Rusko a Ukrajina mají za sebou další kolo mírových rozhovorů. Obě strany se sice za necelou hodinu domluvily na výměně zajatců, k dohodě o klidu zbraní se ale nepřiblížily. Kyjev navrhl uspořádat do konce srpna schůzku prezidentů Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina, Moskva to odmítla s tím, že takové setkání má smysl pouze ve chvíli, kdy dojde k podpisu mírového řešení.
Turecký Istanbul hostil mírovou schůzku obou válčících stran už potřetí. Delegace jednaly v bývalém osmanském paláci celkem 40 minut. Ukrajina tlačí na uskutečnění schůzky na nejvyšší úrovni. Na konec srpna navrhla setkání čtyř prezidentů – Erdogana, Putina, Zelenského a Trumpa.
To ale Rusko smetlo ze stolu. "Aby se jejich setkání mohlo uskutečnit, je nezbytné mít předem dojednané podmínky. Setkání, na kterém bychom vše začínali od nuly, postrádá smysl," řekla hlava ruské delegace Vladimir Medinskij.
O klidu zbraní mluví obě strany. Ale zatímco Rusko zvažuje sérii příměří v délce 24 až 48 hodin, a to pouze na frontové linii, Ukrajina trvá na úplném a bezpodmínečném příměří. "Je to nezbytný základ efektivní diplomacie. Pokud jde o výměnu válečných zajatců, očekáváme další pokrok. Nadále přitom požadujeme propuštění civilistů, včetně dětí," řekl tajemník Národní rady bezpečnosti a obrany Ukrajiny Rustem Umerov.
Ukrajina chce po Rusku navrácení více než 300 dětí unesených z území dočasně okupovaných Ruskem. Moskva namítá, že jim byla poskytnuta ochrana. Společnou řeč pak diplomaté našli v otázce výměny zajatců. Přislíbili výměnu 1 200 lidí na každé straně.
Zatím nejkratší mírová schůzka se odehrála asi týden poté, co americký prezident Trump pohrozil Putinovi vysokými cly, pokud do 50 dní neuzavře příměří s Ukrajinou, a Evropská unie přijala už 18. protiruský balíček sankcí.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz