V mozkové bance to vypadá trochu jako v hororu. Zloděje to vyděsilo, řekl zakladatel

TN Live

10. 3. 2026, 08:53

Co je to mozková banka a k čemu slouží? Jaké jsou nejčastější neurodegenerativní onemocnění a dá se jim předcházet? Na tyto a další otázky odpovídal v pořadu Vizita s moderátorkou Michaelou Indrákovou neuropatolog a jeden ze zakladatelů projektu Mozková banka Radoslav Matěj.

Mozková banka je zařízení, které slouží pro vědecké účely. Na jejím vzniku pracoval Matěj spolu s kolegou neurologem Robertem Rusinou asi 20 let. „V roce 2021 se nám to vlastně podařilo díky tomu, že jsme dokázali přesvědčit vedení fakultní Thomayerovy nemocnice a třetí lékařské fakulty a oni nám umožnili tento projekt realizovat. Předtím jsme měli asi 15 pokusů, ale nikdy se to nerealizovalo,“ popsal Matěj.

Nyní je mozková banka zařízením, kde se uchovává tkáň zemřelých, ve většině případů se jedná o části mozku a mozkomíšní mok. Dárci, od nichž pochází, trpěli různými neurodegenerativními či zánětlivými nemocemi, ale jsou tam i zcela zdravé tkáně.

Jak ale taková banka vypadá? Má si člověk představit něco jako z hororových filmů, kde mozky plavou v průhledných nádobách? „No, ono to vlastně není daleko od pravdy. Zaprvé, ta banka trošku evokuje, že tam je něco vzácného, což je naprostá pravda, že to jsou unikátní tkáně. Ale ten zloděj, co nám vyrazil dveře, aby se tam podíval, tak byl asi trochu zděšen, když viděl, co tam je,“ reagoval Matěj.

„Máme tam i mrazák na -80 °C, hlubokomrazící box, kde ukládáme třeba mozkomíšní mok nebo části zmražené mozkové tkáně. A ano, jsou tam uloženy mozky zemřelých pacientů, povětšinou s neurodegenerativním onemocněním,“ dodal.

Související obsah

30:44

Nespavost časem potká každého. Lékař prozradil jednoduchý tip, jak s ní bojovat

14. 12. 2025 TN Live T. LIVE

​Mozek se do banky dostává od dárců po jejich úmrtí. Tkáň je potřeba následně vyšetřit a pak je uložena pro budoucí vědecko-výzkumné účely. Podobná zařízení lze nalézt ve většině vyspělých států.

Mezi nejčastější neurodegenerativní onemocnění patří Alzheimerova nemoc. Často se ale vyskytuje s dalšími podobnými nemocemi. „Těch nemocí přibývá a zejména v kombinaci jich přibývá až nadměrně. Dříve bylo důležité diagnostikovat tu jednu neurodegeneraci, v současné době, když vyšetřím mozek a najdu jenom jednu, tak si říkám, že je něco špatně, že bych měl asi pokračovat a líp se na to podívat,“ poznamenal Matěj.

Výsledky a nálezy ze zkoumání mozků se pracovníci následně pokouší publikovat v odborných časopisech.

„Životní styl je samozřejmě teďka taková moderní potřeba se vyjádřit ke všem nemocím, že vlastně za všechny může špatný životní styl. U neurodegenerací je to asi tak, že vlastně úplně přesně nevíme, co je způsobuje. Jenom u některých jsme si vědomi, že to často mohou být genetické nebo epigenetické faktory, jsou rodiny postižené nějakou patogenní mutací v nějakém genu a u nich se samozřejmě tato nemoc dědí a je to samozřejmě prokletí celé té rodiny,“ uvedl Matěj.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.