Ročenka 2018

Politické události roku 2018: Volby, jednání o vládě a syn premiéra

Politické události roku 2018: Volby, jednání o vládě a syn premiéra
Zdroj: Profimedia

Až čtyřikrát museli letos někteří obyvatelé Česka k volebním urnám. Dvakrát sněmovna hlasovala o důvěře vládě a jednou o nedůvěře. Poslanci vydali k trestnímu stíhání premiéra a prezident budil rozruch některými výroky, kdy nevynechal ani vulgarismus. To byl politicky bouřlivý rok 2018 v Česku.

Rok 2018 začal v Česku bouřlivými politickými událostmi. První vláda Andreje Babiše musela do 13. ledna požádat sněmovnu o důvěru. Menšinový kabinet hnutí ANO důvěru nezískal. Poprvé v historii ale bylo jednání o důvěře vládě, za kterou ve sněmovně lobboval i prezident Zeman, přerušeno. A to kvůli informaci, že bývalý policista Jiří Komárek má důležité informace o vyšetřovateli kauzy Čapí hnízdo Nevtípilovi.

Mezi dvěma schůzemi, na nichž se řešila důvěra vládě, tak proběhlo první kolo prezidentské volby. To vyhrál Miloš Zeman s 38,5 %. Jiří Drahoš s ním postoupil do druhého kola, volilo jej 26,6 % voličů. Před druhým kolem jej podpořili i Pavel Fischer (10,2 %), Michal Horáček (9,18 %) či Marek Hilšer (8,83 %). První kolo poznamenal incident, kdy aktivistka hnutí Femen ve volební místnosti vyskočila svlečená do půl těla před prezidenta Zemana a křičela, že český prezident je Putinova d*vka.

Před druhým kolem prezidentské volby rozhodli poslanci o tom, že Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek budou vydáni k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Stíhání Faltýnka ale později bylo zastaveno. Prezidentskou volbu Zeman vyhrál a v březnu byl podruhé inaugurován.

Druhá inaugurace Miloše Zemana:

V roce 2018 reagovaly strany na výsledky loňských parlamentních voleb. ČSSD si zvolila nové vedení s Janem Hamáčkem coby předsedou a Jiřím Zimolou coby prvním místopředsedou. Zimola ještě letos ale oznámil konec. Stranické kongresy potvrdily ve vedení stran Petra Fialu (ODS), Vojtěcha Filipa (KSČM), Tomia Okamuru (SPD) a Ivana Bartoše (Piráti). Konec ve funkci letos oznámili Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a Petr Gazdík (STAN), příští rok si strany vyberou jejich nástupce.

Celé jaro se neslo ve znamení vyjednávání o nové vládě.  Jednání ANO a ČSSD nejprve v dubnu zkrachovala, poslanecký klub hnutí ANO byl ale proti tomu, aby se hnutí domluvilo na podpoře pro menšinovou vládu s SPD a KSČM a vyzval vedení hnutí k dalšímu jednání s ČSSD. Ta nakonec byla úspěšná.

O osudu vlády ale muselo rozhodnout ještě vnitrostranické referendum ČSSD. Od 21. května do 14. června se ke vstupu do vlády vyjadřovala členská základna sociální demokracie. Z 18 tisíc členů hlasovalo 64,75 % a pro vládu s ANO bylo 58,53 %. Prezident jmenoval kabinet 27. června. Hlasy potřebné k získání důvěry dodali komunisté a 12. července vyslovila sněmovna vládě důvěru. Pro bylo 105 poslanců, proti 91. Hlasování provázely demonstrace před sněmovnou, které tento rok rozhodně nebylo jediné. Protestovalo se i třeba 15. března nebo 17. listopadu.

Související obsah

S první Babišovou vládou skončily i některé výrazné osobnosti hnutí ANO. Martin Stropnický, který v 1. kabinetu Andreje Babiše zastával post ministra zahraničí, v květnu avizoval, že chce v politice skončit. K 1. říjnu rezignoval i na poslanecký mandát a stal se velvyslancem v Izraeli.

