Inzerát
Největší mýty spojené se zvěří u silnic. Kdy hrozí největší riziko?
Přibývá srážek se zvěří |
Zdroj: TV Nova
Ke srážkám se zvěří dochází nejčastěji v říjnu a listopadu. To je pravda. Největší riziko je v noci a brzy ráno nebo za snížené viditelnosti. Tak tohle už je spíš mýtus, který vyvracejí statistiky i odborníci.
Inzerát
Inzerát
Každá devátá nehoda na našich silnicích bývá způsobena srážkou se zvěří. A s takovými kolizemi se bohužel pojí i několik mýtů:
Největší riziko je za tmy?
Tento typ nehod není jen noční můrou řidičů na venkově a rozhodně se netýká pouze případů v noci, spíše naopak. Dvě třetiny nehod se stanou v denních hodinách!
Typický scénář: ve dne, na rovném úseku, za dobré viditelnosti.
Letos je hlášeno už přes 6 000 případů kolize se zvířaty. A právě teď je v plném proudu nejrizikovější období. Nejčastěji totiž ke srážkám aut se zvěří dochází na podzim, zejména během října a listopadu.
"Na podzim jsou střety častější kvůli migraci zvěře, kdy se například srnci a jeleni více pohybují při hledání potravy a připravují se na zimní období. Zvýšené riziko bývá ale také na jaře, v dubnu a květnu. Během jara dochází ke zvýšené aktivitě spojené s reprodukcí, což také vede k větší migraci zvěře," popisuje vedoucí BESIPu Tomáš Neřold.
Související obsah
V evidenci za loňský rok je 10 846 případů kolizí se zvířaty. Pět lidí při nich utrpělo vážné zranění, 166 lehčí a dvě z těchto nehod bohužel skončily tragicky. Jedna z nich se stala ve tři hodiny odpoledne.
Při střetu se zvěří nehrozí moc velké riziko?
Střety se zvěří mohou na první pohled působit jako méně důležité a méně závažné. Jenomže i zmíněné smrtelné nehody potvrzují opak. Nejvážnější následky přitom v řadě případů nezpůsobí kolize se zvířetem.
"Řidič má přirozeně v případě setkání se zvěří tendenci se instinktivně zvířeti vyhnout. A to prudkým vybočením buď do strany, nebo do protisměru. Tam se potom často střetne s protijedoucím vozidlem či pevnou překážkou," vysvětluje Neřold.
Jak je to s uhýbáním před zvířetem?
Obecně samotný střet se zvěří představuje vždy menší riziko oproti pevné překážce. Reakce by tak měla být přiměřená situaci, vyvarujte se prudkému stržení volantu, můžete dostat smyk a skončit ve stromu.
Související obsah
"Správnou reakcí je pouze prudké brzdění a zachování přímého směru tak, aby byla využita deformační zóna v přední části vozidla, která posádce poskytuje největší ochranu, a byla maximálně eliminována energie nárazu," podotýká šéf BESIPu.
Když mi nevznikla škoda, nemusím volat policii?
Po srážce se zvěří je povinností řidiče zastavit, rozsvítit výstražná světla a v reflexní vestě umístit za auto výstražný trojúhelník. Pak musí zavolat policisty, a to i v případě, že na autě nebyla způsobená větší škoda nebo nemá auto pojištěné. Škoda totiž vznikla na majetku mysliveckého spolku. Policisté se pak postarají o to, aby přijel na místo příslušný hospodář. Pokud toto dodržíte, tak vám žádná pokuta nehrozí.
Větší nebezpečí v nepřehledných zatáčkách?
Kdepak. Převážná většina těchto nehod (téměř 85 %) se děje na rovných úsecích komunikací.
"Nepodceňujte proto riziko srážky, zůstávejte ve střehu v každé denní době, zejména v blízkosti zalesněných úseků a otevřených plání. Okolí komunikace bývá mimo obec velmi často lemováno nízkými křovinami, stromy a podobné, které řidiči často zakrývají výhled," varuje Tomáš Neřold.
Související obsah
V posledních letech se daří počet těchto dopravních nehod alespoň mírně snižovat. "Tento relativně příznivý fakt může do určité míry souviset se zvyšující se pasivní bezpečnosti vozidel, zároveň je však třeba myslet na to, že hranice mezi těžkým a smrtelným zraněním je často velmi tenká," dodává Neřold.
Celostátní přehled o druhovém složení sražené zvěře a místech, kde ke srážkám nejčastěji dochází, je k dispozici na www.srazenazver.cz
A jeden mýtus na závěr: Mysleli jste si, že jeleni neumí létat? Podívejte se na reportáž z předloňského listopadu:
vak, TN.cz
Inzerát
Inzerát
Inzerát