Malé motory škodí víc, než se myslelo! Vrátí se staré dobré časy?
Vývoj spalovacích motorů je od samého počátku neuvěřitelný příběh o věčném hledání pokroku, o bádání geniálních konstruktérských mozků, o cestě dlážděné pokusy a omyly, o slepých uličkách na jedné straně a neustálém vylepšování již osvědčeného. A při tom všem význačně pomáhal motorsport.
Stadium, do jakého se vyvinul spalovací motor na konci 20. století z hlediska spolehlivosti a účinnosti, daleko přesahuje nejdivočejší vize prvních průkopníků, ale nad děním v posledních zhruba dvou, možná třech dekádách by nejspíš svorně kroutili svými pomazanými hlavami.
K velké revoluci došlo v devadesátých letech s nástupem motorů TDI a později se vstřikováním common-rail. Díky postupnému vylepšování se diesely dostaly do aut střední nebo dokonce luxusní třídy, což bylo v minulosti naprosto nemyslitelné. Popularita úsporných dieselů dosáhla vrcholu a v některých zemích, jako například ve Francii, se podíl benzínových motorů na nově prodaných autech dostal hluboko pod polovinu. Prozření ohledně značné zdravotní závadnosti zplodin nafťáků ovšem odstartovalo závody konstruktérů s čím dál absurdněji přísnými emisními limity, které z dlouhodobého hlediska nešlo vyhrát. Diesely byly čím dál komplikovanější a dražší. Nakonec to dospělo až ke známému skandálu, kdy se Volkswagen při takzvané Dieselgate snažil přechytračit pravidla hry a doplatil na to. Dnes například v Paříži uvažují o tom, že dieselům plošně zakážou vjezd do města. Máte diesel? Vaše smůla. V Paříži snad nemají volby? Zdálo by se, že diesely v osobních autech byly také slepá ulička a na výsluní se vrátí benzínové motory. To se v poslední době skutečně děje, jenže i na benzíňáky dopadl mor emisních norem. Automobilky dohnal k downsizingu, kompaktním přeplňovaným motorům. Dnes tak koupíme model střední třídy s litrovým tříválcem a příští generace již bude vybavena filtry pevných částic, stejnou zhoubou, jaká postihla diesely.
Možná stojí za to podotknout, že v nejlidnatějších rozvojových zemích světa průmyslové ani automobilové emise nikdo neřeší, nikdo neřeší emise lodních motorů, které Zeměkouli znečišťují mnohem víc než exhalace všech aut světa dohromady. Nyní tohle absurdní drama pokračuje dalším dějstvím, když podle nejnovějších studií jsou moderní downsizované motory ve smyslu emisí CO2 a NOx ve skutečnosti škodlivější než motory s větším objemem.
Podle Thomase Webera, šéfa výzkumu a vývoje Mercedesu je zřejmé, že malé motory nepředstavují výhodu a je to i důvod, proč jeho firma ignoruje trend tříválcových motorů. V podtextu samozřejmě cítíme jemné kopnutí do konkurenčního BMW, které dnes tříválce vesele nasazuje i do trojkové řady. Také Renault mluví otevřeně o tom, že jsme u downsizingu narazili na limity a pro svou někdejší chloubu, dieselovou šestnáctistovku R9M, chystá zvýšení objemu o deset procent. Volkswagen už svůj tříválec 1.4 TDI nahrazuje šestnáctistovkou a benzínové litrové tříválce pravděpodobně čeká ústup ze současné slávy. Co dál? Vrátíme se k benzínovým dvoulitrům a dvouapůllitrům, které dnes jako sám voják v poli vyrábí Mazda? Tahle značka je jediná z velkých hráčů, která se downsizingem nenechala zlomit a jede si stále podle svého. Jak to vypadá, v Hirošimě vyzráli na všechny ostatní a odpustili si jednu zatraceně drahou slepou uličku. Jejich smích je slyšet až do Evropy.
Pokud se vrátí větší benzínové motory, a klidně i s přeplňováním, jen dobře pro ty, kteří rádi řídí. A pokud ne? Pokud nás další nesmyslné normy opět přivedou na scestí? V tom případě už snad raději přesedněme rovnou do elektromobilů, už z úcty k panu Nicolausi Ottovi a jeho následovníkům...
