něj dosáhnou. V době pandemie představovalo výraznou pomoc krizové ošetřovné, které platilo v době zavřených škol kvůli pandemii.

Fialova vláda zase zvýšila příspěvek na bydlení, na který navíc dosáhne více rodin. Od 1. dubna také vzrostlo životní a existenční minimum o 10 procent. Navýšila i mimořádnou okamžitou pomoc a upravila pravidla tak, aby více rodin mohlo dostat přídavek na dítě a porodné.

Slevy na jízdné

Babišova vláda od září 2018 zavedla slevy jízdného pro seniory a studenty ve veřejné dopravě, a to ve výši 75 procent. Za to byla dlouhodobě kritizována opozicí. Před třemi týdny nová vláda tyto slevy snížila na 50 procent, což jí podle odhadů přinese ročně úsporu 1,8 miliardy korun.

Související obsah

Ceny potravin a pohonných hmot

V posledních měsících jsme svědky rostoucích cen potravin a pohonných hmot, což jsou následky války na Ukrajině, doznívající pandemie koronaviru a s tím související vysoké inflace. To je něco, co vláda příliš neovlivní a podle ekonoma Petra Studničky se v tomto ohledu nedá srovnávat situace současné a předchozí vlády.

"Zaznamenáváme nejvyšší a nejrychleji rostoucí inflaci od května 1998. Za předchozí vlády se nejvíce řešila rostoucí cena másla, která se blížila až k 80 korunám, ale u ostatních komodit byly ceny vyrovnané a přiměřené. U pohonných hmot je to úplně nesrovnatelné, meziročně zdražily o polovinu," řekl redakci TN.cz Studnička.

Kvůli vysokým cenám pohonných hmot vláda Petra Fialy zrušila silniční daň pro auta do 12 tun a povinnost přimíchávání biosložky do paliv, také snížila spotřební daň u benzínu a nafty a posvítila si na marže prodejců pohonných hmot. Řešením u drahých potravin by mohlo být například odpuštění DPH, před tím ale Studnička důrazně varuje. "DPH je významnou sdílenou daní, a když ji snížíme nebo odpustíme, tak o ten celostátní výnos přijdou i rozpočty krajů a obcí," vysvětlil ekonom.

Související obsah

Ceny energií

Už v době Babišovy vlády začala energetická krize, v důsledku které prudce vzrostly ceny plynu a elektřiny. Tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO) proto dočasně zrušila DPH u energií, opatření platilo v listopadu a prosinci loňského roku. Nyní, tentokrát v opozici, žádá totéž po současné vládě, ta ale plošné opatření odmítá s tím, že by to zatížilo rozpočet. Z toho důvodu rozhodla o zvýšení příspěvku na bydlení, který má pomoci lidem, na které energetická krize dopadla nejvíce.

Protiepidemická opatření

Aktuální denní nárůsty počtu nakažených jsou téměř stejné jako loni. Ve středu přibylo 3 440 nakažených a loni ve stejný den 3 823. Loni 11. dubna skončil nouzový stav, který trval nepřetržitě 188 dní. Zatímco letos na začátku dubna už byla většina opatření rozvolněná, loni ve stejnou dobu platil zákaz nočního vycházení nebo cestování mezi okresy. S koncem nouzového stavu se do škol začali vracet žáci prvního stupně, měli ale rotační výuku a museli se povinně testovat.

Loni začátkem dubna také byla zavřená většina obchodů, provozoven, kulturních nebo jiných volnočasových zařízení. S koncem nouzového stavu je vláda otevřela, například zoologické zahrady ale mohly fungovat jen na 20 % své kapacity. Setkávat se mohly jen dvě osoby, a to venku i vevnitř. To jsou jen některá z přísných opatření, která loni na jaře stále, i po konci nouzového stavu, platila.

Související obsah

Nová vláda začala výrazně rozvolňovat už v zimě. V únoru například zrušila omezení v obchodech a službách. Postupně zrušila testování ve školách, omezení počtu diváků na akcích a představeních a nakonec i povinnost nošení roušek a respirátorů. Ty už se nyní musí nosit pouze ve zdravotnických zařízeních.

Je ale nutné zdůraznit, že ačkoliv počet nakažených je nyní téměř stejný jako loni, počet hospitalizací je podstatně nižší. Zatímco k 20. dubnu bylo hospitalizováno 1 040 pacientů s covidem, v ten samý den loni jich v nemocnicích leželo 4 164. Nyní jich je ve vážném stavu 49, minulý rok 858.

Loni v dubnu se Českem šířila alfa varianta (známá také jako britská mutace), která, jak dokazují i čísla ze statistiky, způsobovala vážnější průběh onemocnění než omikron. Tehdy byla také podstatně menší část obyvatelstva proočkovaná.

Podívejte se na reportáž o požadavku odborů a neochotě vlády zvýšit minimální mzdu kvůli inflaci:

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Píše se na Deník.cz