Hnutí ANO si v sobotu na prvním republikovém sněmu v roli opoziční parlamentní strany volí nové vedení. Bývalého premiéra Andreje Babiše si delegáti znovu vybrali za předsedu, opět neměl žádného protikanditáta. Obdržel nominace ze všech 14 krajů. Mluví se o něm ale také jako o možném uchazeči na post prezidenta. Během projevu dal znovu najevo, že kandidatura není vyloučena. Sněm teď rozhoduje o místopředsedech. Přímý přenos sledujte živě na TN.cz.
Státní hymnou odstartovalo v sobotu hnutí ANO svůj první republikový sněm v roli opoziční parlamentní strany. Volí si na něm své vedení.
"Bilancujeme deset let. Všichni jste nám předpovídali budoucnost Strany zelených, Věcí veřejných a všech těch pokusů a omylů minulosti. My se za deset let stali největší politickou silou. Když si odmyslíme ten pětislepenec, jsme stále největší na počet mandátů,“ řekl ještě před zahájením sněmu Babiš.
Během projevu poté přisoudil porážku ANO v loňských volbách covidové pandemii. Zrekapituloval také předchozích deset let a zmínil i největší kauzy, které s jeho jménem byly spojovány. Vládu Petra Fialy (ODS) Babiš zkritizoval a vytknul jí mimo jiné i to, že se chlubí úspěchy předchozího kabinetu.
Babiš byl opět jediným kandidátem na předsedu hnutí ANO a delegáti ho po 13. hodině zvolili. Získal 76 hlasů, proti bylo šest delegátů a 13 se jich zdrželo. Získal nominace ze všech 14 krajů. Ačkoliv po říjnových parlamentních volbách zůstalo hnutí v opozici, strana pod jeho vedením dokázala získat nejvyšší počet voličů. O Babišovi se navíc mluví jako o možném kandidátovi na budoucího prezidenta republiky. A jak sám v sobotu naznačil, boj o Hrad je stále ve hře.
"Ať už se o Hrad pokusím nebo ne, hnutí ANO musí v každém případě postavit kvalitního kandidáta, který osloví lidi napříč společností," sdělil. Podle něj by mělo jít o člověka, který bude dělat vše pro to, aby společnost spojoval a hledal cestu i k lidem, kteří ho nevolili. Reprezentovat by měl také v cizině a hájit především zájmy Česka. Babiš ale současně upozornil, že nejdůležitější je pro něj rodina, která ho doposud podporovala.
Hnutí si podle stanov volí kromě předsedy také prvního místopředsedu, až čtyři další místopředsedy a do osmi členů předsednictva. Aktuálně jsou kromě postu předsedy obsazená místa tří řadových místopředsedů a sedmi členů.
Prvním místopředsedou se stal bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který obdržel nominaci v deseti krajích. Nominace sice obdržela i někdejší ministryně financí Alena Schillerová, ta se však chce údajně ucházet pouze o místo řadové místopředsedkyně.
O posty řadových místopředsedů by se mělo ucházet osm členů, mezi nimi i dosavadní místopředseda a bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec. Nejvíc nominací získala Schillerová, bývalý šéf Sněmovny Radek Vondráček bude funkci obhajovat.
V úvahu také přichází již zmiňovaný Havlíček, moravskoslezský hejtman a předseda školského výboru Sněmovny Ivo Vondrák, místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová, primátor Ostravy Tomáš Macura a bývalý první místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek. Nominace získala také bývalá středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová, která je místopředsedkyní hnutí od roku 2015. Ta je ale nepřijala.
Hnutí ANO mělo od prvních voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2013 pozici ve vládě. Po říjnových volbách a vítězství koalice Spolu a Pirátů se STAN ale skončilo v opozici. Pro ANO tak jde o první sněm v roli opoziční strany. Funkční období vedení a dalších orgánů ANO trvá do 17. února.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz