Čeští vodní slalomáři se už připravují přímo v Tokiu. Z celé olympijské výpravy do japonské metropole vyrazili jako první. A to hlavně z důvodu, aby si pořádně najeli závodní trať, se kterou byly před dvěma lety problémy.
Tehdy si slalomáři na nově vybudouvanou trať stěžovali, jelikož voda se v ní chovala, jak chtěla a závodníci tak neměli stejné podmínky.
Jenže japonští pořadatelé podle posledních zpráv na kanálu zapracovali a vše už je v naprostém pořádku. Co je ale pro české vodáky oproti předchozím olympiádám naprosto rozdílné? Přísná hygienická opatření.
Všichni jsou ubytovaní v karanténním hotelu, každý bydlí sólo a navzájem se na pokojích nesmí navštěvovat. Jediná výjimka je snídaně a večeře. A pak samozřejmě na samotném závodišti.
"Bydlíme v karanténním hotelu dvacet minut jízdy autem od závodní trati. Celý slalomový svět je tu v izolaci a rozdělen do tří skupin, které by se neměly potkat. Takže trénujeme s dalšími sedmi státy, přičemž v jedné tréninkové hodině je na kanálu zhruba 22 lodí," popsal kouč Jiří Prskavec starší.
Co ale českým vodním slalomářům nedává smysl, to jsou neustálé stavební práce na tribunách kolem kanálu. Přitom tribuny pro 10 tisíc diváků zůstanou úplně prázdné.
"Pořád kolem ní chodí a něco dolaďují. Nikdo nechápe, proč nebo pro koho to dělají, ale stejně ji dostavují," udivuje českého trenéra.
V Japonsku už nyní panuje počasí, se kterým se počítalo a závodníci se na něj pečlivě připravovali. Teploty už se pohybují nad třiceti stupni a dýchání ještě více komplikuje obrovská vlhkost, která dosahuje až 75 procent.
S nástrahami počasí by českým závodníkům měly pomoct speciální chladící vesty, které ale zatím nedostali. Vše stojí na byrokracii. Nicméně už ve středu by se ke slalomářům měly dostat.
Problémy ale čeští sportovci řešili už na letišti. "Hned po vystoupení nás odklonili stranou a celý proces kontrol, testů a výstupu z letiště trval čtyři hodiny. Plus 50 minut cesta do našeho izolačního hotelu," vyprávěl Prskavec.
A to bylo ještě málo. Některé výpravy strávily na letišti Narita až 13 hodin. "Nemají to zatím moc vymakané, lidé tam nedostali ani vodu, jídlo, nebo informace, co mají dělat. Jen seděli dlouhé hodiny na zadku, než dospěli k nějaké přijímací proceduře," popsal šéf české výpravy Martin Doktor.
Co si ale Doktor zatím naprosto pochvaluje, to je olympijská vesnice. "V porovnání s minulými hrami v Riu je tu úplně jiná úroveň připravenosti. V Riu jsme některé apartmány přebírali přímo s hrůzou a obrňovali se proti nejrůznějším problémům. Tady jsme na všech našich pokojích objevili jediný drobný nedostatek, když 1 ze 115 ovladačů klimatizace měl špatné baterky. V Riu sice byl hezčí exteriér vesnice, ale tady je mnohonásobně lepší interiér," říká dvojnásobný vítěz olympijských her v rychlostní kanoistice.
Česká výprava má k dispozici celé druhé patro osmnáctipatrové budovy. Ze stěn už na ně hledí české legendy z olympijských her 1964 jako Věra Čáslavská nebo Jiří Daler. A vedení výpravy tak už ladí pouze poslední detaily, jako roznášení matrací na pokoje, které byly sportovcům udělány na míru.
Fanoušci se na letošní olympijské hry nepodívají:
