Konec střídání

Konec střídání času? Při letním by 90 procent lidí vstávalo za tmy

Ponocování, vstávání
Zdroj: Thinkstockphotos
Ilustrační foto
Eva Pavelková
Eva Pavelková
Publikováno 27. 10. 2019
Téma:

Většina Čechů vstává mezi šestou a sedmou hodinou ranní, spát chodí mezi 22. a 23. hodinou. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Právě lidi, kteří uléhají do postele pozdě, a ty, kteří jsou brzy vzhůru, změna času ovlivňuje nejvíc.

Zavedení celoročního času namísto současného střídání toho letního a standardního ovlivní i denní rytmus lidí. Zatímco nyní v létě vychází Slunce v Česku nejdříve před pátou, po prosazení "zimního" času by to bylo o hodinu dříve. Naopak kdyby se zachoval letní čas, v zimě by byla ráno tma až do devíti.

 

Argumenty pro i proti volbě letního či standardního času se točí právě kolem toho, kdy bude v takovém případě vycházet a zacházet Slunce a kolik hodin denně bude tvořit "světlá" část.

 

Pokud by se zavedl celoroční letní čas, vstávalo by v listopadu 80 % lidí před východem Slunce. V prosinci a lednu by bylo číslo ještě o 10 % vyšší. V případě celoročního "zimního" času by se v listopadu za tmy probouzelo asi 64 % lidí, v prosinci a lednu zhruba 75 %.

 

 

Většina lidí přitom vstává poměrně brzy. 22 % respondentů je vzhůru už mezi pátou a šestou hodinou, 30 % vstává mezi šestou a sedmou a 20 % dotázaných uvedlo sedmou až osmou jako rozmezí, kdy se dostanou z postele.

 

Mezi těmi, kdo jsou vzhůru nejdříve, jsou řemeslníci, opraváři, pomocní či nekvalifikovaní pracovníci a ti, kteří obsluhují různé stroje. Právě jich by se zavedení celoročního letního času dotklo nejvíce. Naopak později z postele vylézají techničtí nebo odborní pracovníci, úředníci a řídící pracovníci.

 

Tradičně brzy vstávají lidé ve věku 40 až 59 let, kteří už mají děti školou povinné. Právě ty zavedení jednoho celoročního času dlouhodobě, ale i změny času krátkodobě, ovlivní nejvíce. Naopak senioři nebo studenti a obecně mladí lidé si rádi přispí.

 

 

40 % dotázaných pak chodí spát mezi 22. a 23. hodinou, 26 % o hodinu později. Kolonku "jindy" zatrhávali především lidé, kteří pracují na noční směny, případně na směny obecně a uléhají tak každý týden (nebo každý den) jinak.

 

Výzkumníci agentury STEM/MARK použili data z plošného šetření Českého sociologického ústavu. Zjistili z nich, kdy lidé chodí spát a kdy vstávají. Údaje poté porovnali s trváním dne v jednotlivých měsících a získali data o tom, jaké následky bude mít zavedení celoročního času.

 

GALERIE: Vstávání a změna času

1
/
6
Zdroj: STEM/MARK, ministerstvo dopravy
Průzkum ke změně času - 3

TN.cz