Ruský prezident Vladimir Putin oznámil ve středu ráno částečnou mobilizaci. Dalších 300 tisíc lidí by se tak mělo zapojit do bojů na Ukrajině. Nasadit takové množství vojáků do bojů ale nebude jednoduché. Podle odborníků čeká na ruskou armádu řada nástrah, které bude muset překonat.
Částečná mobilizace, kterou ve středu ráno vyhlásil ruský prezident, se dotkla až 300 tisíc lidí. Ti mají již dřívější zkušenosti s vojenskou službou a někteří i s bojem ve válce. Kvůli jejich nástupu budou zrušeny běžné rychlokurzy po vojáky v záloze, uvedla ruská vládní agentura TASS. Všichni mobilizovaní pak projdou výcvikem, než se zapojí do bojů na Ukrajině.
"Ve státech, kde tato mobilizační vyhláška funguje, se bere jako úspěšný čas mobilizace 48 hodin. To znamená, že mají od vyhlášení mobilizace 48 hodin na to, aby se hlásili u svých útvarů s potřebným vybavením na několik dní a s potřebnou výstrojí, kterou mají doma," řekl pro TN Live bezpečnostní expert David Rožek. Podle něj však může nastat prodleva, a to kvůli vzdálenostem povolaných od jejich mobilizačních jednotek.
Problémy mohou nastat i s morálkou obyvatelstva. "Očekávejme potíže při mobilizování. Očekávejme dezerce. Můžeme očekávat i to, že ne všichni se budou chtít do té válečné operace zapojit," dodal Rožek. Těm, kteří se službě vyhnou, ale hrozí vojenské soudy.
"Rusko zcela zřetelně řeklo, že potenciál kontingentu, který poslali na Ukrajinu, který měl v počátku více než 200 tisíc vojáků, je vyčerpán. Je vyčerpán nejen lidsky, ale pravděpodobně i materiálně," uvedl pro TV Nova bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. "Uvidíme, do jaké míry budou Rusové schopní obnovit ofenzivní akce, v současné době víme moc dobře, že postup ukrajinských vojsk v charkovském směru způsobil velké ztráty Rusku po stránce vojenské i územní," dodal.
Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR: Ruská armáda je vyčerpaná
"Jsou to lidé, kteří už ztráceli schopnosti a znalosti, které měli po výkonu základní vojenské služby," řekl Šedivý o Rusech, kteří jsou mobilizovaní. "Pokud Rusové neprovedou kvalitní výcvik a přípravu těchto lidí a pošlou je moc brzy na bojiště, jako to udělali v předcházejících měsících, tak způsobí poměrně velké ztráty a cíl, který Putin pravděpodobně znova vydal, Rusko nenaplní," doplnil.
Související obsah
Profesor strategických studií na Univerzitě v St. Andrews si myslí, že tato mobilizace byla minimem, které Putin mohl udělat, protože jeho armádě docházejí vojáci, což by viditelně pocítila hlavně v první polovině roku 2023. "Pokud už Putin nedal dohromady pořádný výcvikový systém, tak to nebude možné udělat rychle, takže nejspíš naženou do boje záložníky, kteří nejsou motivovaní a nemají formu, a navíc v zastaralém a mizerně udržovaném vybavení," napsal na twitteru.
"Proti dobře motivované, vycvičené a zkušené síle, jakou teď mají Ukrajinci, dlouho nevydrží, ale můžou na čas stabilizovat obranné linie," dodal s tím, že to ještě prohloubí ruský problém s logistikou. "Takže to vypadá spíš na zoufalý krátkodobý Putinův krok, který nezmění směr války," doplnil.
Podle novináře žijícího v Moskvě Jiřího Justa nebude odpor proti mobilizaci silný. "Pokud bude mobilizace sílit, bude sílit i odpor proti režimu. Zatím to vypadá, že si to Kreml dokázal víceméně spočítat," prohlásil Just.
Rusko se navíc bude potýkat s dalším problémem. "Že by se připravovala ruská ekonomika, že by se připravovali samotní Rusové na mobilizaci. Nic takového nebylo. Pro ruskou ekonomiku, která je mimořádně zatížená západními sankcemi, to bude velký problém," dodal expert. Pravděpodobný je pak nárůst zájmu Rusů o válku na Ukrajině, který v poslední době upadal.
Ihned po zapojení nově povolaných vojáků do boje bezpečnostní expert David Rožek další ofenzívu neočekává. "Rusové potřebují stabilizovat svoje pozice. I pokud bude mobilizace úspěšná, tak bude velmi těžké z Ruska napříč regiony dopravit posily na Ukrajinu," pokračoval.
Podle Micka Ryana, generála australské armády ve výslužbě a vojenského publicisty, bude Rusko jednotky stavět spíše na to, aby přes zimu bránily pozice. "Potřebovali doplnit lidské zdroje, aby udrželi ovládaná území," napsal na svém twitteru. Připomíná, že vedle mrtvých, zraněných či zajatých vojáků je potřeba počítat i s tím, že ti, kteří Rusku zůstali, už budou bojem vyčerpaní. Mnozí jsou nasazeni osm měsíců, podle Ryana ale výkonnost vojáka výrazně klesá po třech až čtyřech měsících. "Bylo by nemožné je bez mobilizace vystřídat," dodal. Počet mobilizovaných záložníků však podle něj na zvrat ve válce nestačí.
Aktuální počet lidí, kteří se po mobilizaci do bojů zapojí, prý nemusí být konečný. Do bojů se totiž mohou zapojit ještě takzvaní záklaďáci, uvedl pro TN Live vojenský analytik Jiří Vojáček. "Bude to ještě více tlačit Západ k tomu, aby dodal Ukrajině modernější a sofistikovanější zbraně," řekl Vojáček.
"O tom, že by mohla proběhnout všeobecná mobilizace, se mluví prakticky od začátku války 24. února letošního roku. Já si myslím, že něco jako všeobecná mobilizace nenastane. Vladimir Putin musí dobře balancovat to, aby navenek působil jako tvrdý vůdce svého národa. Na druhou stranu by všeobecná mobilizace byla uvnitř Ruska mimořádně nepopulární," prohlásil Vojáček.
Ten dokonce připustil použití jaderných zbraní na bojišti. "Já se velmi obávám, že ve chvíli, kdy by například současná mobilizace nedosáhla úspěchů a Ukrajinci nadále postupovali tak, jak na východní Ukrajině, tak si úplně reálně dokážu představit, že by Rusové mohli nějakou malou dvou až 5kilotunovou jadernou zbraň použít," řekl expert. Podle něj by se tak Rusko pokusilo zjistit reakci Západu na tuto taktiku.
"Nemělo by to až tak zásadní vojenské následky, protože 5kilotunová zbraň znamená výbuch o rozsahu kilometru čtverečního. Na druhou stranu by to mělo rozsáhlé mezinárodně-politické následky. Od roku 1945 nebyly jaderné zbraně použity. Tím by se otevřela Pandořina skříňka. Musíme si uvědomit, že jaderné zbraně dnes vlastní mnohem více států než v roce 1945," varoval Vojáček.
Vojenský analytik Zdeněk Petráš vyhlášení částečné mobilizace v Rusku nečekal:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz