Od ledna 2026 vzroste cena celoroční dálniční známky o 130 korun na 2 570 korun. O tom, jestli je cena spravedlivá, a o stavu českých silnic a dálnic si v pořadu Headline povídal moderátor David Chmátal s dopravním expertem z Českého vysokého učení technického (ČVUT) Zdeňkem Lokajem.
Lokaj kladně hodnotí, že se konečně podařilo, co se cen dálničních známek týče, nastavit automat, který zvyšuje ceny podle inflace. Dříve byly změny skokové. „Dlouhé roky jsme platili 1 500 korun, pak jsme skokově podražili na 2 300 korun. A teď jsme nastavili automat, který zvyšuje cenu o inflaci, což mi přijde velmi spravedlivé,“ zhodnotil.
V Česku je nyní podle Lokaje k dispozici asi 1 500 kilometrů dálnic. A ty je také potřeba udržovat, a to jak v zimě, tak v létě. Navíc se vlády snaží dálniční síť rozšiřovat. Peníze je tak možné získat buď z dálničních kuponů, nebo z jiných zdrojů, například spotřební daně z paliv a maziv.
Co se kvality silnic týče, podle Lokaje ušlo Česko za posledních 10 či 15 let velký kus cesty. „Zmodernizovala se dálnice D1, máme novou výstavbu poměrně kvalitních dálnic. Stavíme dálnice, které jsou široké, minimálně čtyřproudé, v některých úsecích šestiproudé. Rozhodně se nedá říct, že by kvalita byla nějakým způsobem katastrofická,“ řekl.
Uznává ale, že existují úseky, kde jsou dálnice ve špatném stavu. Často je to v důsledku intenzivní dopravy a také přetížených kamionů. „První výsledky za tři měsíce silniční inspekce, kdy nejčastější přestupky mezi kontrolovanými nákladními vozidly byly přetížené kamiony a v druhé řadě to bylo nedodržování bezpečnostních přestávek. A musíme si uvědomit, že jeden přetížený kamion poškodí vozovku jako několik tisíc osobních vozidel,“ srovnal.
V Česku platí elektronické mýto všechna vozidla nad 3,5 tuny. Tam se pravidelně cena za vozokilometr, tedy jeden kilometr ujetý jedním vozidlem, navyšuje a je vždycky dána počtem náprav, váhovou kategorií a emisní třídou nákladního auta, vysvětlil Lokaj.
„Co se týče výpočtu výše mýtného, tak jsme limitováni samozřejmě i evropskými nařízeními, které stanovují, do jaké míry můžeme promítnout třeba externality CO2 do mýtné sazby. Mýto je velmi významný zdroj příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury. Bavíme se o nějakých 11 či 12 miliardách ročně. Což jsou obrovské peníze, které jdou zpátky do výstavby ve 100 procentech,“ poznamenal Lokaj.
Ceny mýta ale musí být konkurenceschopné. „Cílíme na to, abychom od řidičů vybrali co nejvíce, ale zároveň musíme respektovat elasticitu poptávky a musíme tu cenu nastavit rozumně, abychom byli atraktivní zemí. A zároveň ceny, které nastavíme, platí jak pro zahraniční, tak pro české dopravce, tak musíme být citliví i v tom, abychom neznevýhodňovali české dopravce,“ objasnil. Vyšší mýto by se tak promítlo i do vyšších cen zboží a služeb.
Lokaj navrhuje přísnější kontroly a tresty pro přetížené kamiony. „V Německu si tohle nedovolíte, v Rakousku si tohle nedovolíte, ale v České republice mi ještě stále ty tresty přijdou příliš benevolentní, byť se za poslední roky významně navýšily. Potřebujeme dostatek kapacit, abychom to právo dokázali vymáhat, aby si každý řidič kamionu, který pojede do České republiky, mohl být jistý, že má vysokou pravděpodobnost, že jeho přetížený kamion bude zachycen a bude platit vysokou pokutu za to, že poškozoval silniční infrastrukturu,“ uvedl.
Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.