Policisté hledají svědky incidentu, který se odehrál v pondělí po sedmé hodině ráno na výjezdu z Prahy na dálnici D1. Řidič dodávky tam vybrzdil kamion s devítitunovým nákladem. Je podezřelý z pokusu o ublížení na zdraví a v případě odsouzení mu hrozí až tříletý pobyt ve vězení. Situace ale není tak jasná, jak by se na první pohled mohlo zdát.
"Řidič vozidla Mercedes Benz Vito bezdůvodně neumožnil řidiči nákladního vozidla zařazení do průběžného pruhu," popisuje situaci z pondělního rána policejní mluvčí Jan Daněk.
Kamion, který měl plně naložený návěs o hmotnosti asi devět tun, se na pražském Chodově snažil najet z připojovacího pruhu na dvouproudovku vedoucí k dálnici D1 směrem na Brno.
V úseku se v podstatě sjíždějí hned čtyři pruhy. Podle policie jel kamion zhruba osmdesátkou, jeho řidič hned dvakrát vzorově využil celý připojovací pruh a snažil se zařadit až na úplném konci. Pak ale nastal konflikt.
Na záběrech, které policie zveřejnila, není přesně vidět, co se dělo vzadu za kamionem. Vidět je až výsledek: kamion vjíždí do průběžného pruhu a zezadu před něj přijíždí troubící stříbrný Mercedes Vito. Šofér dodávky dupe na brzdu a kamion vybržduje.
"Začal náhle a bezdůvodně přerušovaně brzdit až do úplného zastavení, přičemž donutil řidiče nákladního vozidla okamžitě zastavit z rychlosti cca 80 km/h v průběžném pruhu na silnici, kde je maximální povolená rychlost 110 km/h," uvádí k nebezpečné scéně policejní mluvčí.
"Tím došlo k zásadnímu ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na komunikaci, kde je velmi frekventovaný provoz," podotýká a dodává: "Případ je prověřován pro podezření ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví ve stadiu pokusu, kdy pachateli v případě odsouzení hrozí až tříletý pobyt ve vězení."
Agresivní vybrždění je šílená reakce – takové "trestání" ohrožuje životy a je naprosto bez omluvy. Ale i řidič kamionu mohl mít na vzniku celé situace podíl.
Zákon totiž říká: Je-li pro zařazování do průběžného jízdního pruhu zřízen připojovací pruh, je řidič povinen před zařazením do průběžného pruhu užít připojovacího pruhu. Při zařazování z připojovacího pruhu do průběžného pruhu řidič nesmí ohrozit řidiče jedoucí v průběžném pruhu. Není-li připojovací pruh zřízen, je řidič povinen dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím v průběžném pruhu.
Kamion tedy neměl žádné právo si vjezd do průběžného pruhu vynutit. "Takové právo skutečně neexistuje. Řidiči kamionů přesto mnohdy spoléhají na to, že je jejich vozidlo větší, a mnohdy se snaží si výjezd z připojovacího pruhu skutečně vynutit. Vznikají tak velmi nebezpečné situace," upozorňuje dopravní expert z Platformy VIZE 0 Roman Budský.
"Ale zmíněný paragraf 12, odstavec sedm má ještě komentář. A v tom komentáři se lze dočíst, že řidič, který se připojuje, může řidiče přijíždějícího v průběžném pruhu omezit, ale nesmí tak učinit nepředvídatelně," upřesňuje policejní mluvčí Daněk.
"Kamion využíval celou délku připojovacího pruhu, řidič Mercedesu Vito jel celou dobu za ním a začal ho předjíždět až v okamžiku, kdy se kamion připojoval do průběžného pruhu," popisuje Daněk to, co není na záběrech vidět.
Vinu tak policie vidí jasně na straně řidiče dodávky. "Měl tuhle situaci předpokládat. Kamion neudělal nic nepředvídatelného, dával znamení o změně směru jízdy a využil celou délku připojovacího pruhu," opakuje Daněk.
I podle dopravního experta Budského je při posouzení situace zásadní právě to, že řidič dodávky jel za kamionem a cpal se před něj v nesprávnou dobu. Kdyby nejel v připojovacím pruhu, ale v pruhu průběžném, kam by mu kamioňák nepředvídatelně vjel do cesty, byla by situace úplně jiná. Vinu by pak nesl spíš šofér kamionu.
"Je třeba celou situaci posuzovat v celkovém kontextu," podotýká mluvčí pražského policejního ředitelství.
Policie teď hledá svědky, kteří by kontext potvrdili, a řidiče, které mohl "vybržďovač" také ohrozit. "Řidiče vozidla, který kamion omezil, policisté již ztotožnili, nicméně by v této souvislosti potřebovali vyslechnout svědky události nebo zajistit jejich kamerové záznamy například z palubních kamer," dodává Jan Daněk s tím, že svědci se mohou hlásit na lince 158 nebo na telefonu 974 887 700.