APLIKACE TN.CZ
TN Live
Domácí

Kdo může za českou závislost na plynu z Ruska? Důvodů je několik

Kdo může za českou závislost na plynu z Ruska? Důvodů je několik
Ilustrační foto | Zdroj: isifa.com
Veronika Volejníková
Veronika Volejníková
Aktualizováno 20:52, 29. 4. 2022

Odpojení Evropy od plynu ze strany Ruska by byl vážný problém zejména pro Českou republiku. Ta je z převážné části závislá na ruském plynu. Proč tomu tak je? Jde samozřejmě o komplikovanou otázku. Faktorů, které to ovlivňují, je totiž hned několik.

Závislost České republiky na ruském plynu je v posledních měsících hojně diskutovaný problém. Politici se nyní zabývají otázkou, jak tuto závislost snížit a umožnit českým společnostem nakupovat plyn ve větší míře i od jiných dodavatelů.

Nabízí se ale otázka, jak se stalo, že je Česko tak zásadní měrou závislé na plynu z Ruska. Momentálně totiž proudí přes 90 % plynu, který se v Česku spotřebuje, právě odtud.

Související obsah

Poloha ČR a přeprava plynu

Prvním důvodem je geografická poloha České republiky. Vede přes naše území plynovod Jamal, ve kterém proudí plyn na území Německa a Francie. V takovém případě je pro Česko ekonomicky výhodné čerpat právě tento plyn.

"Je pro nás přirozené, že když tranzitujeme plyn, odebereme si potřebné množství pro vlastní potřebu," říká Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.

Projekt plynovodu Nabucco

Další fakt, který zásadním způsobem ovlivnil evropskou závislost na ruském plynu, je ten, že se navzdory původním plánům nepodařilo realizovat výstavbu plynovodu Nabucco. Od něj si Evropa slibovala právě snížení závislosti na Rusku.

Plynovod měl do Evropy dostávat plyn z Íránu a Ázerbájdžánu. Pokud by byl vybudován, mohla by z něj plyn odebírat i Česká republika. Projekt se připravoval od roku 2002. Nakonec z něj ale zhruba po deseti letech sešlo a místo něj se realizoval projekt plynovodu Turkish Stream. Ten vede z Ruska přes Černé moře do evropské části Turecka.

Ázerbájdžánského plynu se však dočkal alespoň jih Evropy díky plynovodu Tap. Ten vede od řecko-turecké hranice do Itálie. Plyn do něj proudí přes Turecko a pochází z právě Ázerbájdžánu.

Související obsah

Projekt plynovodu Stork II

Vysoká závislost na ruském plynu velmi úzce souvisí i s tím, že Česko snížilo množství plynu, které odebírá z Norska. Je to tak zejména proto, že se nerealizoval projekt, který měl vést k výstavbě plynovodu Stork II. Právě jím měl do České republiky proudit norský plyn.

Spekuluje se o tom, kdo stojí za tím, že z projektu sešlo. Výstavbu plynovodu Stork II vyjednala vláda Bohuslava Sobotky. Ten v pondělním rozhovoru pro Seznam Zprávy vinil vládu Andreje Babiše z toho, že výstavbu zanedbala.

"V červnu roku 2016 polský Gaz-System oznámil českému NET4GAS, že nemá zájem pokračovat v projektu Stork II," uvedl Gavor. Po následném jednání Bohuslava Sobotky s tehdejší polskou premiérkou Beatou Szydłovou byl projekt odložen o tři roky.

Související obsah

​Do té doby se mělo Polsko a Česko dohodnout na tom, zda a jak bude projekt pokračovat. Sobotka je přesvědčený, že vláda měla vyvinout mnohem větší úsilí, což se ale podle něj nestalo, a proto po třech letech ztratil projekt nárok na dotaci.

"Jedná se o projekt, který potopili Poláci. Česká vláda pomohla projekt prosadit, Evropská komise na základě společného úsilí Polska a ČR schválila zdroje z programu CEF a výstavba se mohla rozjet. Peníze byly připravené. Bohužel polská strana z toho cukla, LNG vycházelo i tak draze. Odložili to na 2024. To značně rozezlilo Evropskou komisi, protože schválení projektu znamenalo, že se posunuly jiné záměry z regionu. Byla z toho pro Polsko ostuda. NET4GAS v Česku by tedy neměl na co plynovod napojit," hájí Babišovu vládu bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). 

Premiér Fiala chce znovu debatovat o vybudování plynovodu z Polska:

TN.cz

K tématu Domácí

Další zprávy k tématu

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz

Píše se na Deník.cz