V prvním pololetí na českých silnicích zemřelo 23 cyklistů, to je nejvíc za posledních sedm let. Experti upozorňují, že cyklisté se před jízdou rádi "posilní" alkoholem. Která města jsou pro zranitelné účastníky provozu nejbezpečnější a kde naopak dochází k největšímu počtu nehod s účastí cyklistů a chodců?
Nehody zranitelných účastníků provozu nejsou na českých silnicích ničím ojedinělým. Mezi zranitelné účastníky patří chodci, cyklisté a motocyklisté a právě pro ně mohou být nehody obzvlášť nebezpečné.
Svou zranitelnost si totiž často neuvědomují a leckdy v silničním provozu riskují. Na vině je v některých případech nedostatečná pozornost při jízdě, konzumace alkoholu, ale i špatná silniční infrastruktura.
"Za nešvary u cyklistů lze označit požívání alkoholických nápojů. V případě dopravních nehod jsou cyklisté kategorií, u které je podíl pozitivního testování na alkohol nejvyšší ze všech," upozorňuje Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu (CDV).
Během prvního letošního pololetí našlo na českých silnicích smrt 23 cyklistů, což je nejvyšší číslo za sedm let. Smutný rekord drží rok 2015, kdy během dvanácti měsíců zemřelo 68 cyklistů.
Roli určitě hraje i to, že cyklistů na silnicích v posledních letech výrazně přibývá. Častou příčinou nehod je nepozornost nebo nedání přednosti, ať už je na vině cyklista, nebo řidič auta.
Podle expertů ale často za nehodu mohou cyklisté sami a týká se to i fatálních nehod. "V případě cyklistů se v 57 procentech případů usmrcení jednalo o takzvanou samonehodu, kdy byl účastníkem dopravní nehody pouze daný cyklista," potvrzuje Lukáš Kadula na datech za uplynulé roky 2021 a 2022.
Nejčastěji šlo o nesprávný způsob jízdy, kdy cyklista nezvládl řízení.
"U motocyklistů je podíl zavinění fatalit přibližně 50:50, to znamená, že polovina motocyklistů přijde o život vlastním zaviněním. Pokud je vina na straně jiného účastníka – obvykle řidiče motorového vozidla –, pak se nejčastěji jedná o nedání přednosti v jízdě," popisuje Kadula.
Pokud je zavinění na straně motocyklistů, pak se ve většině případů jedná o přímou souvislost s nepřiměřenou rychlostí.
Za nehodami zranitelných účastníků provozu může být i nedostatečná infrastruktura, nepřehledné křižovatky či chybějící chodníky a cyklostezky.
Data o nehodách zranitelných účastníků provozu za rok 2022 mluví jasně: Mezi krajskými městy je na tom nejhůře Zlín. Loni tam došlo k celkem 78 nehodám s účastí nejzranitelnějších účastníků provozu a 19 z nich vedlo k těžkému zranění, a jedna dokonce ke zranění smrtelnému.
Podle výsledků GČP Indexu, který dvakrát ročně vydává Generali Česká pojišťovna, se Zlín umístil v nejhorší trojce měst opakovaně.
V závěsu za Zlínem se umístily České Budějovice. Ve městě se přihodilo 148 nehod, při kterých utrpělo těžké zranění celkem 26 osob. Pozitivním zjištěním je, že nikdo zraněním nepodlehl.
Ideální situace není z pohledu zranitelných účastníků provozu ani v Ústí nad Labem, které se v žebříčku objevilo na třetím místě od konce. Z celkových 111 nehod tam vloni přišlo k vážným zraněním 16 osob a tři svým zraněním podlehly.
Naopak premiantem je Hradec Králové. Díky rovinatému terénu a výborné úrovni cyklistických komunikací je přezdíván městem cyklistů. A i přes vysokou vytíženost komunikací si z pohledu bezpečnosti drží výbornou úroveň.
Za uplynulý rok v kategorii zranitelných účastníků provozu měl v poměru k počtu obyvatel nejmenší nehodovost ze všech krajských měst. V minulém roce v Hradci při nehodách nikdo o život nepřišel, což se stalo poprvé od roku 2017.
Celkem se ve městě vloni stalo 141 nehod s účastí chodců, cyklistů nebo motorkářů, tři lidé si z nich odnesli těžké zranění.
V těsném závěsu za Hradcem je Olomouc, kde došlo ke 129 nehodám, při kterých se těžce zranili tři lidé, a podobná situace byla i v Pardubicích, kde se stalo 128 nehod, při nichž vyvázlo s těžkým zraněním pět osob a nikdo nepřišel o život.
Obvykle jsou nehody pro všechny zúčastněné strany psychicky náročné situace a nepomáhá ani jejich finanční náročnost. V lepším případě jde o materiální škody, v tom horším jde o následky na lidském zdraví.
"Náklady na pojistná plnění v případě vážného zranění mohou dosáhnout i na několik desítek milionů korun. Škody na zdraví se v případě zavinění řidičem motorového vozidla hradí z povinného ručení viníka dopravní nehody,“ vysvětluje Jan Marek z Generali České pojišťovny.
"Příkladem může být nehoda, kdy byl motocyklista při předjíždění stojící kolony vozidel sražen řidičem z vedlejší cesty. Řidič motorky utrpěl vážná zranění, včetně poranění plic a sleziny, tříštivé zlomeniny ruky, rozdrcení ramenního kloubu a zlomeniny pánve.
Po osmiměsíčním léčení byla motocyklistovi diagnostikována invalidita druhého stupně. Z povinného ručení viníka mu byly uhrazeny náklady spojené s nehodou ve výši 12 689 442 Kč. Skládaly se z bolestného, ztráty na výdělku, ztížení společenského uplatnění, renty a nákladů na léčení," popisuje Jan Marek.
A co když se při nehodě zraní cyklista či chodec? V tomto případě může situaci pokrýt jeho úrazové či životní pojištění. "Plnění z těchto typů pojištění lze navíc sčítat. Mám-li tedy více pojištění u více pojišťoven, škodu mohu uplatnit u každé z nich," doplňuje Jan Marek. Nezáleží přitom na tom, že jako poškozený již byl například odškodněný z povinného ručení viníka.