Domácí

Změna ústavy nebo volby až v roce 2022. Právník řekl, co teď hrozí Česku

Změna ústavy nebo volby až v roce 2022. Právník řekl, co teď hrozí Česku
Zdroj: Mediafax, Petr Hloušek / Právo / Profimedia

Ústavní soud zrušil část volebního zákona a parlament musí co nejrychleji přijít s jeho novelou. Už počátkem října se totiž bude volit do Sněmovny. Podle mnohých politiků hrozí Česku rozsáhlá ústavní krize. Obává se jí i právník Aleš Gerloch. V nejzazším případě se mohou sněmovní volby posunout až o šest měsíců, řekl Gerloch TN.cz.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) chce neprodleně jednat se zástupci stran, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se hodlá zasadit o rychlý začátek spolupráce s poslanci. Rozhodnutí Ústavního soudu vyvolalo politickou bouři.

 

Soud zrušil způsob přepočtu hlasů na základě d’Hondtovy metody, díky kterému stačilo silnějším stranám na jedno křeslo méně voličů než těm menším, a pětiprocentní hranice pro vstup do Sněmovny se u koalic už nebude násobit. Politici i odborná veřejnost se obávají ústavní krize. Do sněmovních voleb zbývá osm měsíců, novela volebního zákona se ale musí připravit a schválit mnohem dřív. Hrozí, že se strany nebo dvě parlamentní komory na nové podobě neshodnou.

 

Podle soudce zpravodaje Jana Filipa, který za Ústavní soud rozhodnutí vysvětloval, by i v takovém případě mohly volby proběhnout. "Teoreticky je možné říct, že i kdyby parlament nic nezměnil a byla zde dohoda, že výsledky voleb vypočítáme podle systému poměrného zastoupení, což dokáže každý účetní, a tyto hlasy potom rozdělíme mezi jednotlivé strany, tak by nemusel vzniknout žádný problém," domnívá se Filip.

Související obsah

Znalec ústavního práva Aleš Gerloch ale takovým optimismem nehýří. Česko je podle něj kvůli epidemii koronaviru a nouzovému stavu v mimořádné situaci i bez ústavních změn. "Nelze vyloučit ani krajní řešení, že se využije ústavní zákon o bezpečnosti, a když by nebyla shoda, což se ukáže tak do měsíce, bylo by možné zákonem odložit konání voleb až o šest měsíců," řekl Gerloch TN.cz. Potom by proběhly až v roce 2022.

Vyloučit se nedá ani změna ústavy 

"Volební zákon je vždy politikum. Mám obavy zejména s ohledem na to, že probíhá rozsáhlá epidemie s řadou důsledků. Jsme v nejméně vhodné době na řešení tohoto problému. Nechápu, proč se muselo čekat až do letošního roku," pokračoval.

Podle Gerlocha není jisté, zda by volby mohly proběhnout i bez přijetí novely zákona, jak se domnívá Filip. "Bude potřeba to ještě pořádně prostudovat. Dále je teoreticky možné, že by byla přijata změna ústavy, ze které by se vypustilo, že ty systémy jsou založeny na zásadách poměrného zastoupení a většinovém systému. Tím pádem by padl ten důvod, že volební zákon je neústavní. Na tom ale nejspíš bude shoda, vyžadovalo by to kvalifikovanou většinu," myslí si uznávaný právník.

Související obsah

Ústavní soud trvá na tom, že podzimní volby do Poslanecké sněmovny by byly v ohrožení pouze za předpokladu, že by zrušení části zákona oznámil až po srpnovém podání kandidátních listin.

"Vycházíme ale z toho, že přijímání volebních zákonů je hvězdná hodina zákonodárce a že si nepochybně splní svou ústavní povinnost, aby žádná problematická situace nevznikla. Zkusil jsem si na základě tohoto nálezu napsat novou úpravu, stopoval jsem si to a trvalo mi to 48 minut. Ale samozřejmě já jsem měl vůli ten problém řešit, nikoliv ho neřešit a přemýšlet, co mi to hodí," uzavřel soudce zpravodaj Filip.

Prezident Miloš Zeman, který postup Ústavního soudu už dopředu kritizoval, vyhlásil sněmovní volby na 8. a 9. října. Teď bude záležet na tom, jak se k přípravě novely volebního zákona postaví poslanci a senátoři. 

Ústavní soud o změnách volebního zákona jednal už v úterý:

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Důležité Události

Píše se na Deník.cz