Nehoda

K čemu jsou modré odrazky u silnic? A kdy je lepší čelní náraz?

K čemu jsou modré odrazky u silnic? A kdy je lepší čelní náraz?
Zdroj: Profimedia

Dva lidé zemřeli, desítky lidí utrpěly vážné zranění, celkem se stalo 12 394 nehod. Taková je loňská bilance srážek vozidel se zvěří. Za posledních pět let je nejhorší a nejtragičtější. Jak se vyhnout střetu a co dělat v případě, že je srážka už nevyhnutelná? Podívejte se, co doporučují odborníci.

Počet ohlášených srážek se zvěří každoročně roste. V roce 2014 jich bylo přes sedm tisíc, vloni už přes 12 tisíc. A trend pokračuje i letos: Centrum dopravního výzkumu (CDV) eviduje za únor 813 střetů, za prvních 10 dní března to bylo už přes 300 srážek.

Kolize se zvěří je tak čtvrtou nejčastější příčinou havárie v Česku!
Navíc jde jen o ohlášené nehody. Mnohé střety s ptáky, zajíci nebo domácími zvířaty většina řidičů vůbec nehlásí i vzhledem k malým škodám.

Střety se srnou nebo s divočákem mohou mít mnohem horší následky. Dokazují to i dvě loňské nehody, při kterých zemřel člověk.

Nejvíc srážek se zvěří se v minulém roce odehrálo ve Středočeském kraji (2 500 kolizí, 27 zraněných, 6 těžce). Následovaly Ústecký a Moravskoslezský kraj. Smrtelné případy se staly v Plzeňském a Jihočeském kraji.

Související obsah

Podle expertů nelze spolehlivě určit nejrizikovější roční období. Data CDV ale přece jen ukazují na větší počet střetů v jarním a podzimním období.

Nehody se stávají většinou za rozednění či za soumraku a večer, kdy je aktivita divoké zvěře největší a zároveň bývá na silnicích zhoršená viditelnost.

CDV střety se zvěři zaznamenává ve své aplikaci, která sbírá údaje od myslivců, policie, pojišťoven i od řidičů. Policejní data pak zobrazuje podrobná interaktivní mapa.

Jak se chovat za volantem?

Odborníci z ÚAMK doporučují pochopitelně hlavně obezřetnou jízdu zrána a v podvečer v lesních úsecích, tam kde silnice dělí les nebo kde je na jedné straně zelená plocha, tedy jasná pastvina pro zvěř. Tam se podle expertů vyplatí snížit rychlost z devadesátky aspoň na 80 km/h. “Za této rychlosti máme obvykle dostatek času na adekvátní reakci,“ vzkazuje ÚAMK.

Ve chvíli, kdy řidič tuší, že se střetu nedokáže vyhnout, neměl by podle expertů před zvěří strhávat volant a snažit se zvířeti za každou cenu vyhnout. Lepší je se za využití maximálního brzdného účinku vozu střetnout se zvěří čelně. “Vůz má v čelním směru nejvíce deformačních zón, největší čelní airbagy, a tudíž následky nebudou tak vážné,“ vysvětlují odborníci.

Naopak po stržení volantu může následovat srážka s jiným vozem, náraz do stromu, pád do příkopu a podobně. Podle německých statistik je taková reakce až 4 x nebezpečnější a následky 4 x horší než při čelním nárazu. “Samozřejmě to vyžaduje určitou míru sebezapření a odvahy narazit do zvířete čelně, ale je to často to nejlepší řešení,“ dodává ÚAMK.

Co dělat v případě nehody?

Pokud už řidič zvěř srazí, měl by si následky na místě zdokumentovat, ale zároveň nehodu nahlásit na policii, která se následně spojí se správcem revíru, aby zvěř dohledal a postaral se o zraněné či mrtvé zvíře. Rozhodně by řidič neměl ani v dobré víře sražené zvíře nakládat do vozu a někam odvážet. Jen za bažanta v takovém případě hrozí pokuta 2000 korun, jako by šlo o pytlačení.

Co brání srážkám?

Základní formou prevence je dopravní značení – známá výstražná značka s jelenem upozorňuje na místa, kde se divoká zvěř může vyskytovat. Na dálnicích brání zvěři ploty, které doplňují podchody nebo nadchody pro bezpečnou přirozenou migraci.

Související obsah

U silnic nižších tříd se občas objevují zvláštní opatření – vstupu zvěře na vozovku mají bránit zvukové plašičky či ohradníky se speciální pěnou napuštěnou pachem člověka či šelmy. Jejich účinnost je ale omezená, zvířata si časem zvyknou.

Modré odrazky a světla

Místy jsou podél silnic k vidění i zvláštní odrazky – nástavce na patníky nebo speciální modré pásky připevněné na patnících a na stromech. Ty odrážejí světla aut směrem od silnice do lesa nebo polí. Správně rozmístěné odražeče vytváří podél silnice optický výstražný plot a zvěř, která v noci přichází ke komunikaci, po které projíždí vozidlo, vidí řadu světel. Odražené modré světlo se v přírodě nevyskytuje a zvěř odrazuje od vstupu do silnice.

Na rozmístění odrazek spolupracují myslivecká sdružení, která mnohdy jejich výrobu i instalaci obstarávají sama. Odrazky by ale mělo schvalovat ministerstvo dopravy tak, aby plnily svou funkci a třeba neoslňovaly samotné řidiče. Při vytipování lokalit musí myslivci spolupracovat se správci komunikace a s policií. Obecně platí, že ohradníky se vyplatí tam, kde se na jednom kilometru během roku stanou dvě nehody spárkaté, nebo pět nehod jiné zvěře.

V posledních deseti letech odrazky postupně přibyly například podél silnic v jižních Čechách, kde rozmístění podpořil i kraj.

Někdy se ale instalace nepovede – například při nedávné rekonstrukci silnice mezi I/3 Mirošovicemi a Benešovem. Silničáři tam rozmístili moderní zařízení, které detekuje světla automobilu a poté spustí směrem k lesu či poli vysokofrekvenční zvuk i světelné signály.

Jenže některé speciální patníky byly osazeny obráceně a blikající LEDky oslňovaly řidiče, než je silničáři obrátili správně směrem do lesa.

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

K tématu Nehoda

Důležité Události