Odborníci varují před nevhodnými způsoby používání klimatizace. Teplotní šoky, kterým bývá lidské tělo vystaveno při přechodu do venkovního prostředí, podstatně zvyšují riziko vzniku srdečního infarktu či mozkové mrtvice.
"Vnitřek automobilu není vnitřek chladničky," upozorňuje dopravní expert Roman Budský. To potvrzují i lékaři a varují před zdravotními riziky. "Je to analogie saunování, jen obráceně. Tato situace je velmi náročná na kardiovaskulární systém," říká kardiolog z Krajské nemocnice Liberec Jiří Seiner.
V klimatizované místnosti či autě se lidé cítí dobře až do chvíle, kdy musí ven. Cévy, které byly v chladu stažené, se prudce roztáhnou. To vede k náhlému poklesu krevního tlaku a dehydrataci. "Zvyšuje se riziko infarktu myokardu a cévních mozkových příhod," zdůrazňuje Seiner.
Nejhůř to snášejí právě kardiaci. "Ten kyslík mi chybí. Ten přechod, to mně vadí," svěřila se pacientka kardiologie Alena. "Je vám teplo hrozný a teď ta změna velká. Srdce, tlak, všecko se mění. To jsou hrozný rozdíly mezi těma teplotami," doplňuje ji další pacientka Marie.
Pokud jsou venku teploty kolem třiceti stupňů Celsia jako například v pondělí, tak odborníci doporučují klimatizaci nastavit o zhruba pět stupňů méně. Při cestách na dovolenou ji můžeme nastavit chladněji. Na vystupování z auta je ale třeba se dopředu připravit.
"Buď můžeme postupně zvyšovat teplotu, anebo zhruba deset minut předtím, než vystoupíme z auta, ji úplně vypnout. Teplota v kabině začne postupně narůstat. A my bychom pak měli vystoupit do prostředí, jehož teplota nebude zase o tak moc rozdílnější a vyvarujeme se teplotním šokům," radí Budský.
Důležitá je i péče o klimatizaci, protože bývá zdrojem nejrůznějších infekcí. Pomohou vám s tím v autoservisu.
Důležité je i kontrolovat teplotu vzadu, kde sedí většinou děti. Ty na přechlazený vzduch reagují mnohem citlivěji. Taková dovolená pak často končívá nachlazením či pobytem v nemocnici.