Reklama
Ústupky od Green Dealu detailně: Nová auta na benzín a naftu si stejně nekoupíme
Evropská komise v úterý představila balíček k budoucnosti automobilového sektoru. Co všechno obsahuje? Projděte si nejzásadnější body. Jak se k nim staví nová česká vláda?
Reklama
Reklama
Zrušení úplného zákazu zákazu prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035
Prostřednictvím revize CO₂ standardů Evropská komise navrhuje zrušení úplného zákazu prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035. Cílem zůstává zajistit do roku 2050 klimatickou neutralitu a strategickou nezávislost a zároveň poskytnout výrobcům větší flexibilitu.
Nařízení o automobilovém průmyslu má zvýšit konkurenceschopnost evropských výrobců tím, že jim ušetří náklady celkem přibližně 706 milionů eur ročně, sníží byrokracii a zároveň poskytnou větší investiční jistotu.
Stále silná podpora pro vozidla s nulovými emisemi
Komise si ale dál stojí za svým cílem klimatické neutrality nejpozději do roku 2050. Snížení emisí CO₂ ze silniční dopravy je podle ní nezbytné, v roce 2023 představovaly přibližně 30 % celkových emisí CO₂ v EU.
Od roku 2035 tak budou muset výrobci automobilů splnit cíl snížení emisí z výfuků o 90 %, přičemž zbývajících 10 % emisí bude nutné kompenzovat využitím nízkouhlíkové oceli vyrobené v EU nebo e-paliv a biopaliv.
„Dopad na konkurenceschopnost evropských automobilek je v zásadě opravdu minimální. Nikdo nezměnil tu trajektorii, která je jasná. To znamená, že Evropská unie chce, aby naprosto dominovaly bezeemisní bateriové elektromobily,“ zhodnotil pro TV Nova odborník na automobilový průmysl společnosti EY Petr Knap.
A v podstatě to potvrzuje to i Evropská komise. „Vzhledem k tomu, že technologie rychle mění mobilitu a geopolitika mění globální konkurenci, zůstává Evropa v čele celosvětového přechodu na čistou energii,“ uvedla její předsedkyně Ursula von der Leyenová.
Konec auta jezdících výhradně na benzín či naftu
I po roce 2035 bude možné uvádět na trh nová auta se spalovacími motory. Ale čistě benzínové nebo naftové nové osobní auto si už zákazníci pravděpodobně stejně nekoupí.
Upravená regulace totiž vedle plně elektrických a vodíkových vozidel umožní prodej hlavně plug-in hybridů s kombinací spalování a elektřiny a také elektromobilů s prodlužovačem dojezdu, kdy benzínový motor neslouží k pohánění kol, ale funguje jako generátor elektřiny k nabíjení baterie pro elektromotor.
Související obsah
Nový český ministr dopravy Ivan Bednárik takový návrh považuje za zcela nedostatečný a bude prosazovat úplné zrušení zákazu. „Nepodporuji, stejně jako celá naše vláda, zákaz výroby nových automobilů se spalovacími motory po roce 2035. Domnívám se proto, že by bylo nejlepší celý zákaz spalovacích motorů zcela zrušit, nikoliv jej pouze kosmeticky omezit, jak navrhuje Evropská komise,“ komentoval Bednárik úterní návrh Komise.
Systém kreditů pro automobilky
Komise chce zavést nový systém emisních kreditů, které by automobilky získávaly podle „čistoty“ své produkce a plnění průběžných emisních cílů. Nejvíc by byly zvýhodněné elektromobily, pak auta s prodlužovači dojezdu a následně plug-in hybridy způsobující větší znečištění.
Počítat se bude i využívání nízkouhlíkové oceli při výrobě a skutečné úspory emisí z e-paliv a biopaliv uvedených na trh během konkrétního roku.
„E-paliva a biopaliva přispějí k dekarbonizaci celkové silniční dopravy. Úspory emisí skleníkových plynů při používání těchto paliv se pro výrobce započítávají jako palivové kredity, které mohou kompenzovat emise z výfuku jejich vozidel,“ doplňuje Komise.
Mezi lety 2030 a 2032 dostanou výrobci možnost překročit stanovené emisní cíle v jednom roce, pokud překročení kompenzují lepšími výsledky v jiném roce daného období.
Podpora malých dostupnějších elektromobilů
Do roku 2035 budou moci výrobci automobilů využívat i „superkredity“ pro malá cenově dostupná elektrická vozidla vyrobená v Evropské unii. To je má motivovat k uvádění většího počtu malých modelů elektrických vozidel na trh.
Zavedla by se nová kategorie vozidel v rámci iniciativy Small Affordable Cars, která zahrnuje elektrická auta o délce až 4,2 metru. Má to umožnit vytváření cílených pobídek, které budou stimulovat poptávku po malých elektromobilech vyrobených v EU.
Dodávky a nákladní auta
U dodávek, kde je podle Komise zavádění elektrických vozidel strukturálně obtížnější, budou cíle mírnější. Podle dosavadních pravidel měli výrobci snížit průměrné emise nových dodávek o 50 % do roku 2030 ve srovnání s úrovněmi z roku 2021. Nově by to mělo být od 40 %. Komise navrhuje i zmírnění stávajících emisních norem pro těžká nákladní vozidla.
Méně byrokracie a efektivnější testování
Komise také navrhuje snížit počet sekundárních právních předpisů, které budou přijaty v nadcházejících letech, a zefektivnit testování nových osobních, dodávkových a nákladních vozidel. Tím se mají snížit náklady a zároveň se zachovají nejpřísnější normy v oblasti životního prostředí a bezpečnosti.
Emisní štítky pro auta
Zároveň se mají aktualizovat a sjednotit pravidla označování aut, aby zákazníci měli úplné informace o emisích automobilů. Štítky informující spotřebitele o emisích CO₂ a energetické náročnosti vozidla budou muset být zobrazeny v showroomech i na internetu, mají být podobné známým energetickým štítkům u jiných výrobků v EU.
Povinný štítek bude obsahovat i nové informace o spotřebě elektrické energie a dojezdu elektrických vozidel.
Povinné kvóty pro firmy
Pro velké firmy mají platit nejtvrdší podmínky – firemní flotily totiž mají být od roku 2035 převážně elektrické. Pro členské státy EU by platily povinné cíle na podporu zavádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi velkými společnostmi.
„Navrhované nařízení ukládá členským státům povinnost zajistit, aby konkrétní podíl nových registrací firemních osobních automobilů a dodávek ze strany velkých společností na jejich území měl od roku 2030 nulové nebo nízké emise,“ upřesňuje Komise.
Státy tak mají cílenou finanční podporou zjistit, že velké firmy budou kupovat pouze elektromobily či vozidla na alternativní paliva. A to hlavně ta vyrobená v EU.
Související obsah
„Z většího počtu vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trhu, a to jak na trhu s prvními, tak i ojetými vozidly, budou mít prospěch všichni zákazníci. Vzhledem k tomu, že automobily společností mají vyšší roční počet najetých kilometrů, znamená to také větší snížení emisí,“ vysvětluje Komise.
V EU představují firemní auta přibližně 60 % ze všech registrací osobních vozů a přibližně 90 % registrací dodávek.
Miliardy na výrobu baterií v EU
Komise také oznámila projekt „Battery Booster“ s rozpočtem 1,8 miliardy eur na urychlení vývoje, výzkumu a výroby baterií v EU. Evropské výrobce bateriových článků podpoří prostřednictvím bezúročných půjček v celkové výši 1,5 miliardy eur.
Další cílená politická opatření mají podpořit investice, vytvořit evropský bateriový řetězec a podpořit inovace ve všech členských státech. Ve výsledku to má zabezpečit dodavatelské řetězce pro evropské automobilky a snížit náklady.
Česko je proti
České ministerstvo dopravy s většinou návrhů nesouhlasí a považuje je za příliš svazující. „Evropský automobilový průmysl je už nyní zatížen množstvím regulací a norem. Nepovažuji za přínosné, abychom na něj uvalovali další omezení a zákazy,“ říká nový ministr Ivan Bednárik.
„Ve výsledku by to přineslo více škody než užitku: automobily by se staly méně dostupné, mnoho lidí by si nemohlo dovolit pořídit nový vůz, vozový park by dále stárnul a životnímu prostředí bychom tím prokázali medvědí službu,“ dodává ministr.
Související obsah
Návrhy Komise vycházejí z Akčního plánu pro automobilový průmysl a také z podnětů od průmyslu a klíčových stran získaných během skoro ročního strategického vyjednávání pod vedením předsedkyně von der Leyenové.
Představené legislativní návrhy budou nyní projednány v Radě a Evropském parlamentu. „Česká republika bude usilovat o zásadní změnu navrženého balíčku a bude v tomto směru hledat spojence mezi členskými státy, tak jak tomu bylo při projednávání předešlých evropských legislativ v oblasti automotive,“ uzavírá Ivan Bednárik.
vak, TN.cz
Reklama
Reklama
Reklama