Karla Šlechtová, která byla ministryní obrany, se stala na jaře terčem kritiky kvůli nákladům na pracovní cesty ještě z dob, kdy šéfovala ministerstvu pro místní rozvoj. Nepomohla jí ani fotka jejího psa na hrobu neznámého vojína na Vítkově. Babiš následně oznámil, že s ní ve druhé vládě nepočítá. V dubnu oznámil konec v politice ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Hned po jmenování druhé vlády musel premiér Babiš řešit personální problémy. Prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat nominanta ČSSD na post ministra zahraničí Miroslava Pocheho. Řízením rezortu byl pověřen šéf ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček. Za překážku označil Zeman Pocheho názory na migraci. Až 16. října jmenoval Zeman ministra zahraničí, sociálního demokrata Tomáše Petříčka, a možná toho ještě do konce roku litoval, když se s Petříčkem dostal do sporu kvůli přesunu české ambasády v Izraeli do Jeruzaléma a vyškrtnutí ambasády v Budapešti z kategorie klíčových ambasád.

Ještě v létě skončili dva ministři, oběma zlomilo vaz podezření z plagiátorství v diplomových pracích. Taťána Malá byla ministryní spravedlnosti pouhé dva týdny, následně ji nahradil Jan Kněžínek. Petr Krčál z ČSSD vydržel v úřadu o osm dní déle, pak jej nahradila Jana Maláčová.

Související obsah

V říjnu museli Češi znovu k volebním urnám. Vybírali nové obecní zastupitele a třetinu senátorů. Ve velkých městech uspělo hnutí ANO, pohořelo ale v Praze, kde doposud vládlo. Ve volbách skončilo až páté. Moc důvodu k radosti ale neměla ani vítězná ODS. Koalici totiž sestavili Piráti, hnutí Praha sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a STAN). Ze zastupitelstva vypadly ČSSD a KSČM. ODS si chuť spravila v Brně, kde sestavila koalici na úkor vítězného ANO.

Úspěch slavili občanští demokraté také v senátních volbách. Strana obhajovala 4 mandáty a získala jich 10. Naopak vládní ANO a ČSSD získaly po jednom mandátu, komunisté ze senátu úplně zmizeli. V Senátu se usadili neúspěšní prezidentští kandidáti Pavel Fischer, Marek Hilšer a Jiří Drahoš, který společně s Jiřím Čunkem uspěl už v prvním kole. Po volbách se rozhořel boj o nezávislé senátory a o to, kdo bude mít největší senátorský klub. Hrálo se totiž o post předsedy horní komory. Tím se nakonec v tajné volbě stal Jaroslav Kubera z ODS.

Rozruch tradičně vzbudilo udílení státních vyznamenání, kterým vyvrcholily oslavy stého výročí vzniku samostatného Československa. Na prezidenta se opět snesla kritika kvůli některým oceněným. Zpochybňována byla třeba vyznamenání pro zpěváka Michala Davida, ředitelku zdravotnické školy Ivanku Kohoutovou, která se soudila se studentkou kvůli muslimskému šátku, nebo pro bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou.

Tu společně s dalšími dvěma vyznamenanými prezident Zeman označil za "bojovnici proti ekonomickým z*rdům". Nebyl to jediný případ, kdy výroky a činy prezidenta vyvolaly bouři nevole. V květnu Zeman uvedl, že se v Česku vyráběla a testovala bojová látka novičok, v červnu obřadně na Pražském hradě spálil červené trenýrky, které místo prezidentské standarty vyvěsila skupina Ztohoven, a v prosinci označil prezident Bezpečnostní informační službu za "čučkaře" kvůli zprávě, že u nás operují ruští a čínští agenti.

Prezident pálí červené trenky:

V polovině listopadu způsobila politikou krizi reportáž TV Seznam o synovi premiéra Andreji Babišovi juniorovi. Reportéři ho našli ve Švýcarsku a Babiš mladší jim řekl, že byl proti své vůli zavlečený na Krym, aby v kauze Čapí hnízdo nevypovídal. Podle premiéra trpí jeho syn schizofrenií. Babiš byl v době odvysílání na zahraniční cestě, kauzu tak podle toho označuje za puč Palermo. Opozice vyvolala hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, to ale kabinet ustál, navzdory tomu, že vládní ČSSD opustila před hlasováním sál a pro vyslovení nedůvěry tak bylo víc poslanců, než kolik jich bylo proti. Ke schválení návrhu ale bylo potřeba 101 hlasů.

V prosinci schvalovala sněmovna rozpočet na příští rok, více v reportáži:


 

vbo, TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz